Štítek ‘Zenit’

TOP5: Kosmodromy

kosmodrom

Když se řekne kosmodrom, každému z nás se nejspíš vybaví rozlehlý komplex plný startovních ramp, montážních hal, velkých palivových nádrží, specializovaných budov, řídicích středisek a dalšího zázemí. Je pravda, že takto skutečně vypadá většina vesmírných přístavů, ze kterých se vydávají rakety na oběžnou dráhu Země i mnohem dál. Tato představa však nemusí být nutně ta jediná správná. Co takhle kosmodrom, který pluje na moři? Nebo ještě bizarnější představa – co byste řekli kosmodromu, který létá nebo který se dokonce umí ponořit pod vodu? Ano, i z takových míst už startovaly rakety do kosmu. A v tomto díle TOP 5 se na některé z nich podíváme.

Sea Launch se vrátí za dva roky

Nový vlastník plovoucího kosmodromu Sea Launch, společnost S7 Group, představila časový plán návratu ukrajinsko-ruských raket Zenit do služby. Obnovená premiéra by měla přijít nejdříve v prosinci roku 2019, ale pak se dá očekávat velmi slušné tempo – do konce roku 2022 by mělo z mořské odpalovací plošiny odstartovat celkem 12 raket. Představená časová osa s přesností na měsíce je důležitým krokem na cestě k obnovení provozu, ale zatím chybí výčet nákladů, které by měly rakety Zenit vynášet.

Kosmotýdeník 276 (25.12. – 31.12.)

Počkejte! Ještě ty láhve nechte zašpuntované. Než pořádně oslavíte vstup do roku 2018, který z pohledu kosmonautiky skutečně nabízí jednu pecku za druhou, na chvíli si ještě sedněte a přečtěte si něco „intelektuálního“. Zkrátka, i dnes je tady Kosmotýdeník, jako poslední „vážný“ velký článek na našem webu v roce 2017. Budeme se věnovat věcem vážným i těm radostným. Jsem rád, že Kosmotýdeníku i v tento rozjuchaný den věnujete svůj čas. Těšit se můžete na problémy a zmrtvýchvstání Angosatu, shrnutí situace kolem nejbližších startů SpaceX i tradiční kategorie Kosmotýdeníku. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Poslední ruský start tohoto roku

Na Bajkonuru je v těchto dnech opravdu zima.

Dnes přesně ve 20:00 našeho času by měla z kosmodromu Bajkonur vstříc nebi vyrazit rusko-ukrajinská raketa Zenit. Jejím nákladem je telekomunikační družice AngoSat 1, která bude patřit Angole a kterou raketa dopraví až na geostacionární dráhu. Rusko tímto startem uzavře svůj letošní startovací účet a pokud ke startu dojde, půjde o 21. ruský start letošního roku. Pro Zenit samotný je tato mise velmi důležitá – stále totiž není jisté, zda půjde o jeho poslední představení, nebo zda se dočká i dalších startů. V tomto článku můžete celý start sledovat živě.

Derniéra Zenitu, nebo začátek nové éry?

Rusko-ukrajinská raketa Zenit se v neděli vydala na startovní rampu kosmodromu Bajkonur, kde na ni čeká první start po více než dvou letech! Nosič stojí na prahu nové možnosti, která slibuje oživení jeho provozu, stejně jako se pomalu oteplují i dříve přerušené vztahy mezi průmyslovými partnery, kterým zasadila závažné trhliny krize mezi Ruskem a Ukrajinou. V současné době se již rány začínají velmi pomalu zacelovat a to by mohlo hrát Zenitu do karet. Jak to ale bude, to zatím nikdo neví. Jisté však je, že ještě letos bychom se měli dočkat startu této rakety s angolskou družicí. Start z rampy 45/1 je naplánován na úterý ve 20:00 SEČ, přičemž Zenit vybavený horním stupněm Fregat SB bude čekat několikahodinová mise, než bude moci usadit první angolský komunikační satelit přímo na geostacionární dráhu.

