Kosmotýdeník 104. díl (8.9. – 14.9.2014)

Týden pomalu končí a je proto čas zrekapitulovat si všechny zajímavé události, které nám přineslo posledních sedm dní. Dnešní Kosmotýdeník Vám opět přináší kromě několika menších zpráv na konci článku i tři hlavní témata. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se budeme věnovat cestám a přesunům – nejprve bude řeč o transportu téměř dokončené lodi Orion, ve druhém tématu se podíváme na cestu pilotované lodi Sojuz zpátky na Zemi. Aktuální díl zakončíme na Marsu, kde vozítko Curiosity konečně dorazilo do svého cíle.

Plnou nádrž, prosím!
První letový model nové americké lodi Orion se v minulých týdnech dočkal posledních dokončovacích prací. Technici v Neil Armstrong Operations & Checkout Building zabalili první letový Orion do ochranné fólie a naložili na speciální přepravník. Ten se 11. září vydal rychlostí 4 km/h na cestu, která měřila zhruba kilometr a půl. Ve svém novém stanovišti  hale Payload Hazardous Servicing Facility stráví Orion celých 16 dní, během kterých obslužný personál naplní palubní nádrže čpavkem a hydrazinem. Čpavek poslouží jako chladící médium, hydrazin bude naopak palivem pro malé korekční trysky.

Tankování je jedním z posledních významných kroků, které jsou nutné pro blížící se prosincový start.

Po 169 dnech opět doma
Alexander Skvorcov, Steven Swanson a Oleg Artěmjev se do vesmíru dostali 25. března. Po 169 dnech strávených ve stavu beztíže přišel čas na návrat. Ze všeho nejdříve ale nastal čas na oficiality. Steven Swanson, velitel 40.dlouhodobé expedice předal vládu nad stanicí Maximu Surajevovi, který bude hlavou 41. dlouhodobé expedice.

10. září kolem osmé hodiny večer našeho času se výše zmíněná tříčlenná posádka oblečená do skafandrů Sokol naposledy rozloučila se svými třemi kamarády a usadila se v anatomicky tvarovaných křeslech lodi Sojuz TMA-12M.

Sojuz se od modulu Poisk oddělil v 1:01 středoevropského letního času. O půl čtvrté provedl brzdící zážeh, za dalších 20 minut se podle plánu loď rozdělila na orbitální, návratový a servisní úsek. Jedině návratový modul, ve kterém sedí posádka je opatřený tepelným štítem, takže dokáže odolávat žhavým podmínkám, které v jeho okolí panují při průchodu atmosférou. Ve 4:23 našeho času se návratový modul zavěšený na padáku dotkl kazašské stepi nedaleko města Džezkazgan. Posádka byla po téměř půl roce ve stavu beztíže opět v náručí pozemské gravitace.

Curiosity je u úpatí

Snímek z lokality Pahrump Hills

Snímek z lokality Pahrump Hills
Zdroj: https://lh6.googleusercontent.com

Americké vozítko Curiosity přistálo před více než dvěma lety v kráteru Gale, který vědci vybrali hlavně kvůli tomu, že se v jeho středu nachází hora Aeolis Mons, známější spíše pod americkým názvem Mount Sharp. Tento útvar je z vědeckého hlediska mimořádně zajímavý tím, že by na jeho povrchu měly být dobře vidět jednotlivé geologické vrstvy. S trochou nadsázky se jedná o obří knihu, jejíž listy může rover studovat během jízdy od úpatí k vrcholu. Postupně by tak měl prozkoumat podmínky, které v historii na Marsu panovaly.

Curiosity se ale musela k Mount Sharp dopravit, protože nepřistála přímo na jejím úpatí. Cesta trvala déle než dva roky. Obnášela důkladné zkoušky všech přístrojů i několik zastávek na vědecky zajímavých lokalitách. Nyní však mohli vědci z JPL vypustit do světa pozitivní zprávu – rover dojel do lokality Pahrump Hills, kterou můžeme považovat za vstupní bránu na horu Aeolis Mons. Curiosity tedy začne v nejbližších týdnech pomalu šplhat vzhůru.

