Štítek ‘věda na ISS’

Smetana, která prozkoumá kosmické částice

Je asi jasné, že v nadpisu článku jsme použili drobný jazykový vtípek. Řeč bude o přístroji CREAM (Cosmic Ray Energetics and Mass Instrument), což je anglický výraz pro krém, nebo též smetanu. Právě tento přístroj je hlavním nákladem lodi Dragon, která by měla dnes večer našeho času vyrazit k Mezinárodní vesmírné stanici. Jde o detektor energetických částic, jehož úkolem bude studovat ty nejenergetičtější částice, které k nám přichází ze vzdálených končin vesmíru. Jejich energie vysoce přesahuje úroveň, kterou zvládají současné částicové urychlovače na Zemi. Právě tyto částice s ultravysokou energií v sobě mohou ukrývat informace o složení vesmíru.

SpaceX se vrací po vynucené přestávce

Fanoušci SpaceX byli v květnu a červnu hodně zmlsaní – firma nasadila k rychlé kadenci startů, která v průměru dosahovala jednoho odpalu za 14 dní. Po vypuštění Falconu 9 s družicí Intelsat 35e (6. července) ale přišlo více než měsíc dlouhé období bez startu. SpaceX v tom ale byla nevinně – během této doby nemohla z Floridy startovat žádná raketa, protože kosmodrom procházel tradiční údržbou systémů, které se používají k odbavování startů. Nyní je tato vynucená pauza u konce a my tak můžeme netrpělivě vyhlížet další start. Neklamnou známkou toho, že se blíží start Falconu, je bezpochyby statický zážeh. Ten byl nejprve plánován na 8. srpna, následně se posunul o jeden den a pak ještě o jeden – tentokrát kvůli menší závadě na raketě. Okno pro zážeh se otevíralo ve 14 hodin našeho času, ale už několik hodin předtím raketa zamířila na startovní rampu 39A, kde byla následně vztyčena. Následovala tradiční procedura, která probíhá před každým startem Falconu – při procesu WDR (Wet dress rehearsal) postupují technici prakticky stejně jako při startu a kontrolují, zda všechny systémy odpovídají podle plánu. Součástí zkoušky je i natankování nádrží, přičemž vše bývá zakončeno několikasekundovým zapálením všech devíti motorů na prvním stupni.

Procházka po evropském vědeckém modulu

Modul Columbus je jedním z nejvýraznějších příspěvků Evropské kosmické agentury k projektu Mezinárodní vesmírné stanice. Jeho úkolem je hostit nejrůznější vědecké experimenty. Pokud Vás někdy zajímalo, jak to uvnitř tohoto modulu vypadá, pak Vás jistě zaujme video v tomto článku. Jeho autorem je britský astronaut Tim Peake, který na stanici pobýval na přelomu let 2015 a 2016. I bez znalosti angličtiny se můžete kochat pohledem na široké spektrum vědeckých přístrojů, ale evropský astronaut zároveň hovoří o některých zajímavých kouscích – od krevní odstředivky až po zařízení studující chování slitin ve stavu mikrogravitace.

Výzkum na ISS ve znamení emulace,  neboli lidské „orgány na čipech“

Od okamžiku, kdy se na palubě Mezinárodní kosmické stanice usídlila první stálá posádka (2. listopadu 2000), až k dnešním dnům, byly na palubě této orbitální laboratoře realizovány stovky experimentů z nejrůznějších oblastí vědy. Podstatnou část tohoto výzkumu tvoří také experimenty z oblasti medicíny. Člověk by řekl, že za ta léta už musí být vše vyzkoumáno. Ale opak je pravdou. Objevují se stále nové a nové otázky a medicíně na ISS se otevírají další výzvy. Na co se tedy můžeme zanedlouho na palubě ISS těšit? V příštích několika letech bude výzkum v oblasti kosmické fyziologie člověka z velké části ve znamení tzv. emulace, neboli napodobování fyziologických pochodů pomocí tzv. tkáňových čipů.

Thomasův fotokoutek (28)

Thomas Pesquet

Všechno jednou končí. Ne jinak je tomu u půlroční mise Proxima francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ten na Mezinárodní kosmické stanici pobýval během Expedic 50 a 51, pracoval na desítkách vědeckých experimentů, staral se o údržbu stanice a dokonce absolvoval i dva výstupy do volného prostoru. V pátek v 16:10 našeho času návratová kabina Sojuzu MS-03 úspěšně přistála v Kazachstánu a Thomas i se svým ruským kolegou Olegem Novickým po dlouhých měsících zakusili tíhu svých vlastních těl. S koncem mise Proxima a Expedice 51 tak končí i náš seriál, který vás po 28 týdnů pravidelně zásoboval mnoha fotografiemi z oběžné dráhy. Doufáme, že se vám líbil. Věříme, že jste se stejně jako i my něco nového dozvěděli a také občas strnuli v úžasu nad některými krajinami na naší planetě, které vypadají spíše jako z jiného světa nebo z malířského plátna. Pojďme si tedy ještě naposledy prohlédnout fotografie, které pro nás v uplynulém týdnu pořídil Thomas Pesquet z paluby Mezinárodní kosmické stanice.