Zakončí Zenit svou kariéru misí pro Angolu?

Zenit na startovní rampě

Zatím poslední nosná raketa Zenit vzlétla z Bajkonuru dne 11. prosince 2015 se stacionární meteorologickou družicí Elektro-L2. Na archivním snímku z montážní haly na kosmodromu je tento exemplář Zenitu se zmíněnou družicí Elektro-L2 vlevo, zatímco po pravé straně je ještě jeden Zenit. S ním se tehdy počítalo jako s nosičem pro astrofyzikální observatoř Spektr-RG se startem v roce 2017. Nad startem však vznášel otazník. Velký počet součástek nosiče má krátkou dobu záruky, takže bez jejich výměny byla tato raketa použitelná jen do léta 2016. Výměnu prošlých jednotek přímo na Bajkonuru může provést pouze tým specialistů z ukrajinského výrobního závodu Južmaš, kde se Zenity vyráběly. RKK Energija ale nyní nemá s dněpropetrovským Južmašem žádné regulérní kontakty.

Vstane SeaLaunch z mrtvých?

Mořský kosmodrom Sea Launch neprožíval zrovna jednoduché období. Stačí se podívat jen na nadpisy článků, které u nás na webu vyšly: Mořský start v moři problémů (2015), Sea Launch utekla hrobníkovi z lopaty (2014) a Má Sea Launch své dny sečtené? (2013). Asi uznáte, že tato slova neevokují zrovna bezproblémový chod. Nyní se však zdá, že by tento problémy provázený projekt mohl nabraný druhý dech, nebo spíše v jeho případě již několikátý. Majitel ruských aerolinek S7 totiž věří, že dokáže celý program přivést zpět k životu. Je to ale běh na dlouhou trať, přičemž v cestě stojí mnoho překážek.

Raketa Sunkar – náhrada za nedostupný Zenit

Kvůli svým konfliktům s Ukrajinou přišlo Rusko o možnost využívat raketu Zenit, která už má za sebou pravděpodobně svůj poslední start. Tento nosič byl odvozen od urychlovacích bloků rakety Energia a svojí nosností vyplňoval místo mezi lehkým Sojuzem a těžkým Protonem. Nyní se ale v Rusku objevil návrh na nový nosič s názvem Sunkar (Сункар, v překladu Sokol), který by mohl nahradit Zenit. Svojí konstrukcí by byl Zenitu podobný, první stupeň by pravděpodobně používal stejný motor, tedy RD-171M. S nosností okolo pěti tun na dráhu přechodovou ke geostacionární by tento nosič vyplňoval současnou mezeru mezi Sojuzem a Protonem. Má ale vývoj další nové rakety vůbec smysl?

Zenit stojí na hraně propasti

Technici před několika hodinami vyvezli ukrajinsko-ruskou raketu Zenit po kolejích na startovní rampu 45 kosmodromu Bajkonur. Tady byla s pomocí hydraulických zvedáků vztyčena do svislé polohy a nyní tu čeká na start. Na první pohled nic neobvyklého – Zenit přece startoval více než osmdesátkrát. Nad tímto startem se ale vznáší podivný opar nejistoty. Všechny ukazatele totiž naznačují, že jde o vůbec poslední start této rakety. V dnešním článku se podíváme jak na samotný start, tak i na výhled do dalších let, který není vůbec růžový.

Sojuz, díl 5. – Ve jménu války

Již když se Koroljov snažil prosadit první pilotovanou loď Vostok, zdůrazňoval hlavně vojenské využití. Na špehování jiných zemí a jednou v budoucnu i ničení satelitů politici slyšeli a pilotovaný let povolili. Proto se po odstartování programu Sojuz s touto lodí počítalo také v maskáčově zelené. Ne jen na papíře proto vzniklo několik verzí, které rozhodně neměly sloužit vědě.