Kosmičtí těžaři využijí opravdu miniaturní dělníky

DSI zdroj: deepspaceindustries.com

Jak si představujete těžbu na asteroidech? Ze Země vystartuje kosmická sonda nebo spíše robot, který po ukotvení k asteroidu do něj začne vrtat a odebírat odvrtaný materiál. Ten se pak začne zpracovávat, tak aby zpět na naši planetu putoval vzácný kov nebo jiný požadovaný materiál v co možná nejčistější formě bez nežádoucích příměsí. Příznivci pilotované kosmonautiky by navíc těžní stroje rádi viděli obsluhované kosmonauty, někteří by je nechali klidně zatloukat ručně geologické sondy, podobně jako to viděli u dobyvatelů Měsíce z legendárního programu Apollo. Ale co když může kosmická těžba vypadat docela jinak?

Sonda typu Vážka (Dragonfly) pro zachycení malého asteroidu zdroj: deepspaceindustries.com

Sonda typu Vážka (Dragonfly) pro zachycení malého asteroidu
zdroj: deepspaceindustries.com

O tuto novou koncepci se pokouší firma Deep Space Industries (DSI). Jak její název napovídá, tato firma se zabývá možnostmi těžby v kosmu. Úvod bude podobný, ke slibnému blízkozemnímu asteroidu skutečně zamíří tzv. Mothership (mateřská loď), nesoucí na své palubě několik cubesatů, ale místo výše popsaných činností se oddělivší cubesaty dostanou k povrchu, kde začnou do asteroidu vstřikovat biologický materiál. Ten obsahuje nízkoteplotní geneticky upravené mikroby, které nejen, že budou odolné vůči vakuu a kosmickému záření, ale dokonce se budou šířit po různých škvírkách a trhlinách asteroidu, kde budou spokojeně žít a přitom buď efektivně zpracovávat kovy nebo odstraňovat nežádoucí příměsy, případně transformovat zdroje na jiné chemické sloučeniny vhodnější k extrakci.

Tato práce mikrobů nebude zrovna rychlá, ale musíme uvážit, že vyjma počátečních nákladů na dopravení k asteroidu, bude zdarma. Použití tzv. biominingu snižuje rozsah použití tradičních technicky náročných těžařských metod. V souvislosti s kosmickou těžbou ho představil Joseph Grace z DSI a NASA Ames research center na výročním podzimním zasedání Americké geofyzikální unie (American Geophysical Union – AGU) v San Francisku. Uvedl dále, že právě tato metoda předzpracování může z kosmické těžby udělat hojně využívanou, ekonomicky výhodnou činnost.

Mikrobi, v budoucnu možná významní pomocníci člověka při kosmické těžbě. zdroj: deepspaceindustries.com

Mikrobi, v budoucnu možná významní pomocníci člověka při kosmické těžbě.
zdroj: deepspaceindustries.com

Biomining je již dnes zaveden do běžné praxe při těžbě zde na Zemi. Těží se pomocí něj významná část mědi. Používají se ovšem mikrobi vyskytující se v divoké přírodě, nikoliv upravené mikroorganismy. Teď je třeba přenést tuto metodu do vesmíru, kde může také dobře fungovat.

Odborníci z firmy DSI se snaží vytipovat vhodné objekty. Vědci zjišťují údaje o 11 000 blízkozemních tělesech. Odhadují, kolik z nich by mohlo mít vhodné vnitřní teplotní profily pro podporu mikrobiálního života. Výsledky prezentované na zasedání AGU byly vcelku povzbudivé. 2800 blízkozemních těles je potencionálně pro mikroby obyvatelných. Jejich vnitřní teplota se odhaduje v rozmezí -5°C  až 100°C po dlouhou dobu. Navíc bod varu nikdy nepřekročí. Asi 120 těles má ještě příznivější podmínky mezi 15-45 °C a také nikdy nepřekročí 100°C.

„Další krok spočívá v pozorování toho, jak dobře mohou mikrobi zpracovávající kovy prospívat ve skalních zlomech a v prostředí vakua. Jak moc bude ovlivněna jejich schopnost množit se a hlavně vykonávat přeměnu látek, kvůli které budou v kosmu vysazeny. DSI chce na tuto práci získat grant,“ řekl Grace.

Mothership, vyvíjený firmou DSI by k různým typům asteroidů mohl začít létat do 3-4 let. Ale samotná těžba by se mohla zahájit až za 15-20 let, kdy už mikrobi odvedou dostatek práce. Každopádně DSI se chce věnovat extrakci vody, těžbě kovů a dalších zdrojů z kosmických skalisek ať už jí v tom pomohou mikrobi nebo ne.

I kdyby nakonec předzpracovávání pomocí mikrobů nevyšlo, přesto nám může z vědeckého hlediska přinést tento projekt zajímavé poznatky o možnostech přežití mikroorganismů v extrémně nehostinných podmínkách.

