Kosmotýdeník 48. díl (12.8. – 18.8.2013)

Prázdniny se pomalu chýlí ke konci, ale jedna věc je jistá – ať je zima, nebo teplo, v neděli vychází na našem blogu Kosmotýdeník – pravidelné shrnutí tří nejvýznamnějších událostí, které se během uplynulého týdne udály v kosmonautice. Dnes se nejprve podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, kde si ruští kosmonauti během výstupu do volného kosmu připsali rekord, následně se přesuneme na Floridu, kde probíhají finální přípravy další sondy k Marsu. Aktuální díl zakončíme smutnou zprávou o nejslavnějším hledači planet mimo Sluneční soustavu, který tento týden oficiálně ukončil svou slavnou kariéru.

Fjodor Jurčichin (skafandr s červeným pruhem) a Alexandr Misurkin (skafandr s modrým pruhem) během výstupu do otevřeného kosmu.

Fjodor Jurčichin (skafandr s červeným pruhem) a Alexandr Misurkin (skafandr s modrým pruhem) během výstupu do otevřeného kosmu.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Ruští rekordmani

Když Alexandr Misurkin a Fjodor Jurčichin vystoupili v pátek 16. srpna z modulu Pirs do volného prostoru, čekali, že jim práce zabere obvyklých šest a půl hodiny (více info o úkolech, které na ně čekali najdete v tomto článku). Ale protože jim šlo všechno skvěle od ruky, rozhodli se letoví manažeři, že jim ještě přidají bonusový úkol – složit roztažené rameno manipulátoru Strela do původní polohy. A to i za cenu toho, že se prodlouží délka výstupu. Skafandry také pracovaly správně a tak nic nebránilo tomu, aby se dvojice pustila do svého „přesčasu“. Nakonec jejich výstup skončil po 7 hodinách a 29 minutách, což je nový rekord v délce výstupu v ruských skafandrech v celé historii.

Rekord doposud držela dvojice Anatolij Solovjov – Alexandr Balandin, která 17. července roku 1990 vystoupila na 7 hodin a 16 minut ze stanice MIR. Američané mají svůj rekordní výstup ještě delší. Primát drží James Voss a Susan Helms, jejichž výstup z 11. března roku 2001 trval celých 8 hodin a 56 minut.

Letos jsme viděli již šest výstupů. Fjodor Jurčichin má za sebou už sedm procházek otevřeným prostorem s celkovým časem 45 hodin a 55 minut mimo loď, což jej posunulo na 12. místo historických tabulek nejúspěšnějších „spacewalkerů“. Alexandr Misurkin absolvoval svůj druhý výstup. Aktuální EVA byla v pořadí již 172. vesmírnou procházkou z paluby ISS. Celkově již její přechodovou komoru opustilo 122 lidí z devíti různých zemí, kteří nabrali celkem 1082 hodin a 51 minut (cca. 45 dní) práce v otevřeném kosmu.

Tento pátek si Fjodor a Alexandr výstup do volného kosmu ještě zopakují – čeká na ně práce na modulu Pirs, který budou odstrojovat od dokovacích pomůcek.

Transportní bedna se sondou MAVEN naložená do útrob letounu C-17

Transportní bedna se sondou MAVEN naložená do útrob letounu C-17
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

MAVEN si užívá poslední týdny na Zemi

Každé dva roky se otevírá startovací okno pro let k Marsu. Pokaždé je to velká příležitost pro kosmické agentury a zároveň sklizeň pro nás, fanoušky kosmonautiky. Zatímco před dvěma roky se o let k Marsu snažili Rusové se svou sondou Fobos-Grunt (s přilepenou čínskou sondou Yinghuo-1) a Američané s vozítkem Curiosity, letos se do závodu snaží dostat i Indie se sondou Mangalyaan. Rusové si dávají pauzu, ale NASA nikoliv. Před několika dny zamířila z výrobní haly společnosti Lockheed Martin v Denveru na palubě transportního letounu C-17 na Floridu složená sonda MAVEN. Na Kennedyho vesmírném středisku ji technici pomalu připravují na start. Ten by měl přijít 18 listopadu na palubě rakety Atlas V.

Pokud se všechno podaří, dorazí MAVEN po několikaměsíčním meziplanetárním přeletu k Marsu a usadí se na jeho protáhlé oběžné dráze (150 x 6200 km) s dobou oběhu 4,5 hodiny. Hlavním úkolem bude zkoumat složení atmosféry Rudé planety, která je stále obklopena otazníky. Zatím neznáme přesné mechanismy, jak je marsovská atmosféra ovlivňována slunečními erupcemi a dalšími jevy, které přichází od naší nejbližší hvězdy. MAVEN by měl poodhalit, jak Mars ztrácí molekuly své atmosféry.

Vesmírný teleskop Kepler

Vesmírný teleskop Kepler
Zdroj: http://img.timeinc.net/

Kepler se loučí s exoplanetami

Nejslavnější hledač planet mimo Sluneční soustavu, americký teleskop Kepler už nikdy nebude hledat exoplanety. NASA tento týden vzdala další snahy o rozpohybování problematických setrvačníků, které dalekohledu umožňují přesné zaměření. Podrobnější info naleznete v našem starším článku. Dva rozbité setrvačníky zůstaly mimo provoz a dva zbývající už na pozorování exoplanet nestačí – byly by totiž potřeba nejméně tři. Byla by ale velká škoda odepsat funkční dalekohled jen kvůli tomu, že nemá tři operativní setrvačníky, ale jinak šlape jako hodinky. NASA proto vyhlásila kampaň, v jejímž rámci mohou vědecké instituce navrhnout, jak by se dal Kepler využít. Pro zaměření se mohou používat dva zbývající setrvačníky a také zásoby paliva pro korekční manévry. Samozřejmě, už to nebude tak jemné, jako když fungovaly tři gyroskopy, ale Kepler by třeba mohl hledat blízkozemní asteroidy. Nechme se tedy překvapit, co nám nová éra dalekohledu Kepler ještě přinese. Ovšem ani exoplanetární objevy nepřijdou zkrátka. Teleskop nasbíral tolik dat, že je vědci budou vyhodnocovat ještě dlouho.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://www.exoplanety.cz/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/…/1024px-ISS-36_EVA-1_f_Alexander_Misurkin.jpg
http://upload.wikimedia.org/…EVA-1_c_Alexander_Misurkin_and_Fyodor_Yurchikhin.jpg
http://spaceflightnow.com/atlas/av038/130805photos/04.jpg
http://img.timeinc.net/time/daily/2012/1204/360_sci_kepler_funding_0406.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.