Štítek ‘věda na ISS’

Cygnus napěchovaný vědou

Úterní úspěšný start rakety Atlas V se sedmou zásobovací lodí Cygnus znamená, že je čas se podívat detailněji na náklad, který je uložený v útrobách zásobovací lodi. Žádná zásobovací loď neletí k ISS zbytečně, každá nese důležitý náklad, ale při prohlížení výpisu nákladu v aktuální lodi Cygnus se nemohu zbavit dojmu, že tentokrát je to opravdu mimořádně dobře využitá kapacita – uznejte sami – vylepšený skleník pro pěstování rostlin, experimenty s buňkami a geny, několik cubesatů. V tomto článku se na všechno podíváme hezky podrobně.

Růst krystalů pro lepší léky

Na ISS začne tento týden výzkum, který má za úkol vylepšit růst krystalů v pozemských podmínkách. Poznatky nasbírané při této zkoušce by v budoucnu mohly urychlit vývoj léků, z čehož by profitovalo lidstvo na celé planetě. Experiment se zaměří na látky, kterým se říká proteiny, nebo chcete-li bílkoviny. Jde o mimořádně důležité sloučeniny, které hrají v organismech klíčovou roli – tvoří drtivou většinu hmoty živých organismů, bez nich by těla nedokázala regulovat své vnitřní procesy, opravovat chyby, nebo se chránit. Mnoho proteinů je moc malých na to, abychom je mohli prostudovat pod mikroskopem – přichází proto ke slovu jejich krystalizace, která pomáhá určení jejich trojrozměrné struktury.

Beztíže možná svědčí kmenovým buňkám

Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.

Smrtící bakterie vyrazí na ISS

Přiznám se, že nemám rád šokující nadpisy a hned na začátku tak musím uvést, že nadpis tohoto článku nelže. Je potřeba nazývat věci pravými jmény. A bakterie s latinským jménem Staphylococcus aureus si nelichotivé označení opravdu zaslouží. Tenhle nepatrný tvor, který je vidět jen pod mikroskopem totiž dokáže v lidském těle nadělat pořádnou paseku. Někdy způsobí jen lehké záněty měkkých tkání, ale ve svém arzenálu má i rozsáhlé sepse, kterým podlehlo již několik milionů lidí. Zlatý stafylokok je velkým nepřítelem lékařů po celém světě a na boj s ním vyráží i unikátní vědecká laboratoř – Mezinárodní vesmírná stanice.

Orbital hlásí návrat do služby a veze vědu na ISS

Zásobovací mise Cygnus OA-5 je již šestým operačním letem soukromé lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Ke startu by mělo dojít v pondělí 17. října ve 2:03 našeho času. O tento let je mezi veřejností větší zájem než obvykle a není se co divit. Mise Cygnus OA-5 přichází po dvou přechodných startech, kdy lodě Cygnus vynášely rakety Atlas V. Nyní se ale do služby vrací upravená raketa Antares, která po havárii motorů AJ-26 (upravené sovětské NK-33) přešla na nové ruské motory RD-181 od společnosti Eněrgomaš. Dodatečnou výhodou je, že tyto motory jsou silnější, než jejich předchůdci, což společně s vylepšeným horním stupněm Castor CL znamená, že raketa získá vyšší nosnost.

Na ISS se bude číst DNA

O tom, že je Mezinárodní vesmírná stanice nenahraditelnou vědeckou laboratoří, která nemá díky svým specifickým podmínkám konkurenci, není potřeba dlouze diskutovat. Na ISS už proběhlo mnoho experimentů z mnoha vědních oborů, ovšem věda má mnoho oborů a tak se stále ještě dočkáváme momentů, které nastávají poprvé. V době, kdy vzniká tento článek, je na cestě k ISS soukromá zásobovací loď Dragon, která na své palubě nese více než 900 kilogramů vědeckých experimentů a jedním z nich je i zařízení pro vůbec první čtení DNA ve vesmíru. V tomto článku se ale podíváme i na další vědecké přístroje, které se již brzy dostanou do rukou posádky.

Věda na ISS – Krevní oběh a sledování Země

Všem fanouškům série StationLIFE se omlouváme, že jsme se v minulých týdnech tomuto tématu nevěnovali. Dnes to ale napravíme. Pravidelný seriál z dílny NASA vychází každý měsíc na YouTube kanále NASA Johnson, pořadem provází americká astronautka Trasy Dyson, která vysvětluje, jaké experimenty se provádí na Mezinárodní vesmírné stanici. Každý díl má své ucelené téma – vynechali jsme únorové vydání věnované studiu krevního oběhu, v březnu žádný díl nevyšel a dubnové video se věnuje sledování Země. Obě vydání naleznete v tomto článku.

Tři tuny nákladu v útrobách lodi Cygnus

Zásobovací loď Cygnus by měla na svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici vyrazit dnes krátce po čtvrté hodině ráno našeho času. Ještě než přijde start, můžeme se detailně seznámit s nákladem, který tato šestá zásobovací mise lodi s labutí ve znaku, nese na své palubě. Hlavní důraz budeme jako vždy klást na vědecké experimenty, kterých není v tomto případě vůbec málo. Celkově se v útrobách lodi ukrývá více než 3200 kilogramů nákladu.

Věda na ISS – Jídlo

Na začátku měsíce je čas na další díl seriálu StationLIFE, ve kterém nás astronautka Tracy Dyson seznamuje s tím, jaké vědecké experimenty probíhají na ISS. Dnes došlo na jídlo. Na první pohled se může zdát, že spolu jídlo a věda nesouvisí, ale není tomu tak – jídlo je významným faktorem, který ovlivňuje zdraví astronautů. A mnoho vědeckých experimentů provádí astronauti sami na sobě. No a pak je tu ještě experiment Veggie pro pěstování rostlin v kosmu pro potřeby stravování. Na všechna tato témata se během dvacetiminutového povídání dostane.

Sojuz přivezl i vědu

O tom, že kosmické lodě Sojuz jsou momentálně jedinými prostředky, které vozí na ISS posádku, ví asi každý, kdo se o kosmonautiku zajímá. Méně se už ale ví, že kromě posádky mohou Sojuzy svézt i náklad. Je jasné, že jeho objem nemůže konkurovat nepilotovaným lodím, které jsou primárně určené pro dopravu zásob, ale i přesto se nevyplácí tuhle možnost podceňovat. Většinu ze zhruba padesáti kilogramů tvoří osobní věci pro posádku, ale najdou se tam i vědecké přístroje. Posádka Sojuzu TMA-19M s sebou veze tři zajímavé experimenty, které přímo souvisí s výzkumem lidského zdraví a jejich výsledky by mohly najít uplatnění i na Zemi.