ŽIVĚ A ČESKY: Tajné „dvojče“ Hubblea na těžké raketě

Druhá nejsilnější raketa současnosti, Delta IV Heavy od United Launch Alliance měla na tajnou misi NROL-71 vyrazit už na začátku loňského prosince, ale potkalo ji hned několik odkladů – většinou kvůli počasí. 20. prosince se odpočet dostal jen pár minut před start, ale další pokračování zastavila bezpečnostní čidla, která zaznamenala zvýšené koncentrace vodíku v okolí rakety. Trvalo skoro měsíc, než došlo na další pokus o start. Počasí dává 70% pravděpodobnost dobrých podmínek, proto Vás zveme k našemu komentovanému přenosu.

Evropský software pro pohyb po Marsu

Než se nějaká sonda pošle do vesmíru, musí se důkladně prověřit. Nejde přitom jen o hardware, ale i o programové vybavení. Rover pro blížící se a toužebně očekávanou misi ExoMars 2020 bude vybaven navigačním softwarem, který byl před nedávnem vyzkoušen v praxi. Skutečné vozítko bude brázdit rozmanité povrchy marsovské lokality Oxia Planum, kde bude vrtat až do hloubky dvou metrů pod povrch, aby mohlo pátrat po stopách dávného života, které se mohly uchovat pod dostatečně silnou vrstvou materiálu. Aby si vozítko poradilo s náročnými podmínkami marsovského povrchu, bude vybaveno pokročilým programem pro vizuálně založenou navigaci.

Výzkum na ISS – Oční tlak i výměna elektroniky

Od vydání zatím posledního dílu našeho nepravidelného miniseriálu uplynulo skoro půl roku. Dnes se ale opět podíváme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, abychom nahlédli pod ruce trojici astronautů, kteří zde tráví svou půlroční misi. V jejím rámci na ně čekají desítky nejrůznějších experimentů z mnoha vědeckých oborů. Včera, tedy 17. ledna se třeba zaměřili na výzkum změn tlaků v hlavě a očích, což jsou věci, které člověka ve vesmíru trápí docela často. Ale kromě vědy přišel čas i na údržbu vědeckých přístrojů a systémů podpory života.

ISRO založila Centrum pilotovaných vesmírných letů

Gaganyaan, tak je nazvaný Indický vesmírný program pilotovaných letů. Indian Space Research Organisation (ISRO) byla ministerským předsedou Naréndrou Dámodardásem Módím loni v létě uložen úkol – vyslat 2-3 “syny či dcery Indie” na sedmidenní let do kosmu (na orbitu ve výšce 400 km) před rokem 2022, kdy bude Indie slavit 75. výročí nezávislosti. Předseda ISRO Kailasavadivoo Sivan 12. ledna 2019 oznámil založení Centra pilotovaných vesmírných letů (Human Space Flight Centre), představil jeho nově jmenovaného ředitele, kterým bude Unnikrishnan Nair a zároveň novinářům sdělil, že byli vybráni i zástupci ředitele – jedním z nich je R. Hutton, který povede projekt Gagayaan. Dosavadní malá kancelář pilotovaných vesmírných letů v ústředí ISRO v Antariksh Bhavan (vedená “raketovou ženou” V. R. Lalithambikou) zůstává a bude se věnovat koordinaci všech prací související s pilotovanými lety. Ve vlastním centru bude postupně zaměstnáno 800 až 900 pracovníků.

Kamera Hubbleova teleskopu je zřejmě v pořádku

Kamera Wide Field Camera 3

Odborníci za NASA se přiblížili k návratu vědeckého přístroje WFC 3 (Wide Field Camera 3) do běžného provozu. Jeho služba byla přerušena 8. ledna a o týden později, tedy 15. ledna začal znovu fungovat. Osmého ledna krátce po poledni amerického východního času si software v útrobách kamery WFC 3 všiml úrovní napětí, které byly mimo bezpečně definovaný rozsah. Kontrolní systém zafungoval správně – po zaznamenání mimořádné situace převedl kameru do bezpečného režimu, při kterém přístroj nesbírá vědecká data a čekal na reakci pozemních specialistů.

StatistiX: 7. díl – SpaceX v roce 2018

StatistiX

Z hlediska celosvětové kosmonautiky byl rok 2018 nesmírně bohatý. Bez přehánění můžeme říci, že takovou sklizeň událostí, startů a významných historických milníků jsme už nezažili celá desetiletí. Ne jinak tomu bylo i u společnosti SpaceX, která v minulém roce opět plnila své plány na ovládnutí komerčního trhu kosmických nosičů, a která i nadále dokazovala, že je na poli vývoje raketové techniky světovým lídrem. Kromě rekordního počtu startů svých raket firma SpaceX konečně uskutečnila start Falconu Heavy – zdaleka nejsilnější kosmické rakety současnosti, dokončila vývoj pilotované lodi Crew Dragon a významně pokročila v přípravách na její první start, začala vyrábět první testovací prototyp meziplanetární lodi Starship, uvedla do provozu finální verzi rakety Falcon 9, pokročila ve stavbě svého kosmodromu v Texasu, nadále se pokoušela zachraňovat aerodynamické kryty, získala certifikaci NASA pro vynášení nejcennějších vědeckých nákladů, a jako obvykle spolehlivě zásobovala Mezinárodní vesmírnou stanici tunami nákladu a také jej vozila zpět. Bylo toho opravdu hodně. Pojďme se na rok 2018 u SpaceX podívat souhrnným pohledem faktů, dat, čísel a grafů.

