Kosmotýdeník 4. díl (7.10. – 13.10. 2012)

Kosmotýdeník 4. díl (7.10. – 13.10. 2012)

14. října 2012

Dnes, ve čtvrtém díle Kosmotýdeníku, si připomeneme start kosmické lodě Dragon od soukromé firmy Space X, který vinou doposud neobjasněného selhání jednoho motoru prvního stupně neproběhnul zcela bez problémů a jeho spojení s ISS. Dále se podíváme na start dvou evropských satelitů navigačního systému Galileo, které teď obíhají Zemi ve výšce 23 000 km a závěr nás čekají na zajímavé obrázky z první zkoušky přistání na vodní hladinu v podání lodě CST-100 od firmy Boeing.

Dragon zachycený robotickou paží u ISS
Zdroj: http://img.scoop.it

Drak je znovu ve vesmíru

8. října o půl třetí ráno našeho času se zažehlo všech devět motorů rakety Falcon 9. Při startu však došlo k velice zajímavé události. Osmdesát sekund po startu, což je přechod mezi nadzvukovou rychlostí a maximálním aerodynamickým namáháním, došlo k náhlé ztrátě tlaku v prvním motoru. Ten se hned vypnul. O to se postaral palubní počítač, nikoliv řídící středisko. Pokud se podíváte na video ze startu, může se zdát, že motor explodoval. Space X toto tvrzení vyvrátila, jelikož motor po „explozi“ stále odesílal telemetrická data. Proč tedy odlétávaly kusy krytu? Po ztrátě tlaku byl kryt odhozen, aby neohrožoval zbylých 8 motorů.
Raketa je navržena tak, že pokud „odejdou“ až dva motory, loď je pořád schopná dostat se na plánovanou oběžnou dráhu (ostatní poběží o něco déle). Něco podobného se stalo i dvou letů rakety Saturn V.
Dragon se tak i přes anomálii s motorem dostal na plánovanou orbitu. Poté úspěšně rozevřel solární panely a odkryl záchytné místo pro robotickou paži. Třetí den dostihnul ISS a došlo k úspěšnému spojení pomocí robotické paže.

Nové družice systému Galileo
Zdroj: http://www.satnews.com

Evropský navigační systém

Raketa Sojuz v pátek poslala na oběžnou dráhu dvě sondy systému Galileo. Po startu byly 700 kilogramové satelity umístěny na oběžnou dráhu ve výšce 23 000 km.
Minulý rok v říjnu byly vyneseny první dvě sondy a tyto se k nim přidají. Společně budou tvořit malou síť. Čtyři je minimální počet pro určení zeměpisné šířky, délky, výšky a času.
Systém Galileo se bude nakonec skládat z 30 družic. To je o šest víc, než má americký systém GPS. Galileo by měl poskytovat nejpřesnější údaje o poloze. Maximální odchylka by měla být 1 metr.
V roce 2015 by na oběžné dráze mělo být už 18 družic a zbývajících 12 bude startovat v roce 2020.
V květnu Evropská komise uvedla, že náklady do roku 2015 by měly být 5 miliard eur.

CST-100 po přistání na vodní hladinu
Zdroj: http://sphotos-b.xx.fbcdn.net

Zkoušky přistání na vodní hladinu

Boeing vyvíjí v rámci výzvy CCDev svoji kosmickou loď CST-100, která nabídne místo až pro 7 astronautů. Zatím probíhají pouze pozemní testy. My se zaměříme na přistání na vodní hladinu. Při nich se testuje hlavně to, jak se bude loď chovat po dopadu na vodní hladinu. Simulují se různé rychlosti a úhly dopadu – konstruktéři se snaží napodobit všechny situace, které by jednou mohly loď v ostrém provozu potkat.
Konstruktéři při testu „upustí“ kapsli na vodní hladinu. Tyto testy se až pětkrát opakují. Tímto se testuje stabilita modulu při dopadu na vodní hladinu při přistání. Důležité je i otestovat, jak se budou po dopadu na hladinu chovat airbagy na spodní straně kabiny. Právě ty totiž přijdou do kontaktu s vodou jako první.