Thomasův fotokoutek (27)

Thomas Pesquet

Mise francouzského astronauta Thomase Pesqueta za hranicí našeho světa se pomalu blíží ke svému konci. Už za pár dní Thomas usedne do svého Sojuzu MS-03 spolu s Olegem Novickým a společně se vydají zpátky na rodnou planetu. Prohlédněme si tedy jedny z posledních fotek, které Thomas Pesquet ze svého dočasného domova na oběžné dráze pořídil. Dnes se můžete podívat na další basketbalový kousek, údržbu evropské laboratoře Biolab, mezi pozemskými krajinami se zaměříme na Maroko, podíváme se také na záhadné stejně vypadající krajiny na opačných stranách světa, lehce nahlédneme do interiéru nafukovacího modulu BEAM, trochu blíže se dočteme o experimentech s chováním kapalin či lidskými mozky, uvidíme úchvatné lidské stavby, jako jsou města, průplav nebo přehrada, a samozřejmě Thomasova tolik oblíbená letiště. Nakonec nebude chybět snímek z posledního amerického výstupu do volného kosmu za účelem výměny řídícího počítače MDM, který před několika dny selhal. Čeká na vás rekordních 51 fotografií a dvě videa. Přejeme vám, ať se vám jeden z posledních dílů Thomasova fotokoutku líbí!

Cygnus napěchovaný vědou

Úterní úspěšný start rakety Atlas V se sedmou zásobovací lodí Cygnus znamená, že je čas se podívat detailněji na náklad, který je uložený v útrobách zásobovací lodi. Žádná zásobovací loď neletí k ISS zbytečně, každá nese důležitý náklad, ale při prohlížení výpisu nákladu v aktuální lodi Cygnus se nemohu zbavit dojmu, že tentokrát je to opravdu mimořádně dobře využitá kapacita – uznejte sami – vylepšený skleník pro pěstování rostlin, experimenty s buňkami a geny, několik cubesatů. V tomto článku se na všechno podíváme hezky podrobně.

Růst krystalů pro lepší léky

Na ISS začne tento týden výzkum, který má za úkol vylepšit růst krystalů v pozemských podmínkách. Poznatky nasbírané při této zkoušce by v budoucnu mohly urychlit vývoj léků, z čehož by profitovalo lidstvo na celé planetě. Experiment se zaměří na látky, kterým se říká proteiny, nebo chcete-li bílkoviny. Jde o mimořádně důležité sloučeniny, které hrají v organismech klíčovou roli – tvoří drtivou většinu hmoty živých organismů, bez nich by těla nedokázala regulovat své vnitřní procesy, opravovat chyby, nebo se chránit. Mnoho proteinů je moc malých na to, abychom je mohli prostudovat pod mikroskopem – přichází proto ke slovu jejich krystalizace, která pomáhá určení jejich trojrozměrné struktury.

Beztíže možná svědčí kmenovým buňkám

Zkuste si představit svět, ve kterém mohou lékaři využívat rozsáhlé zdroje lidských kmenových buněk, aby mohli léčit mrtvici, nebo jiné nemoci. Na ISS se proto výzkum zaměřuje i tímto směrem. Cílem je ověřit, zda se kmenové buňky ve stavu mikrogravitace množí rychleji bez toho, že by trpěly nějakými vedlejšími efekty. Lékaři by potřebovali stovky milionů kmenových buněk, ale momentálně neexistuje způsob, jak vyrábět taková množství. Dřívější výzkumy ale naznačují, že by se těmto buňkám mohlo dobře dařit ve stavu beztíže. A protože věda má k dispozici ISS – laboratoř v mikrogravitaci – byla by velká škoda toho nevyužít.

Smrtící bakterie vyrazí na ISS

Přiznám se, že nemám rád šokující nadpisy a hned na začátku tak musím uvést, že nadpis tohoto článku nelže. Je potřeba nazývat věci pravými jmény. A bakterie s latinským jménem Staphylococcus aureus si nelichotivé označení opravdu zaslouží. Tenhle nepatrný tvor, který je vidět jen pod mikroskopem totiž dokáže v lidském těle nadělat pořádnou paseku. Někdy způsobí jen lehké záněty měkkých tkání, ale ve svém arzenálu má i rozsáhlé sepse, kterým podlehlo již několik milionů lidí. Zlatý stafylokok je velkým nepřítelem lékařů po celém světě a na boj s ním vyráží i unikátní vědecká laboratoř – Mezinárodní vesmírná stanice.