Přeloženo a upraveno z originálního zdroje Space.com – autor Mike Wall.

Zdroje informací:
http://www.space.com/28320-asteroid-mining-bacteria-microbes.html
http://deepspaceindustries.com/asteroid-miners-may-get-help-from-metal-munching-microbes/

Zdroje obrázků:
http://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2013/01/DSI-Dragonfly-series_BV-21-01-13.jpg
http://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2015/02/microbes.jpg
http://deepspaceindustries.com/wp-content/uploads/2013/01/DSI-settlement-concept_BV-21-01-13.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “Kosmičtí těžaři využijí opravdu miniaturní dělníky”

  1. Amper napsal:

    Prvni co me napadlo byla scena z remake filmu „Den kdy se zastavila Zeme“ a kde je videt mrak nanobotu ktere likviduji vsechno co jim prijde pod ruku.

  2. VaclavC napsal:

    Sranda nastane, až se ti mikrobi dostanou zpátky na Zemi. Vzhledem k určení to budou asi pěkně odolné potvory.

    • Tomáš Kohout Redakce napsal:

      Budou to odolné potvory. Je ovšem otázkou pokud budou uzpůsobené prostředí vakua, jak jim bude svědčit pozemské klima. Pokud by na Zemi byla odolnost vůči kosmickému prostředí největší evoluční výhodou, tak by musely takové želvušky vyhubit všechny ostatní méně odolné druhy na Zemi, ale tak tomu není.

      Navíc nebudou mikrobi odolní vůči teplotám vyšším jak 100°C, takže se zřejmě pouzdro s vytěženým materiálem navrhne tak, aby kontaminující mikrobi nepřežili průlet rozžhavenou atmosférou při návratu na Zem.

      • VaclavC napsal:

        Ano, všechno jde řešit. Jestli bude přepravovaným produktem třeba nějaký kov, tak ten se stejně ještě někde přetaví a to nezvládne žádný mikrob.

    • Zdenda napsal:

      Proc by to mela byt sranda? Ony na Zemi budou driv, nez je nekdo posadi do rakety. No a jedna vec je odolnost proti rekneme nizkym ci vysokym teplotam a druha vec je odolnost proti antibiotikum. A dale pak tyto bakterie budou presne specializovane na jeden konkretni ukol, nic moc zvlastniho, co by jim umoznilo pokyt celou planetu zelenym svetelkujicim slizem, umet nebudou. A pravdepodobne to budou bakterie anaerobni, tj. vzdusny kyslik pro ne nebude to prave orechove.
      Ja vim, GMO je oblibene strasidlo, ktere muze hrave souperit v indexu hruzy se sedmihlavym drakem, mandelinkou bramborovou a lidozravym autobusem, ale zase bych lidske schopnosti tak nepredcenoval, problemy nasi spolecnosti skutecne lezi nekde jinde.

  3. Radoslav Packa napsal:

    Už vedci aj zistili čo na tých 11000 objektoch môžu vyťažiť?

    • Tomáš Kohout Redakce napsal:

      Mohli by tam těžit prakticky podobné suroviny jako na Zemi, což bude výhodou pro budoucí menší závislost některých programů na naší rodné planetě ohledně například tankování pohonných hmot, protože asteroidy obsahují vodu a některé jednoduché uhlovodíky. Kovy a další materiály by se na nich taky našly, takže i výroba nějakých komponent přímo v kosmu z místních zdrojů by byla možná.

      To, co vás asi nejvíc zajímá, jsou vzácné kovy, které by se podle některých studií mělo vyplatit těžit už teď. K tomu je zapotřebí ale nejprve tzv. prospektorských misí, což budou teleskopy se spektrometry, které budou cíleně hledat blízkozemní asteroidy a zkoumat jejich složení, tím pádem vybírat vhodné kandidáty. Demonstrátorem takového teleskopu měl být cubesat Arkyd-3, který byl jednou z obětí říjnového výbuchu rakety Antares. Co si budeme povídat, sonda, která zachytí asteroid a přepraví ho na oběžnou dráhu Měsíce pro první pilotovanou misi Orionu nebude ničím jiným než technologií, jíž bude možné v budoucnu k těžbě použít.

    • geal napsal:

      To teprve zjistíme, až začneme posílat nějaké ty kontaktní sondy. 😉 Ale už teď třeba víme, že asteroid 16 Psýché je dvousetkilometrová hora železa a niklu. Pokud bychom jeho odhadovanou hmotu (kolem 2*10^15 kg) rozprostřeli po povrchu celé naší planety, budeme chodit po pětimetrové vrstvě železoniklové slitiny. 😉

      • geal napsal:

        Chybička se vloudila: hmotnost Psýché se odhaduje zhruba na 2*10^19 kilogramů…

Napište komentář k Zdenda

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.