Zatmění Slunce očima kosmonautů

Dnešní zatmění Slunce si asi nechal ujít málokdo. Na ulicích, v parcích, na balkonech, na benzinových pumpách – prostě všude možně – stáli lidé a upírali zraky vzhůru, aby na vlastní oči viděli tyto vzácné okamžiky. Jsou ale tací, kteří při pozorování zatmění mohou sklopit zrak dolů. Kosmonauti. Posádky kosmických lodí mohou přitom mít štěstí a proletět přímo stínem Měsíce, anebo – což je mnohem častější – mít možnost z uctivé vzdálenosti sledovat putování stínu po zemském povrchu.

Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.

Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.
Foto NASA

První příležitost sledovat zatmění Slunce z kosmické lodi měli James Lovell a Edwin „Buzz“ Aldrin 12. listopadu 1966. Úkaz zaznamenali i na filmový pás.

Zřejmě dosud jediná příležitost sledovat úplné zatmění přímo z vesmíru nastala 3. listopadu 1994. Všechna ostatní zatmění kosmonauti pozorovali z uctivé vzdálenosti (tedy např. viděli stín na Zemi, nebo „vykrojené“ Slunce), ovšem tentokrát stanice Mir prolétala přímo stínem vrženým Měsícem na zemský povrch. Na její palubě tehdy pracovala šestice kosmonautů: Jurij Malenčenko, Talgat Musabajev, Alexandr Viktorenko, Jelena Kondakovová, Valerij Poljakov (všichni Rusko) a Ulf Merbold (ESA/Německo).

Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999.

Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999. Foto Roskosmos

Pozorování přitom skončilo naprostým fiaskem. V řídicím středisku totiž nikoho nenapadlo o průletu stínem posádku stanice dopředu informovat. (Podotýkáme, že na stanici byl nejméně jeden experiment, který zatmění monitoroval: americký detektor velmi nízkých přírodních rádiových frekvencí Inspire.) Protože stín Měsíce má na Zemi průměr zhruba 270 km, stanice jím proletěla v řádu několika sekund (pohybovala se rychlostí 7,8 km/s, ovšem neprolétala jím po nejdelší možné trajektorii).

Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný.

Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný. Foto ESA

Kosmonauti tak zatmění neviděli a dozvěděli se o něm dodatečně. Samozřejmě, že řídicímu středisku od plic poděkovali. A tak když bylo další zatmění (11. srpna 1999), posádka byla dopředu upozorněna. Pro úplnost: tvořila ji trojice Viktor Afanasjev, Sergej Avdějev (oba Rusko) a Jean-Pierre Haigneré (Francie).

Dnešní zatmění neuniklo pozornost trojici kosmonautů na ISS a Samantha Cristoforettiová (ESA/Itálie) jen chvíli po jeho skončení publikovala na svém účtu na Twitteru snímek stínu Měsíce na Zemi. Co se dnešního zatmění týká, informace najdete v tomto článku.

Zdroje obrázků:
http://www.sbs.com.au/…207_ap.jpg?itok=CMYhevXM&mtime=1398665530
Archiv autora

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

4 komentářů ke článku “Zatmění Slunce očima kosmonautů”

  1. rado napsal:

    Ano, myslel som počet.
    Ale neberte to ako kritiku. Už som chcel veľakrát napísať o tom ako je to tu super. Síce ste mi už spôsobili niekoľko nocí bez spánku. Ale nedalo sa proste odolať 🙂 Ešte ma tu čaká niekoľko neprečítaných vecí a na tie sa teším. Takže ďakujem Vám za vašu prácu! Len tak ďalej.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.