Porovnání dříve plánované cesty (bíle) s novou trasou (žlutě).

Porovnání dříve plánované cesty (bíle) s novou trasou (žlutě).
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Kosmické mini-zprávy

Evropská sonda Gaia objevila svou první supernovu. Její jméno je Gaia14aaa a nachází se cca. 500 milionů světelných let od Země. Bližší informace najdete v tomto článku.

První supernova objevená sondou Gaia

První supernova objevená sondou Gaia
Zdroj: http://sci.esa.int/

Evropská raketa Ariane 5 i přes dva drobné problémy během odpočtu vynesla na oběžnou dráhu dva telekomunikační satelity. 12. září v 0:05 se nejsilnější evropský nosič vydal k obloze. O půl hodiny pozuději už bylůy satelity Measat 3b a Optus 10 uvolněné na protáhlé eliptické dráze přechodné ke dráze geostacionární. Obě družice budou po dobu 15 let zajišťovat šíření televizního signálu v oblasti Indonésie a Austrálie. Bližší informace najdete v tomto článku.

Obří svářecí centrum Vertical Assembly Center, které v minulých měsících rostlo v Michoudově středisku v New Orleans bylo minulý týden slavnostně otevřeno. Na tomto stanovišti se budou svařovat první stupně nové americké těžkotonážní rakety SLS. Podrobněji jsme se tomuto tématu věnovali v tomto článku.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://sci.esa.int/
http://www.spaceflight101.com/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/ksc-314d-0406_0184.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/…/w1000-h556-p/grotzinger_05-final.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/14-245_1.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/67/Gaia14aaa_Image_LT_SDSS.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 104. díl (8.9. – 14.9.2014)”

  1. Jiří Hošek Redakce napsal:

    „Následovat bude spojení lodi s adaptérem, který bude loď držet u horního stupně rakety Delta IV Heavy. Na to si ale budeme muset pár týdnů počkat.“

    Adaptér
    https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/hphotos-ak-frc3/t31.0-8/10273266_559221377527017_979696730596742662_o.jpg
    už je k lodi připojený (viz fotka v tomto kosmotýdeníku hned pod nadpisem)

  2. Raven napsal:

    V pohodě, jen pro GTO je výraz přechodová dráha ke geostacionární už docela zavedený. Přechodné je něco časově ohraničeného (pobyt, období, opatření apod). Přechodové je něco kde dochází ke transferu, (přechodová komora, přechodová dráha, apod). GTO sice je obvykle dočasnou (přechodnou) drahou, ale její účel je transfer – tedy být přechodovou, což má i v anglickém názvu „geostationary transfer orbit“.

    Je taky fakt, že existuje i jakýsi česko-anglický letecký terminologický standard, kterou vydal Český normalizační institut. Mrkni jen na normu ČSN 31 0001 – Letectví a kosmonautika – Terminologie, resp. kapitolu 16.1 Nebeská mechanika, astrodynamika
    K nahlédnutí i zde
    http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/s/NORMA/CSN14A.HTM

  3. Raven napsal:

    Dugi prosímtě, měl bych jen opravdu drobnost. Vždycky když to čtu, tak mne to praští do očí, pokaždé to ale přejdu a mávnu nad tím rukou. Odkud pochází výraz „dráha přechodná ke dráze geostacionární“? GTO se správně překládá jako “ přechodová dráha ke stacionární“.

    Nechci vůbec být nějaký šťoura na slovíčkaření, ale připomínám to jen proto, že si toho už delší dobu všímám. Tento výraz od určité doby z nějakého důvodu systematicky používáš všude na tomto fóru, videích a článcích, odkud se to šíří mezi ostatní uživatele a stalo se to už takovou normou fóra. I google tenhle tvůj výraz „přechodná dráha“ odkazuje spec. na toto fórum, nebo články z něho vycházející.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.