Štítek ‘ULA’

ŽIVĚ: Těžký Atlas a tajná družice s obří anténou

Na Vandenbergově základně se ke startu chystá raketa Atlas V v konfiguraci 541. Jde tedy o druhou nejsilnější verzi této rakety, jaká je k dispozici! Zítra ráno v 7:38 našeho času by mělo dojít ke startu tohoto nosiče na tajnou misi NROL-42. V dalších dnech se můžete těšit na podrobný článek věnovaný rozboru nákladu, ale už nyní Vám můžeme prozradit, že se pod aerodynamickým krytem s největší pravděpodobností ukrývá družice ze systému Trumpet. Ty obíhají kolem Země po eliptické dráze skloněné vůči rovníku o desítky procent a zachytávají zde slabé pozemní signály. K tomu jim slouží obří anténa – některé zdroje hovoří až o průměru 150 metrů!

Kosmotýdeník 261 (11.9. – 17.9.)

Týden utekl jako voda a i když byl především ve znamení smutného loučení se sondou Cassini, přinesl toho mnohem více. Jako obvykle tedy přichází Kosmotýdeník, který se pokusí všechny důležité momenty zrekapitulovat, aby našim čtenářům neunikla žádná zajímavá informace. V hlavním tématu se podíváme na dalekohled Jamese Webba a na nenápadnou, ale velmi důležitou osobu, která o něj momentálně pečuje. V menších zprávách se podíváme třeba k Marsu, nebo nový termín startu rakety Atlas V s tajnou družicí. Podíváme se také na blížící se sondu OSIRIS-REx, na čínskou loď Tiančou, soukromou loď Dragon i na možný odklad premiéry Falconu Heavy.

NROL-42 odstartuje 21. září

Společnost ULA potvrdila, že Atlas V odstartuje z Vandenbergovy základny na tajnou misi NROL-42 příští čtvrtek. Zdroj 15. září 23:25

Irma způsobila jen minimální zdržení

SpaceX i United Launch Alliance očekávají, že průchod hurikánu Irma přes Floridu nezpůsobil žádné, nebo jen minimální odklady startů. Zdroj 13. září 16:10

Revoluční mise na Měsíc 50 let po Apollu 11

Firma Astrobotic včera vydala společně se společností United Launch Alliance tiskovou zprávu, ve které oznámila, že v roce 2019 vyrazí k Měsíci raketa od ULA, která ponese soukromý lander Peregrine. „Jsme nadšeni tím, že můžeme k naší cestě na Měsíc využít raketu od ULA,“ oznámil John Thornton, ředitel firmy Astrobotic a dodal: „Tím, že využijeme tohoto dopravce, můžeme si být jistí, že náš náklad poletí na ověřené raketě, která má svou historii ověnčenou rekordní spolehlivostí. Společně mohou naše dvě firmy uctít minulost a vydat se vstříc lunární budoucnosti.“

Hlídač jaderných explozí poletí na Atlasu V

Družice schopná detekovat jaderné výbuchy poletí společně s několika dalšími experimenty přímo na geostacionární dráhu ve výšce zhruba 36 000 kilometrů. O start v červnu 2019 se postará nejsilnější verze rakety Atlas V – americké letectvo před několika dny rozhodlo o tom, že využije právě služeb firmy United Launch Alliance. Ke slovu se tak dostane relativně málo využívaná verze osazená pěti pomocnými urychlovacími bloky a pětimetrovým aerodynamickým krytem, která zatím absolvovala jen sedm startů, přičemž Atlas V už má za sebou 71 misí.

Vzestupy a pády v roce 2016

Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.

Kosmotýdeník 239 (10.4. – 16.4.)

Vizualizace průletu sondy Cassini skrz výtrysky na Enceladu.

V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.

Rozhlédněte se po misi lodi Starliner

Moderní technika nám přináší stále propracovanější audiovizuální zážitky. Ještě před pár lety bylo HD video považováno za zázrak, časem se přidal i vyšší počet snímků za sekundu a nyní se na světlo derou i tzv. 360° videa, na kterých se můžete s pomocí myši rozhlížet po celé scéně. Kosmické firmy a agentury nástup tohoto trendu zachytily a proto se tato panoramatická videa začínají množit. Jedno z nejpovedenějších představili animátoři společnosti United Launch Alliance. Motivem je ukázka průběhu letu lodi Starliner – od předstartovních příprav, přes start až po přílet k ISS. Rozhodli jsme se tedy, že Vám tohle povedené video ukážeme, abyste mohli i Vy získat pocit, že jste v lodi Starliner – stačí držet levé tlačítko myši a pohybovat s ní.

Atlas vynesl dva armádní hledače cizích lodí

Jak jsme Vám ve středu odpoledne slibovali, vracíme se k úspěšnému startu rakety Atlas V na misi NROL-79. Mise NROL spadají pod Národní průzkumný úřad NRO (National Reconnaissance Office) a všechny jsou z logiky věci tajné. Provozovatelé raket, výrobci ani státní agentury nezveřejňují o tomto typu nákladu žádné informace. Ostatně i přímé přenosy na internet končí ve chvíli, kdy se odhazuje aerodynamický kryt. I přesto se ale dá nepřímo odhalit, k čemu je která mise určená a o stejnou detektivku se pokusíme i dnes. Mise NROL-79 patří mezi ty snáze prokouknutelné. Při hledání účelu nových družic se zaměřujeme na veřejně dostupné informace, které se nedají utajit – odkud se startuje, jaké je startovní okno, jaký typ rakety se použije a jakým směrem se nosič vydá (což souvisí s místem, odkud startuje). Někdy může být nápověda ukrytá v logu mise a hlavně se po startu hledači družic snaží najít na obloze novou „pohyblivou hvězdu“.