Přehled záchranných systémů kosmických lodí

Launch Escape System

Ve středu jsme mohli sledovat úspěšný pad abort test nové pilotované lodi Dragon 2 americké společnosti SpaceX. Jak je našim pravidelným čtenářům jistě známo, Dragon používá k úniku od nebezpečné rakety motory Super Draco, které ale poslouží i k brzdícímu zážehu před vstupem do atmosféry a v budoucnu především při motorickém přistání. SpaceX se tak odklání od tradičních a osvědčených záchranných věžiček používaných u mnoha jiných vesmírných lodí a sází na znovupoužitelnost a všestrannost. Nejedná se však o jedinou výjimku. V průběhu více n-ež padesátileté historie pilotované kosmonautiky bylo k záchraně posádky využíváno i jiných způsobů, jak kosmonauty rychle dopravit mimo nebezpečí. Některé dokonce musely být použity i v ostrém provozu. V tomto článku se s námi můžete podívat na přehled všech těchto záchranných systémů.

přehled způsobů záchrany posádek kosmických lodí

přehled způsobů záchrany posádek kosmických lodí
Zdroj: http://i.space.com/

zdroj obrázku:
http://spaceplex.com/
http://i.space.com/

Přehled záchranných systémů kosmických lodí, 2.5 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 2 015 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 2.5/5 (24 votes cast)
(Visited 2 015 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


24 komentářů ke článku “Přehled záchranných systémů kosmických lodí”

  1. Asdf napsal:

    Četl jsem, že u Sojuzu přetížení při nouzovém úniku dosahuje až 15G. Je to možné?

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Je to tak, na vlastní kůži si těch 15 G vyzkoušeli kosmonauti Titov a Strekalov v Sojuzu T-10-1 v roce 1983. Naštěstí se jedná o krátkodobé přetížení při akceleraci záchranné věžičky, trvá jen pár sekund.
      Ovšem při abortu v pozdějších fázích letu už je to malinko jiné, například posádka Sojuzu-18a zažila při abortu (po havárii nosiče v 288. sekundě letu) během decelerace kabiny o husté vrstvy atmosféry až 21 G. Vasilij Lazarev pravděpodobně odnesl tento zážitek nějakou zdravotní újmou, nikdy potom už do vesmíru neletěl…

  2. edemski napsal:

    U to ho Dragonu, neměl by to být taky “tažný” systém? Počítám, že těžiště bude pod tryskama… Ale je to jen můj odhad

  3. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Jak je v grafice uveden příklad, kdy se sestupující lunární modul vrací k velitelskému, tak namále mělo Apollo 16.

    Po oddělení LM došlo k závadě na záložním řídícím systému VM. Přistání bylo přerušeno a zatím letěli ve formaci, aby se LM mohl případně opět připojit k VM a nabídnout v případě potřeby své motory. Nešlo asi o bezprostřední hrozbu, ale nebyl zájem riskovat, že selže i hlavní motor VM a tím se v kolonce zahynuvších osob přímo ve vesmíru objeví místo nuly (která je tam neštěstí doposud) číslo tři.

  4. Spytihněv Čumpelík napsal:

    “Během tří katastrofálních startů sovětské rakety N-1”.

    To by mě opravdu zajímalo, který z celkově čtyř startů N-1 lze považovat za “nekatastrofální” 🙂

  5. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Podle mých informací by se mohlo jednat o třetí start (1971), kdy šla raketa ihned do náklonu.

    Při prvním a čtvrtém startu se měla relativně normálně dostat do výšky 12 km resp. 40 km a tak by k aktivaci věžičky dojít mohlo. Pokud jde o druhý start, kdy se odehrála skutečně gargantuovská exploze buď ještě na rampě nebo pár set metrů nad ní, tak u toho je vedle fotografie ve vašem článku uvedeno, že se také podařilo zachránit maketu. Tudíž zbývá jen ten třetí z roku 1971.

  6. Screpheep napsal:

    Jenom doplním, že Dragon V2 nebude používat motory super draco pro orbitální manévry a k brzdícímu manévru před vstupem do atmosféry. Na tyhle manévry bude používat obyčejné manévrovací motory draco, které jsou i na současné nákladní verzi dragonu. Super draco se budou používat pouze jako záchraný systém a později snad pro motorická přistání.

