Číňané zpřesňují plány orbitálních stanic

Jestli je Čína, minimálně v kosmonautice, něčím typická, pak je to poměrně velké tajnůstkářství. Největší země světa se sice pomalu učí informovat o aktuálních úspěších, ale co se týče plánů do budoucna, tam stále trvá neprostupná informační bariéra. I přes ni ale občas proniknou drobné úlomky, které naznačují, jak by se mohla čínská kosmonautika v dalších letech vyvíjet. V minulých dnech se pár takových útržkovitých informací objevilo a díky nim můžeme nahlédnout do plánů, které se týkají čínských orbitálních stanic.

Jen pro pořádek – Výhledovým plánům čínské kosmonautiky se před téměř rokem a půl na našem blogu věnoval trojdílný seriál Velké plány říše středu. Konkrétně orbitální stanice si vzal na paškál hned první díl. Ačkoliv jsem při psaní seriálu používal aktuální informace, v průběhu měsíců Čína některé své plán zřejmě drobně přehodnotila. Pojďme se tedy podívat na to, jak to s čínskými stanicemi vypadá v těchto dnech.

Tiangong-2
V současné době ještě nad zemí krouží stanice Tiangong-1 vypuštěná v září roku 2011. Zamířila k ní nepilotovaná Šenčou-8 (listopad 2011) a dvě pilotované lodě – Šenčou-9 (červen 2012) a Šenčou-10 (červen 2013).  Nyní je stanice neobydlená a během letošního roku by měla shořet v atmosféře. Na rok 2015 se ale počítá s vypuštění stanice Tiangong-2. Ta bude mít proti očekávání jen jeden stykovací uzel. Hlavní úlohou této stanice bude nacvičení připojování zásobovacích lodí (jejich design bude vycházet z Tiangong-1). Důležité bude i vyzkoušení transportu paliva z nádrží připojené lodi do útrob stanice.

Podobu stanice Tiangong-2 zatím neznáme. Očekává se ale, že bude podobná Tiangong-

Podobu stanice Tiangong-2 zatím neznáme. Očekává se ale, že bude podobná Tiangong-1
Zdroj: http://www.keithmcneill.pwp.blueyonder.co.uk/

První zásobovací loď by mohla ke stanici vyrazit v průběhu roku 2016. Na Tiangong-2 ale bude létat i posádka. Číňané plánují, že oproti sotva dvoutýdenním návštěvám na „jedničce“, by měli tchaikonauti trávit na „dvojce“ minimálně jeden, možná dokonce tři měsíce. Za zmínku stojí i to, že Čína navázala spolupráci s blíže neupřesněnou švédskou firmou, která by měla zajistit výstavbu komunikační paraboly. Ta by měla vyrůst u australského Petrhu (kde stojí podobné zařízení evropského systému Estrack). Tato anténa by měla sloužit ke komunikaci s novou orbitální stanicí.

Modulární stanice
Po stanici Tiangong-2 měla podle původních plánů přijít na řadu logicky Tiangong-3. Se startem se počítalo předběžně někdy kolem roku 2015, což je dnes již nereálné. Důležité je, že v aktuálních zprávách se o „trojce“ již nehovoří. Může to znamenat dvě věci – buďto se projekt zrušil, nebo se na něm (kromě data vypuštění) nic nezměnilo.

Velká čínská orbitální stanice. Uprostřed vidíte centrální modul se solárními panely, na něj se vpravo a vlevo připojuje dvojice laboratorních modulů. Dole je připojena kosmická loď Šen-čou a nahoře pak automatická zásobní loď.

Velká čínská orbitální stanice. Uprostřed vidíte centrální modul se solárními panely, na něj se vpravo a vlevo připojuje dvojice laboratorních modulů. Dole je připojena kosmická loď Šen-čou a nahoře pak automatická zásobní loď.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org

Jisté ale je, že Čína stále počítá s modulární stanicí. Její jméno zatím neznáme, ale určitě to nebude Tiangong. Čína totiž prosazuje názor, že série Tiangong označuje spíše jakési prototypy vesmírných laboratoří než skutečnou vesmírnou stanici.

Modulární stanice by se měla skládat ze tří bloků – k centrálnímu se připojí dva boční, na kterých budou solární panely. V těchto měsících se dokončuje návrh celkového designu. Číňané předpokládají, že boční moduly se nejprve připojí na přední dokovací port. Tam se jich ujme staniční robotická paže (zmenšená verze kanadského ramene na ISS) a přesune je na správné místo na boku.

Samotný systém, který se postará o spojení modulů bude vycházet z ruského vzoru. Čínští odborníci již navštívili Kanadu, kde diskutovali o konstrukci robotické paže. Italové jim zase ukázali technologii modulu Cupola. S ním se sice na první modulární stanici nepočítá, nicméně jsou to zkušenosti do dalších let.

Ostatně spolupráce s Evropou by tímto skončit neměla. Číňané plánují, že by na jejich modulární stanici létaly mezinárodní posádky. Někteří evropští kosmonauti se prý už učí čínsky. Zároveň probíhají další jednání, která se točí kolem dvou hlavních témat – zásobování modulární stanice pomocí evropských lodí ATV a také umístění evropských experimentů na palubě stanice.

Číňané zároveň nakousli i téma pilotovaného letu na Měsíc. Podle jejich slov by mělo rozhodnutí padnout teprve až poté, co bude modulární stanice v provozu několik let. Bavíme se tedy zhruba o roku 2025 – 2030.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://forum.nasaspaceflight.com/
http://forum.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://www.astronautix.com/graphics/c/chistat1.jpg
http://www.keithmcneill.pwp.blueyonder.co.uk/…Tiangong%201%20(c)2.jpg
http://upload.wikimedia.org…/1123px-Chinese_large_orbital_station.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.