Kosmotýdeník 77. díl (3.2. – 9.3.2014)

Kosmotýdeník 77. díl (3.2. – 9.3.2014)

9. března 2014

Týden se s týdnem sešel a jak už se stalo tradicí, je pro vás připraven aktuální díl kosmotýdeníku, který shrne to nejzajímavější, co přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Dnes se můžete těšit na tři velké zprávy. První bude hovořit o výměně posádek na Mezinárodní kosmické stanici, a zda má ukrajinská krize vliv na fungování ISS. Ve druhé zprávě se pak podíváme na jeden spor o to, kdo bude vynášet americké vojenské satelity a kosmotýdeník uzavřeme zprávou o pokroku v rámci projektu Morpheus. Na závěr nebude chybět ani několik krátkých zpráv z vesmíru, kde se seznámíme s jednou zajímavou animací a tím, co Curiosity aktuálně vidí na Marsu.

Přistání Sojuzu nenarušeno

Expedice 39
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

I přes napětí, které panuje mezi Ukrajinou, Ruskem a zbytkem světa, včetně USA, se na Mezinárodní kosmické stanici prakticky nic nezměnilo. Mezinárodní kosmická stanice je obývána bez přerušení už třináct let a přežila tak několik krizí, které pozemské dění zasáhly. Nikdo nemá potřebu tento obdivuhodný projekt narušovat, zvláště věcmi, které se ho vůbec netýkají. Stejně tak nebyl odložen ani plánovaný pondělní odlet Sojuzu TMA-10M. Přistávat bude polovina expedice 38, která na stanici dorazila ještě jako druhá polovina expedice 37. Jmenovitě to je Oleg Kotov, Sergej Rjazanskij a Američan Michael Hopkins. Všichni na stanici pobývali od 25. září 2013.

Na ISS zůstane tříčlenná posádka tvořená Rusem Michailem Ťurinem, Japoncem Kóičim Wakatou, který se stane novým velitelem posádky a Američanem Richardem Mastracchiem. Ti přiletěli Sojuzem TMA-11M v listopadu 2013 a jejich loď zůstává nyní u stanice jako záložní.

Sojuz TMA-10M by se od stanice měl oddělit v úterý 11. března v 01:04 SEČ a následně přistát v Kazachstánu. Společné zdravotnické týmy NASA a Roskosmosu pak posádku vyzvednou a postarají se o její převoz do hvězdného městečka.

Logo Expedice 39
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Kdo bude vynášet vojenské družice a náklad?

Delta IV Heavy od ULA
Zdroj: https://kosmonautix.cz

Nedávno se objevila informace, že SpaceX, která stojí za první soukromou lodí, která dopravuje náklad na ISS, by se mohla ucházet o americké vojenské zakázky při dopravě nákladu do vesmíru. To však vyvolalo ostrou debatu mezi kongresem, SpaceX a United Launch Alliance (ULA), tedy společností, která má prozatím monopol na vynášení vojenského nákladu. Tato společnost logicky nechce o svoji výsadu přijít a tak se pustila do sporu a je proti, aby se soukromá nevládní společnost podílela na vynášení strategického materiálu do vesmíru. SpaceX naproti tomu argumentuje, že ULA se za dobu svého monopolu Spojeným státům nevyplatila, protože zneužívá svého postavení a vynáší náklad za příliš vysokou cenu, což se hodlá SpaceX změnit.

SpaceX do této debaty vstoupila poté, co se jí povedlo úspěšně otestovat a na své lety připravit vylepšenou raketu Falcon 9 v1.1, která umožňuje vynášet náklad na preferované a z vojenského hlediska velice důležité vyšší oběžné dráhy, včetně té geostacionární. Navíc se společnost chystá ke konci roku otestovat těžkotonážní raketu Falcon Heavy, která díky třem prvním stupňům běžného Falconu 9 v1.1 umožní vynášet skutečně těžké náklady a to i mimo oběžnou dráhu Země.

Falcon 9 v1.1
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Zástupci ULA však argumentují tím, že nikdy nepředražovaly své zakázky a zároveň popírají i tvrzení SpaceX, že za peníze investují málo do vývoje a inovací, zatímco SpaceX prošlapává novou cestu. ULA tvrdí, že jejich rakety Delta IV Heavy a Atlas 5 jsou velice spolehlivé a to právě díky tomu, že společnost investuje do vývoje a inovací. Nicméně proti ULA stojí to, že v období mezi roky 2011 a 2014 se značně zvýšily náklady na přípravu a vypuštění družic. Náklady vzrostly až o 60% a senátorům se to v době šetření samozřejmě nelíbí. Právě tohoto faktu chce využít SpaceX k tomu, aby se mohla do této zajímavé vládní nabídky také zapojit. Průměrně totiž za rok startuje až šest vojenských satelitů, nutných k vynesení na vyšší oběžné dráhy.

Velkou otázkou pak zůstává zabezpečení a utajení, které jak uvádí zástupci ULA je u nich na špičkové úrovni, což nakonec dokazuje i průběh programu. SpaceX je dle slov jejího zakladatele Elona Muska schopna takové zabezpečení zajistit také a za nižší cenu.

Nakonec se rozhodlo, že dalších čtrnáct vojenských zakázek bude podléhat volné soutěži, do které se bude moci zapojit i SpaceX. Což je pro ULA velká změna, prozatím nemusela s nikým soutěžit a neměla žádnou konkurenci. SpaceX se do této soutěže hodlá rozhodně zapojit a uvidíme, jak to nakonec dopadne a zda se případně SpaceX se svými nosiči osvědčí.

Morpheus předvedl náročný let

Projekt Morpheus si klade za cíl vyvinout planetární lander, který bude schopen vzlétnou a přistát do značné míry autonomně a navíc ještě bude používat netoxická paliva v případě Morphea metan a kyslík, což by měly být paliva, která jsou navíc i levně dostupná na Zemi a daly by se vyrábět na Měsíci, či třeba i na Marsu. Projekt zatím počítá s vývojem landeru, který bude spolehlivě fungovat na Měsíci, kde bude schopen přenášet 500 kilogramů těžký náklad. Morpheus byl vyroben Johnsonově vesmírném středisku NASA ( JSC ). V současnosti probíhají letové testy, už jich má několik za sebou, ale ten poslední byl rekordní. Vyletěl do výšky 153 m a poté 194 m do strany, načež úspěšně přistál. Video naleznete zde.