Italský hrdina ve volném prostoru

Výstup do volného kosmu je i po mnoha letech stále mimořádnou událostí, která přitahuje pozornost diváků z celého světa a pozemní týmy mají z jejich plánování pěkně vrásčité čelo. Přesto byl včerejší výstup v jednom ohledu výjimečný. Sledovali jej jako obvykle lidí na celém světě, ale v jedné zemi víc než kde jinde. Italové se totiž včera dočkali svého prvního „spacewalkera“ (škoda, že čeština nemá podobné jednoslovné označení). Luca Parmitano se díky několikahodinové procházce volným prostorem zapsal do historie svého státu a svým způsobem pomohl i popularizaci kosmonautiky v celé Evropě. Dnenší článek shrne celý výstup a navíc se podíváme i na výhled do dalších dní.

Na ISS bylo včera hodně živo. Američan Chris Cassidy a Ital Luca Parmitano se totiž chystali na výstup do otevřeného kosmu. Při oblékání do skafandrů v modulu Quest jim pomáhali i ostatní členové posádky. Ve 14:02 našeho času přepnuli oba astronauti své skafandry na vnitřní baterie a tímto okamžikem se rozběhly hodiny, které odměřovaly délku výstupu. Byl to v historii ISS již 170. výstup do volného kosmu zaměřený na montáž a údržbu. Zatímco Luca si odbýval svou premiéru, Chris už je v tomto směru ostříleným mazákem, protože už byl mimo stanici počtvrté.

Luca Parmitano během nácviku výstupu do otevřeného kosmu v bazénu Neutral Buoyancy Laboratory.

Luca Parmitano během nácviku výstupu do otevřeného kosmu v bazénu Neutral Buoyancy Laboratory.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Jako první opustil modul Quest právě člen elitních jednotek SEAL, tedy Chris Cassidy. Jeho cesta vedla na příhradovou konstrukci. Konkrétně na její část označovanou jako Z1. Ta je umístěná přímo nad americkým modulem Unity. Právě tady se nacházela poškozená anténa v pásmu Ku, která sloužila k přímé komunikaci stanice se Zemí. Porouchala se už vloni v prosinci, ale posádka její absenci nepocítila. Systém je totiž vícenásobně jištěný a komunikovalo se přes jinou anténu. Ovšem pokud by došlo k selhání i druhého komunikačního systému, byla by situace vážná. Na ISS se zkrátka počítá s maximální spolehlivostí všech systémů. Proto je potřeba mít obě části funkční, aby bylo možné kdykoliv přejít na náhradní řešení. Aneb jak řekl manažer ISS, Mark Suffredini: „Určitě bychom mohli bez téhle antény žít. Ale pokud bychom ztratili i druhou, mělo by to na nás obrovský vliv.“

Zatímco Chris pracoval s anténou, Luca se přesunul na pravou stranu staničních solárních panelů. Tady odebral dvě palety se vzorky materiálů, které byly dlouhodobě vystaveny působení kosmického prostředí. Tyto vzorky se na Zemi vrátí v útrobách kosmické lodi Dragon, která by k ISS měla přiletět na konci letošního roku. Luca kromě toho nafotil i nedaleko umístěný přístroj AMS-2. Z fotek bude možné určit, jak si alfa magnetický spektrometr vede po dvou letech pobytu na oběžné dráze.

Tahle fotka pochází ze 6. března 2013. Staniční manipulátor zrovna vykládá tyče RGB z nehermetizované sekce lodi Dragon.

Tahle fotka pochází ze 6. března 2013. Staniční manipulátor zrovna vykládá tyče RGB z nehermetizované sekce lodi Dragon.
Zdroj: http://sphotos-b.ak.fbcdn.net/

Na další práci už museli oba astronauti spojit své síly. A přizvali si na pomoc i Karen Nybergovou. Ne tedy, že by tato Američanka také oblékla skafandr, ale usazená v modulu Destiny ovládala staniční robotickou paži. Na jejím konci byl za nohy připevněný Luca Parmitano, který držel v rukou záchytnou tyč RGB. Tuto pomůcku dopravila na stanici kosmická loď Dragon ve své nehermetizované sekci. Jaký je účel RGB? Pokud bude potřeba z jakéhokoliv důvodu dočasně odstranit radiátorové panely chladícího systému (třeba při opravě, nebo výměně), budou je dočasně držet právě tyče RGB. Na každé straně příhradové konstrukce je potřeba jedna. Karen Nybergová tedy dopravila Lucu na pracovní místo a Chris mezitím utáhl šrouby, které budou držet RGB na správném místě. Bylo přesně 16:05 SELČ, když astronauti mohli oznámit, že mají hotovo.

Luca následně odstranil nefunkční kameru ze základny pohyblivého vozíku, který se stará o pohyb manipulátoru po stanici. Kamera se vrátí na Zemi, kde ji inženýři důkladně prozkoumají a případně zkusí opravit. Chris se během té doby přesunul až k modulu Unity. Tady nainstaloval elektrické a datové kabely, které spojují ruskou část s americkou. Právě tato kabeláž najde své využití, až se ke stanici připojí nový ruský víceúčelový modul Nauka.

Luca Parmitano upoutaný na konci robotického ramene.