Obr byl usazen v testovací věži

Neletový exemplář vodíkové nádrže SLS

Nádrž na kapalný vodík bude největším dílem nové americké rakety Space Launch System (SLS) – to není nová informace. Ale všichni víme, že podobná slova jaksi nevnímáme, když s nimi není spojen nějaký konkrétní vjem. Když pak vidíme třeba fotografii, vyrazí nám rozměry dané konstrukce dech, ačkoliv jsme již dříve věděli, jaké má rozměry. Stejné pocity se nás zmocnily, když NASA zveřejnila fotografie z usazení testovacího exempláře vodíkové nádrže na testovacím stanovišti 4693 na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Vodíková nádrž bude tvořit významnou část centrálního stupně nové rakety – ten bude měřit na délku 61 metrů a jeho průměr bude 8,4 metru. Centrální stupeň má ve svých útrobách ukrývat hlavně dvě nádrže – jednu se zkapalněným kyslíkem a druhou se zkapalněným vodíkem. Ty vytvoří pohonnou směs pro čtveřici motorů RS-25.

Testovací Starship na texaském kosmodromu

V jižním cípu Texasu se firma SpaceX pomalu připravuje na první vážné zkoušky, které souvisí s její lodí pro meziplanetární dopravu. První testovací exemplář lodi Starship nemá oficiální jméno. Někdo mu říká Starship Hopper, jiný zase zkráceně Starhopper. Na jméně ale nezáleží, rozhodující jsou fakta. Ze snímků pořízených v okolí je vidět, že tento exemplář je již v pokročilé fázi vývoje. Stejně tak se zdá, že se zázemí firmy na stanovištích Boca Chica a McGregor již nyní začínají chystat na letové zkoušky. Stanoviště v jižním Texasu bylo původně plánováno jako třetí místo pro starty raket Falcon 9 a Falcon Heavy jako doplněk k již existujícím rampám na Floridě a v Kalifornii.

Bratislava přivítá konferenci o kosmonautice

20. března proběhne v Bratislavě (Turbínová 13) VytahConf, akce která si pro návštěvníky připravila celou řadu zajímavých hostů, kteří se podílejí na kosmonautice. Veřejnost bude mít možnost sledovat aktuální trendy v tomto oboru a některým z nich se třeba podaří získat i práci v této oblasti. Organizátoři zajistili třeba slovenského astronauta Ivana Bellu, kosmického architekta Tomáše Rouska, nebo Jána Baláže, který se podílel na misi sondy Rosetta. Hosté však budou i zahraniční. Namátkou můžeme jmenovat třeba Les Johnsona, vědce z NASA a futurologa. Evropskou kosmickou agenturu bude zastupovat třeba Christophe Lasseur, šéf projektu MELiSSA.

Svět nad planetou (14. díl)

Posádka EO-5, zleva: Viktorenko, Serebrov

Na přelomu prosince 1989 a ledna 1990 plnila pátá stálá expedice na Miru určený letový program, který zahrnoval mimo jiné i pozorování a snímání povrchu Sovětského svazu. Při té příležitosti Viktorenko a Serebrov odhalili, že Aralské jezero už není jednolitou vodní plochou, ale dvěma separátními jezery. I z vesmíru tak bylo možné vidět výsledek bláhové lidské snahy spoutat přírodu bez ohledu na zdravý selský rozum a bez ohledu na budoucnost. Paradoxně právě budoucností se Alexandr Serebrov zabýval dlouhodobě – budoucností v osobách dětí. Už od dob studia na moskevském Institutu fyziky a technologie se podílel na pořádání televizních olympiád pro školáky. A teď, ve vesmíru, mohl dát svému poslání ještě další rozměr. 28. ledna vysílal spolu se svým kolegou z paluby Miru několik televizních lekcí pro školáky, kteří přijeli do řídicího střediska z různých koutů SSSR. Datum, které pro lekce zvolil, nebylo náhodné. Serebrov a Viktorenko tak chtěli vzdát hold učitelce Christě McAuliffe, která čtyři roky předtím zahynula při startu raketoplánu Challenger, aniž by mohla, jak bylo plánováno, vyučovat z oběžné dráhy. Leden však nebyl pouze měsícem činnosti mezi stěnami orbitálního komplexu. První měsíc roku 1990 s sebou přinesl i intenzivní práci ve volném prostoru. Už 8. ledna se totiž oba kosmonauti vydali ven, aby zahájili maraton pěti EVA natěsnaných do pouhých čtyř týdnů…