Kosmotýdeník 606 (22.4. – 28.4.)

LASAR tým

Týden se s týdnem sešel a je proto ideální čas na další tradiční – již šesti stý šestý – přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí, které se staly během posledních sedmi dní. A tentokrát budeme slavit! A to rovnou český úspěch. Tým středoškoláků uspěl v mezinárodní prestižní soutěži Conrad Challenge a přivezl si dvě ze tří cen! Krom toho se podíváme na parádní snímek vyhořelého druhého stupně japonské rakety, který je na oběžné dráze už od roku 2009. Vyfotila jej inspekční družice ADRAS-J. zajímat nás bude i další rekord rakety Falcon 9 a nezapomeneme ani na start čínské pilotované mise ShenZhou-18. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družice evropského navigačního systému

Již po několikáté odložený start rakety Falcon 9 s družicemi WorldView Legion z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii se opět neuskutečnil a tak možnost na další česky komentovaný přenos přichází až teď. O start se má opět pokusit Falcon 9, ovšem tentokrát s družicemi evropského navigačního systému Galileo, které byly dříve vynášeny pomocí raket Sojuz a Ariane 5. Ovšem kvůli výraznému zpoždění vývoje rakety Ariane 6, invazi Ruska na Ukrajinu, která měla za následek přerušení spolupráce Ruska a Evropy a potřebě vynášet další družice této konstelace, musela Evropa přistoupit k uzavření smlouvy se společností SpaceX. Jelikož družice navigačního systému je potřeba vynášet na vyšší oběžnou dráhu, v tomto případě na střední oběžnou dráhu s výškou 23 616 kilometrů a sklonem 56°, byl pro tento start vybrán první stupeň B1060, který jako teprve druhý poletí podvacáté, ovšem půjde také o jeho poslední let.

Pokec s kosmonautixem – Duben 2024

Stará pravda říká, že všechno je jednou poprvé a tak se včera poprvé od začátku roku 2019 stalo, že poslední pátek v měsíci byl na našem webu bez pravidelného Pokecu s kosmonautixem. Tuto anomálii beru plně na svá bedra, ale rozhodně se nemusíte bát, že byste o třiašedesátý díl tohoto pořadu přišli. Oproti tradičnímu poslednímu pátku v měsíci se tentokrát posouváme o jeden den na sobotu 27. dubna, přičemž vše ostatní zůstává při starém – začínáme v osm hodin večer a v průběhu cca dvouhodinového živého vysílání budeme odpovídat na dotazy, které diváci napíší do YouTube chatu. Ještě jednou se omlouvám za zpoždění a moc se na všechny těším u odloženého přenosu.

Radioastronomie a kosmický výzkum

Když výsledky experimentu BICEP2 nepotvrdily ani sonda Planck, ani rádiová observatoř ALMA (na obrázku), znamenalo to konec všech nadějí pro pozorování reliktních gravitačních vln v roce 2014.

Lidé od nepaměti studovali vesmír a objekty v něm obsažené pomocí viditelného světla. V průběhu 19. století se však zjistilo, že viditelné světlo je jen jednou ze součástí elektromagnetického spektra. Jednotlivé dnes známe složky byly objeveny do počátku 20. století. Rádiové záření fyzikové objevili koncem 19. století a jen velmi krátce na to se objevily názory, že by mohly tento typ záření generovat i astronomické objekty. Pravý původ radioastronomie však musíme hledat až ve 30. letech. Od té doby se tento obor stal základním nástrojem astronomů. Proto je myslím zcela na místě dnes pohovořit o radioastronomii poněkud podrobněji. A pokud si myslíte, že tento obor jako jediný nemá zastoupení v kosmickém výzkumu, v tomto textu si ukážeme, že to není tak docela pravda.

Mimořádná virtuální prohlídka technického srdce ESA

Že se u nizozemského městečka Noordwijk nedaleko známějšího Leidenu (cca na půli cesty mezi Amsterdamem a Rotterdamem) nachází technologické středisko evropské kosmické agentury pojmenované ESTEC, ví asi každý aspoň trochu zběhlejší fanoušek kosmonautiky. Jistě Vás nepřekvapí ani informace, že se zde pravidelně začátkem října koná den otevřených dveří, který jsme několikrát navštívili a přinesli Vám z této návštěvy několik článků – za všechny přidám odkaz alespoň na ten nejnovější. Možná Vás ale překvapí informace, že ESTEC můžete navštívit kdykoliv, navíc zdarma a hezky v pohodlí Vašeho domova. Jde totiž o prohlídku virtuální, ale opravdu propracovanou.