Luca Parmitano upoutaný na konci robotického ramene.
Zdroj: http://sphotos-h.ak.fbcdn.net/

Po ukončení práce na kabeláži převzal Chris poškozenou kameru, kterou zatím Luca odmontoval a přenesl ji zpátky do útrob stanice. Ale musel se rychle vrátit zpátky. Luca se už připravoval na připojení druhé tyče RGB – tentokrát na opačné straně příhradové konstrukce. Tím, že se podařilo nainstalovat obě tyče, byl splněný hlavní úkol dnešního výstupu. Druhá RGB byla na správném místě kolem osmnácté hodiny našeho času. Když Chris opět pomohl utáhnout šrouby, které jistily instalovanou tyč, pustil se do další práce. Ta na něj čekala na příhradové konstrukci Z1. Tady nainstaloval kabelovou propojku, která v budoucnu umožní v případě nouze rychle překonfigurovat elektrický obvod na stanici. A to všechno pohodlně jen s pomocí dálkově zaslaných pokynů. Bez této propojky, kterou si můžeme představit jako by-pass, by bylo potřeba vystoupit narychlo do volného prostoru.

V hlavní roli opět Luca Parmitano na robotické paži.

V hlavní roli opět Luca Parmitano na robotické paži.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Karen  Nybergová zatím domanévrovala s robotickou paží, na jejímž konci byl pořád Luca Parmitano do středové části příhradové konstrukce, kde mohl italský astronaut konečně odepnout svoje nohy z jistícího postroje. Na oba už čekal jen poslední úkol – nainstalovat ochranný kryt na přední dokovací port modulu Destiny, kam se dříve připojovaly raketoplány. Když bylo hotovo, mohla se dvojice vrátit do útrob modulu Quest. Výstup do volného kosmu skončil přesně ve 20:09 našeho času. Trval tedy přesně 6 hodin a 7 minut.

Chris Cassidy a Luca Parmitano si ale dlouho od vesmírných procházek neodpočinou. Už za týden, 16. července, na ně bude čekat další výstup do volného kosmu. Není to proto, že by dneska byli pomalí – právě naopak. Výstup měl trvat 6 a půl hodiny. Problém je někde jinde – od začátku se počítalo se dvěma výstupy, protože úkolů bylo opravdu hodně. Přiložená grafika přehledně ukazuje plánované časy a místa, kde astronauti pracovali.

Infografika právě skončeného výstupu do volného kosmu.

Infografika právě skončeného výstupu do volného kosmu.
Zdroj: http://blogs.esa.int/

Proč vlastně pozemní týmy naplánovaly astronautům dva výstupy v tak krátké době? Jedna kosmická vycházka stojí přibližně 100 hodin z času posádky. 100 hodin, kdy se nemohou věnovat vědě. Pokud se udělají dva výstupy v krátké době, ušetří se čas. Protože před dalším výstupem by musela veškerá kontrola skafandrů proběhnout znovu. Takto bude možné provést jen základní obhlídku, protože týdenní rozestup není zase až tak velký.

Průběžně se na stanici nahledá velké množství úkonů, které potřebují výstup do volného kosmu. Pozemní týmy je evidují a až je jich dost, naplánují vesmírnou procházku. Luca Parmitano to vtipně komentoval: „Dokud létaly raketoplány, tak byly výstupy do volného kosmu plánovány velmi důkladně. Všechno se na Zemi plánovalo a zkoušelo až do omrzení, dokud to nebylo dokonalé. Ale na stanici si takový luxus podrobných výcviků dovolit nemůžeme. Tím pádem musíme být mnohem flexibilnější.“ Jak je vidět, Luca flexibilní je. První polovinu svého výstupového úkolu zvládl. Držme mu palce i za týden.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://farm4.staticflickr.com/3749/9208985880_8844f71079_c.jpg
http://spaceflightnow.com/station/exp36/20130709spacewalkstarts/training.jpg
http://sphotos-b.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash3/733818_555520987814170_63591582_n.jpg
http://sphotos-h.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-frc3/1069821_10151547561296172_533085519_n.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/2013-07-09_09h51m41s.jpg?itok=oBVW0OmH
http://blogs.esa.int/luca-parmitano/files/2013/07/EVA-USOS22.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

6 komentářů ke článku “Italský hrdina ve volném prostoru”

  1. Petr Tomaník napsal:

    Každý jazyk má svá specifika,způsob jakým se tvoří.ani anglický spacewalker není jedno slovo.

  2. slappy Redakce napsal:

    spacewalker – kosmochodec – pokud to má být jednoslovný

  3. Petr Dolejsi napsal:

    Nerozumim posledni vete:“Dokud létaly raketoplány, tak byly výstupy do volného kosmu plánovány velmi důkladně. Všechno se na Zemi plánovalo a zkoušelo až do omrzení, dokud to nebylo dokonalé. Ale na stanici si takový luxus podrobných výcviků dovolit nemůžeme. Tím pádem musíme být mnohem flexibilnější.“

    Jak letani nebo neletani reketoplanu souvisi s planovanim EVA ?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Luca měl na mysli výstupy do volného kosmu, které probíhaly v rámci raketoplánových misí. Čili sedmičlenná posádka raketoplánu měla naplánované třeba 3 nebo 4 výstupy během doby, kdy byla na stanici. Jejich výstupy byly vypilované do posledního detailu, protože přesně věděli, na co se mají připravit (většinou instalace nových modulů). Zatímco posádky, které jsou na stanici, musí být flexibilnější, protože na ně často čekají výstupy mimořádné, na které není možné dělat rozsáhlou přípravu.

    • Tomáš Kohout Redakce napsal:

      Přesně tak. Když jste na stanici půl roku, tak vás kvůli vycházce nestáhnou dolů, abyste si jí nazkoušel v bazénu. Musíte se připravit více teoreticky. Ovšem u této Lucovy vycházky příprava na Zemi určitě byla. Jednak je na stanici krátce, takže tahle EVA byla určitě rozplánována ještě před jeho odletem a hlavně to byl jeho první výstup.

  4. Radek P. napsal:

    „spacewalker“ = vesmírný pochůzkář 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.