Archiv roku 2014

Cygnus poletí na Atlasu V

Po explozi rakety Antares oznámila firma OSC, že skončí s používáním motorů AJ-26, které doposud poháněly první stupně raket Antares a urychlí vývoj nových pohonných jednotek (viz náš článek). Už tehdy tvrdila, že dokud neupraví své rakety pro jiné motory, bude své zásobovací lodě vypouštět na cizích raketách. Vše bylo doplněno úctyhodnou poznámkou, že veškeré náklady navíc bude firma hradit ze své kapsy a NASA, jakožto konečný zákazník, nebude muset platit nic navíc. Od té doby uplynulo několik týdnů a firma začíná přistupovat od slov k činům. Pojďme se tedy podívat, co zajímavého nás v tomto oboru čeká.

Nejlepší fotky z prvního letu Orionu

5. prosince vstoupila NASA do nové éry své kosmonautiky. Po mnoha desítkách let jsme se dočkali letové zkoušky nové kosmické lodi, která míří výše, než jen na nízkou oběžnou dráhu. Loď Orion startovala na nejsilnější raketě současnosti – Deltě IV Heavy a celá čtyři a půl hodiny dlouhá mise proběhla naprosto bez komplikací. Orion zvládl jak průlet radiačními pásy, tak i spalující žár při průchodu atmosférou a všechno zakončilo rozvinutí padáků. V našem dnešním článku si ukážeme ty nejlepší fotografie z celé mise od startu až po příjezd do přístavu.

Životní příběh muže, který dal sondám energii

Ruku na srdce, říká Vám něco jméno Benjamin, nebo také Ben Abeles? Mělo by, protože tento muž stál před několika desítkami let u zrodu systému, který se dodnes využívá při konstrukci energetických zdrojů pro sondy, které míří do vzdálených končin Sluneční soustavy. Přesto se o tomto muži ví jen velmi málo. Jeho životní osud je ale ještě zajímavější – najdeme v něm časté stěhování, změnu jména i hrůzy druhé světové války. Pokud se chcete seznámit s velmi spletitou životní poutí tohoto pozoruhodného člověka, můžete si pustit nejnovější díl seriálu Slavní neznámí z portálu Stream.cz. V našem dnešním krátkém článku najdete vložené video.

Vesmírné osudy 84. díl – John Young

The New Nine

Devět nových členů oddílu astronautů, kteří sami sebe pojmenovali „The New Nine“, očekával nával práce. Během prvního setkání na základně Ellington 16. září 1962 Deke Slayton novopečené astronauty oslovil s tím, že „máme v plánu jedenáct pilotovaných misí Gemini, minimálně čtyři lety Apolla Block I a zatím blíže neurčený počet letů Apolla Block II včetně lunárního přistání. Takže práce budete mít, co hrdlo ráčí.“ O den později byla devítka mužů představena veřejnosti. John Young byl potěšen výběrem, zdálo se, že je v dobré společnosti. Jen z námořnictva tady byl Pete Conrad, legendární postavička (a to doslova – Pete byl postavou pomenší, zato osobnost měl velkou a barvitou…), který přišel z testovacího střediska Pax River. Ze stejné líhně byl i bývalý Youngův nadřízený z období testů Phantomu James Lovell. A do třetice reprezentoval „námořnický odchov“ i tichý a trochu samotářský Neil Armstrong, který ovšem nepřišel přímo z řad US Navy, ale už jako civilista a pilot NASA. Přes klasickou řevnivost mezi námořnictvem a letectvem musel Young uznat, že ani kolegové z USAF nejsou žádná ořezávátka. Za letectvo se ve skupině New Nine objevil například jistý Thomas Stafford. Ten samý Stafford, který s Youngem sdílel dělovou věž a palandu na USS Missouri o třináct let dříve. A nyní se společně měli začít připravovat na závod o Měsíc…

Deník astronautky, Microbiome a Skin-B

vzpomínky na výcvik

„Zdravotní požadavky a trénink týkající se nákladu se v mém rozvrhu objevují častěji a častěji. Výcvik s nákladem je mimochodem způsob, jakým označujeme výcvik týkající se vědeckých experimentů na palubě ISS. Vědecký výzkum a vývoj technologií jsou důvody, proč Mezinárodní vesmírná stanice existuje, a proto je to náš náklad neboli užitečné zatížení.

