Štítek ‘Virgin Galactic’

Kosmotýdeník 278 (8.1. – 14.1.)

Máme za sebou druhý týden roku 2018 a z pohledu kosmonautiky to bylo neuvěřitelně našlápnutých sedm dní plný různých událostí. O mnohých z nich jsme vás již podrobně informovali, na řádcích Kosmotýdeníku se však podíváme na mnoho dalších. Například, co za úkoly má družice Arkyd-6 společnosti Planetary Resources. Podíváme se také na Mars, kde byly před týdnem nalezeny podezřelé kameny a nyní se zdá, že už známe důvody podivných tvarů, které na nich byly detekovány. Čeká nás i výlet do Číny a do Mohavské pouště. Zkrátka vám přeji příjemné čtení a pěknou neděli.

Test VSS Unity byl úspěšný

Sestava Virgin Galactic úspěšně absolvovala další test. Pro aerokosmoplán  VSS Unity to byl již sedmý klouzavý let. Test proběhl 11. ledna. Zdroj 13. ledna 8:40

Další letová zkouška Virgin galactics

Letoun VMS Eve s lodí VSS Unity vyrazily na zkušební let. Unity využije vodního balastu na palubě k simulaci podmínek při příštích motorických zkouškách. 11. ledna 17:59

Kosmotýdeník 255 (31.7. – 6.8.)

Další týden utekl jako voda a my Vám můžeme přinést souhrn novinek, které přineslo uplynutých sedm dní. Většinu témat jsme již pokryli v samostatných článcích, ale i přesto jsou některá, na která se nedostalo. Abyste tedy měli informační servis kompletní, přinášíme Vám Kosmotýdeník, který si na všechny události posvítí na jednom místě. Hlavním tématem bude pětileté výročí vozítka Curiosity na Marsu, ale podíváme se také na test rakety Vector-R, nebo na zkoušku turistické suborbitální lodi SpaceShipTwo.

Desátý let lodi Unity

Loď VSS Unity od Virgin Galactic dnes absolvovala desátý let pod letounem VMS Eve. Vůbec poprvé měla naplněnou nádrž s okysličovadlem. 4. srpna 22:13

SpaceShipTwo do vesmíru ještě letos?

Richard Branson v rozhovoru pro britský časopis GQ: „Určitě bych byl velmi zklamán, kdybychom příští rok neletěli. Doufám, že se tak stane ještě letos. Pokud se neobjeví žádné překážky, měli bychom být ve vesmíru nejpozději v prosinci.“ 15. června 13:36

Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)

Dalších 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku je za námi a přichází tak čas na nové vydání. Tento týden jsme v kosmonautice mohli například obdivovat vizuálně velmi povedený návrat prvního stupně Falconu 9, ale děly se i jiné věci. Na Marsu například vědci od vozítka Curiosity zkoumali duny a mechanismy jejich vzniku, podíváme se na to v hlavním tématu. Dále zamíříme na Kourou, kde proběhl po dlouhé době start. Navštívíme i ISS, kde se připravuje pěstování čínského zelí, nebo se podíváme na přesun sond MMS. Přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

Sveze příští rok Virgin Galactic turisty?

Jedovatá legrácka říká, že v kosmonautice jsou jen čtyři jistoty – do startu modulu Nauka zbývají dva roky, do startu Falconu Heavy půl roku, od kosmických turistů nás dělí roky dva a od pilotované výpravy na Mars dvacet let. U kosmické turistiky by se ale jeden z pilířů jistoty mohl otřást. Richard Branson, zakladatel společnosti Virgin Galactic prohlásil, že věří, že jeho firma sveze první platící turisty do konce příštího roku. Zároveň oznámil, že by už velice rád přesunul většinu aktivit do Nového Mexika, kde před pěti lety vyrostl areál Spaceport America.

Kosmotýdeník 220 (28.11. – 4.12.)

Když se týden chýlí ke konci, je čas si připomenout nejdůležitější momenty, které během něj přinesla kosmonautika. Jsme velmi rádi, že Vás můžeme přivítat u již 220. vydání našeho seriálu Kosmotýdeník, který si klade za úkol informovat naše čtenáře o všech událostech, které by jim rozhodně neměly utéct. Dnes se podíváme do San Francisca a ukážeme si, co dokáží satelity zjistit z oběžné dráhy. Nevynecháme ani aktuální informace o největší události končícího týdne, tedy o havárii rakety Sojuz-U se zásobovací lodí Progress MS-04.

Vesmírná architektura (3. díl)

Mars habitat

Pro naše předky byl kvalitní domov otázkou přežití. Podobné nároky máme však i dnes. Pocit bezpečí je pro nás stejně důležitý jako kdysi. Umění stavět v sobě ukrývá odvěkou touhu člověka po hledání dokonalosti, krásy, identity a kultury. Jak s tím však souvisí vesmírná architektura? Zejména tím, že se snaží tyto hodnoty nově uplatnit také ve vesmíru. Vítejte u dalšího dílu našeho seriálu, ve kterém jste již měli možnost seznámit se s historií vesmírné architektury. A myslím, že právě teď je ta vhodná chvíle podívat se také na to, co se pod tímto pojmem vlastně skrývá. Tento obor byl totiž překvapivě definován až v 21. století a to i přesto, že je reálně využíván téměř od počátku pilotovaných letů do vesmíru. Tehdy však nebyl ještě pojmenován. Zatímco architektura na Zemi potřebuje nosné a opěrné body a to zejména vertikály, jako jsou sloupy, klenby, tunely nebo stěny, zkrátka vše, co je nezbytné, aby konstrukce byla schopna unést vlastní tíhu, v prostředí s jinou gravitací se mění pravidla a architekturu zde je třeba chápat zcela jinak.