Proč z Marsu uniká metan?

Jedním z nejpřekvapivějších odhalení amerického vozítka Curiosity bylo zjištění, že z povrchu kráteru Gale uniká metan. Tahle informace vědcům docela zamotala hlavu. Na Zemi produkují většinu metanu živé organismy, ale vědci zatím nenašli přesvědčivé důkazy současného či minulého života na Marsu a proto tam nečekali detekci metanu. A přesto malá laboratoř v útrobách roveru Curiosity, která se jmenuje SAM (Sample Analysis at Mars), opakovaně „vyčenichala“ stopová množství tohoto plynu v blízkosti povrchu kráteru Gale, což je jediné místo na povrchu Marsu, kde byl zatím metan objeven. Jeho pravděpodobným zdrojem by podle zjištění vědců měly být geologické procesy, které obnášejí reakci vody a hornin hluboko pod povrchem.

Nové požadavky FAA pro startovní licence

V červnu roku 2023 vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX sdílenou misi Transporter – 8. V rámci této mise bylo na palubě i zařízení společnosti Varda Space, které bylo integrováno společně s kosmickým tahačem Photon společnosti Rocket Lab. Pro společnost Varda Space to znamenalo první misi, jejímž cílem byla výroba farmaceutických produktů v prostředí mikrogravitace. Návrat mise, označené jako W-1, byl původně plánován na měsíc září téhož roku. Nakonec se celá mise neočekávaně protáhla a návratové pouzdro i s výsledky výroby léků v prostředí mikrogravitace dosedlo do pouště v Utahu dne 21. února 2024. Dnešní článek však nepojednává o misi W-1, ale o dopadu, který tato mise přinesla do legislativního prostředí kosmických letů v rámci USA.

Pět důvodů, proč navštívit Starbase co nejdříve

Raketová základna firmy SpaceX Starbase na nejjižnějším cípu Texasu je v nynější době až neuvěřitelně otevřená. Člověk se dostane k raketám pomalu na dosah ruky. Tato otevřenost ale nebude trvat věčně a základna se bude postupně uzavírat. Je to plně pochopitelné, například na mysu Canaveral nám bylo průvodcem Cape Canaveral Space Force Museum vysvětleno, že kromě obvyklých návštěvníků jezdili k aktivním komplexům i ruští a čínští „turisté“ s půlmetrovými objektivy, kteří nefotili jen památná místa americké kosmonautiky, ale i aktivní techniku a rampy. Což se nelíbilo investorům mnohých soukromých projektů.

ŽIVĚ A ČESKY: Startuje náhrada za staré snímkovací družice

Po nezvykle dlouhé pauze v česky komentovaných přenosech se již zítra můžete těšit na další start Falconu 9, tentokrát s prvními dvěma snímkovacími družicemi WorldView Legion. O jejich provoz se bude starat dceřiná společnost MAXAR – firma DigitalGlobe – ovšem stavbu zajistila jiná dceřiná společnost Space System Loral. Konstelaci by po dokončení mělo tvořit šest družic a stane se náhradou za již dosluhující družice GeoEye 1 a WorldView 1 a 2. První stupeň se při této misi pokusí o přistání na pevninské přistávací ploše.

Voyager 1 opět posílá rozumná data

Po troše důmyslného pátrání mohl tým řídící sondu Voyager 1 poprvé po pěti měsících zkontrolovat stav palubních systémů nejvzdálenějšího lidmi vyrobeného objektu. Poprvé od loňského listopadu totiž začal Voyager 1 opět posílat rozumná a použitelná data o stavu jednotlivých systémů. Cesta tím však ještě nekončí. Další krok bude obnášet pokusy navrátit sondu zpět do režimu, ve kterém by opět začala sbírat vědecká data. Sonda Voyager 1 a její sesterská sonda Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené sondy, které se dostaly do takzvaného mezihvězdného prostoru. Jejich význam pro vědecký výzkum je proto nezpochybnitelný.