Deník astronautky, díl čtvrtý

úvodní obrázek

„První týden ve vesmíru je za mnou. Je čas se připravit na náš první týden plný práce na Mezinárodní vesmírné stanici. Jaké to ale bylo tady nahoře v posledních dvou dnech? Zejména dost privátnější a také velmi tiché, až to bylo zvláštní. Komunikace se Zemí byly velmi vzácné a typicky to byly pouze krátké hovory, například informování posádky, že kanál pro komunikaci se Zemí byl vyčleněn pro soukromý hovor s letovým doktorem či s rodinou. Během tohoto víkendu jsem uskutečnila oba tyto hovory, ale jen proto, že jsem na stanici dorazila před nedávnem a proto jsou pohovory s doktorem plánovány častěji.

Detaily o sondě Hayabusa-2

Poslat sondu k asteroidu, aby z něj odebrala vzorky, vysadila na jeho povrchu tři malé autonomní sondy a pak se vrátila se vzorky na Zemi. Tak by se nějak dala shrnout základní představa o náplni japonské mise Hayabusa-2, která se tento týden vydala na svou dlouhou cestu vesmírem. Celé misi se budeme v dalších letech věnovat podrobněji a představíme si její jednotlivé parametry.Dnes si ale ukážeme zajímavou infografiku, kterou připravil portál Space.com. Pro ty, kdo si s angličtinou příliš netykají, jsme připravili český překlad této infografiky.

Kosmotýdeník 116. díl (25.11. – 7.12.2014)

Jsou týdny, kdy jsou vody kosmonautiky klidné a je těžké vybrat nějaké zajímavé zprávy pro aktuální vydání kosmotýdeníku. A jsou týdny, kdy autor neví, co dříve psát. A právě ten druhý případ nastal tentokrát. Nejsledovanější událost za poslední dobu a společně s misí Rosetta letošní nejočekávanější kosmická událost – první mise lodi Orion, má za sebou úspěšně svůj let. Tu samozřejmě nemůžeme vynechat. Podíváme se však i na probuzení očekávané mise New Horizons, která se nezadržitelně blíží k Plutu. Velké zprávy uzavřeme v Japonsku, odkud se na svoji cestu k asteroidu vydala sonda Haybusa 2. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

New Horizons se dnes probouzí z poslední hibernace

Ve včerejším článku jsme se si letmo připomněli počátek mise, průlet kolem Jupiteru, pravidelná roční testování, úspěšnou navigaci palubní kamery LORRIE a poslední uvedení přístrojů do stavu hlubokého spánku. I to bude už za chvíli minulostí a rozběhne se program, jenž nám poprvé umožní prohlédnout si zblízka druhou největší planetku kuiperova pásu – poněkud rozporuplné těleso, které přišlo o status planety v roce 2006 na mezinárodním kongresu astronomické unie v Praze , což je dodnes předmětem emotivních sporů.

Poslední hibernace skončí dnes ve 21:00 SEČ. Po dalších 90 minutách odešle sonda Zemi hlášení o vstupu do aktivního režimu. Tento signál bude rychlostí světla cestovat k naší planetě další čtyři hodiny a nacelých dvacet pět minut. Potvrzení proto očekáváme až v neděli ve 03:30 SEČ. V tu dobu bude sonda 4,6 miliard kilometrů od nás a pouhých 260,7 milionů km od systému Pluto – to je méně než 2 au.

AKTUALIZOVÁNO: Druhý pokus pro premiéru Orionu vyšel na jedničku

Včerejší, více než dvouhodinové, startovní okno pro raketu Delta IV Heavy s lodí Orion, nakonec ke startu nevedlo. Nejprve zážehu motorů zabránila loď, která vplula do uzavřené oblasti, následovalo překročení limitů pro rychlost větru a nakonec všechno zhatil problém s ventily, které se odmítly zavřít. Pozemní týmy tedy rozhodly o odkladu startu o 24 hodin. Druhá šance proto přichází dnes. Startovní okno se otevírá ve 13:05 našeho času, technici už dostali povolení k tankování paliva do nádrží rakety, ale start není vůbec jistý. Meteorologové totiž hovoří jen o 40% pravděpodobnosti vhodných podmínek. V našem dnešním článku jste mohli sledovat živý videopřenos ze startu. Nyní jsme doplnili záznamy úspěšného startu a přistání.