  7. Coffin Corner napsal:

    V souvislosti s technicky velmi zajímavým záchranným systémem vyvinutým pro raketoplány Buran, jsem četl že se limity vystřelovacích sedaček K-36RB a skafandrů Střiž měly testovat při startech zásobovacích lodí Progres 38 až 41, kdy se odpalovaly při rychlostech až 4 machy a ve výšce až 35 Km. Údajně snad měly být nosné rakety upraveny tak, že měly jakési věžičky, pod kterými byly ony sedačky s testovací figurínou schovány. Neznáte někdo podrobnosti, nebo nějaký odkaz?

    • Michael Voplatka napsal:

      O tom slyším poprvé. Je to zajímavé a já bych těm číslům i věřil. Rusové mají dodnes vystřelovací sedačky vojenských letounů na velmi vysoké úrovni a Američané jsou v této oblasti pozadu.

      • MAK napsal:

        Nevim, zda na tom americani byli s vystrelovacimi sedackami tak spatne, treba NAA X-15 umoznoval udajne katapultaz v 4m a 120.000 feetech. Melo to dokonce vyklopna stabilizacni kridla. Stejne tak meli americani zkusenosti se sedadly do sr-71 ktera se snad pak davala i do prvnich shuttlu. Pak pokud se nepletu v Xb-70 a hustleru pouzivali vystrelovaci kapsle. A pripadne cela kabina se vystrelovala v F111 a B-1A. Pokud si to dobre pamatuju, tak jsem nekde cet, ze nejvyssi rychlosti a vejsky pri katapultazi dosahli amici na M-21 (nosic postavenej na zaklade blackbirda co mel na zadech ramjetovou D-21 dronu) a to pri rychlosti 3+ Mach a vejsce cca 24km. Pokud vim, jedine co meli rusove srovntelne rychle a vysoko litajici s blackbirdem byl Mig25 a s X15 asi nic. Ale z te se asi nikdy nikdo nemusel katapultovat

        Cau MAK

    • Ondřej Šamárek napsal:

      Je to pravda. Fotky z pokusů samotných pochopitelně na internetu moc nekolují, nicméně jak dopadla jedna z figurín je vidět tady:

      http://www.buran.fr/bourane-buran/img/siege-mannequin-grand.jpg

      Mimochodem – ona křesla měla údajně mít schopnost manévrovat mezi stožáry u odpalovací rampy. Nedokázal jsem zjistit, jestli tomu tak opravdu bylo, ale četl jsem to už z více zdrojů…

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Ta figurína vypadá velmi věrohodně…. A k čemu by mohla sloužit schopnost manévrovat mezi stožáry? Katapultáž přímo na rampě a přitom se mezi nimi řízeně proplétat? To si neumím představit.

      • Coffin Corner napsal:

        Díky alespoň za něco 🙂
        Jinak o té možnosti manévrovat během katapultáže mezi konstrukcemi startovací rampy jsem také četl z více zdrojů, ale myslím že se trošku přehání představa jejich možností. Co jsem pochopil, tak celý manévr měl spočívat v odklonu asi 45 stupňů od osy raketoplánu, standardními raketovými motory sedačky, do prostoru kde bylo mezi konstrukcemi rampy nejvíce místa. Poté se měl zažehnout přídavný raketový motor, což byla specialita K-36RB a dostat kosmonauta asi půl kilometru daleko, do co nejbezpečnější vzdálenosti.
        Celkově měla mít sedačka pět režimů, které se spouštěly podle fáze letu a které určil palubní letový počítač, s nímž sedačka komunikovala.
        Zajímavé ještě bylo, že raketoplán měl být standardně vybavený vystřelovacími sedačkami pro čtyři členy posádky, přičemž dva se měli v případě nouze odpalovat klasicky střechou kabiny jako u Shuttlu a zbylí dva ze spodní paluby skrze šachty před předními okny. Pokud by letělo více kosmonautů, měly být sedačky demontovány a nahrazeny obyčejnými křesly.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.