Artemis I otestuje protiradiační vesty

V dalších letech budeme po mnoha desetiletích půstu opět svědky pilotovaných výprav k Měsíci a jednou možná i někam dál. U těchto výprav, zvlášť pokud mají trvat delší dobu, představuje největší riziko pro posádku neviditelný nepřítel – kosmické záření. NASA proto nedávno podepsala dohodu s Izraelskou kosmickou agenturou ISA a německým centrem DLR, která se týká experimentálního ověření zařízení AstroRad, tedy vesty chránící před kosmickým zářením, během chystané mise Artemis I. Půjde jednak o letovou zkoušku nové rakety SLS a lodi Orion, která poletí bez posádky. Celý experiment, který dostal jméno MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment), má získat cenná data o radiační úrovni v různých fázích cesty k Měsíci a zpět. Inženýry bude zajímat, jak efektivní v blokování neviditelného záření tyto vesty jsou.

Únorová Kosmoschůzka 2020

zvířata v kosmu

Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 26.2.2020, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část únorové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část bude patřit pokračování přednášky o zvířatech v kosmu.
Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 388 (17.2. – 23.2.)

Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně připlaval Kosmotýdeník. Jídlo proto zapijte trochou těch zpráv z kosmonautiky. Tento týden se toho dělo opravdu hodně a tak pijte opatrně! Netradičně se v hlavním tématu vypravíme do České republiky, konkrétně do Brna a za aktivitami firmy SAB Aerospace, která nejenže vyrobila první letový exemplář dispenseru pro raketu Vega, ale podílí se i na edukačních činnostech podporující kosmický výzkum. V dalších tématech se budeme tentokrát věnovat třeba marsovské sondě ze Spojených arabských emirátů, anebo sestavování Starship SN-1. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Japonská mise MMX dostala zelenou

Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?

Sonda Chang´e 4 obrazom

Začiatkom roku 2019, konkrétne 3. januára sa stala úžasná vec. Prvýkrát v histórii ľudstva sa úspešne podarilo mäkké pristátie na odvrátenej strane Mesiaca. Je to jeden z ďalších krokov, ktoré nás posúvajú vpred vo výskume Mesiaca, respektíve vo výskume vesmíru. Podarilo sa to čínskej sonde Chang´e 4, ktorá mala na palube aj rover. Aj keď životnosť roveru bola tri mesiace, spolu s landerom fungujú do súčasnosti. Počas svojej vedeckej činnosti obe časti sondy boli usilovné aj v robení fotiek. Môžu za to TCAM (Lander Terrain Camera) na landeri a PCAM (Panoramic Camera) na roveri. Keďže od pristátia sondy už uplynul viac ako rok, je celkom vhodný čas na ohliadnutie sa. Nasledujúce fotky okrem vizuálneho zážitku dávajú aj priestor na zamyslenie sa, čo všetko ľudia dokážu a myslím, že to čakanie stálo za to. Všetky fotky sú z obdobia od 4.1.2019 do 2.12.2019. Autormi fotiek sú Siyu Zhang a Doug Ellison.

Nácvik s maketou Vulcanu

Raketa Vulcan

Inženýři a technici firmy United Launch Alliance nedávno dokončil zkoušky manipulace s maketou centrálního stupně rakety Vulcan, které probíhaly na Mysu Canaveral v rámci přípravy na premiérový start nového nosiče, který je zatím plánován na příští rok. Použitá maketa se sice svým tvarem výrazně liší od skutečného prvního stupně, ale z konstrukčního hlediska je důležité, že má stejnou hmotnost, její rozložení i vnější průměr – 5,4 metru. Maketa k obslužné věži u rampy SLC-41 dorazila z přístavu Port Canaveral, kam budou již od příštího roku lodě přivážet i letové exempláře nosičů Vulcan.

Sestavování Starship SN1 před přesunem na rampu

Dělníci SpaceX na texaské základně Boca Chica začali nedávno svařovat jednotlivé prstencové díly pro testovací prototyp Starship SN1. Tato loď by měla při své první zkoušce vystoupat do výšky 20 kilometrů a poté motoricky přistát v místě startu. SN1 je již druhým prototypem lodi Starship, který vzniká na Boca Chica. Vůbec první kus měl označení Starship Mk1 a byl koncem listopadu zničen při kryogenní tlakové zkoušce – k chystanému zážehu tří motorů Raptor, kterými měl být tento prototyp vybaven, tedy nikdy nedošlo. Aktuálně vznikající Starship SN1 je tedy prvním prototypem této lodi, který by měl vzlétnout.

Posádka Sojuzu MS-16 se mění ze zdravotních důvodů

Sojuz TMA-20M se blíží k ISS

Ruská kosmická agentura ve středu uvedla, že ze zdravotních důvodů vymění dvojici kosmonautů, kteří měli vyrazit už v příštím Sojuzu k Mezinárodní kosmické stanici. V dubnovém startu je má nahradit dvoučlenná záložní posádka. V Sojuzu MS-16 měli 9. dubna odstartovat Rusové Nikolaj Tichonov a Andrej Babkin společně s Američanem Chrisem Cassidym. Oba dva ruští nováčci si však budou muset na kosmickou premiéru ještě počkat – v Sojuzu MS-16 je nahradí Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Chrise Cassidyho se tato rošáda nijak netýká.

Crew Dragon sveze turisty

V tomto týdnu se objevila zajímavá zpráva o spolupráci SpaceX a firmy Space Adventures. Cílem jejich spolupráce je využití nové pilotované lodě Crew Dragon k turistickému kosmickému letu a to rovnou někam, kam astronauti nelétají zrovna často. Respektive tam byli jen jednou. Tento let by se měl odehrát na přelomu let 2021 a 2022. Nicméně zprávu berte zatím předběžně. Crew Dragon ještě posádku nevezl a všichni dobře víme, že synonymem kosmonautiky je zpoždění. Zároveň dodáváme, že už před pár dny jste si mohli přečíst skvělý článek na toto téma od ElonX. My připojíme ještě pár zajímavostí kolem, které se objevily v týdnu na Twitteru a nabídneme jej i vám, kteří ElonX třeba neznáte.

Příběh Rosetty a Philae v CZ/SK

Once Upon a Time (Příběh Rosetty a Philae) v seriálu ESA

Způsob, jakým Evropská vesmírná agentura prezentovala v roce 2014 příběh její mise Rosetta-Philae ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, neměl tehdy v evropském povědomí obdoby. Výsledkem spojení všech dílů seriálu Once Upon a Time byl příběh Báječná dobrodružství sondy Rosetta a modulu Philae. Ten byl u nás tak oblíbený, že vznikl jak český, tak slovenský překlad a skupina nadšenců začala pracovat i na dabingu do obou jazyků. Ten byl nyní dokončen a tak si jej můžete pustit.