Štítek ‘Titan’

Květnová Kosmoschůzka

2018_05_3 zdroj:qip.ru, mek.kosmo.cz

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část květnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se můžete těšit na legendární raketu TITAN II a finále bude patřit vývoji nové ruské kosmické lodě FEDERACE. Akce začíná v 17:30.

Vzorky z komety nebo průzkum Titanu

Nové výzvě v rámci programu New Frontiers jsme se na našem webu již věnovali – jednak v prosinci, když byla vyhlášena, tak i v květnu, kdy byl příjem návrhů ukončen. Celkem agentura dostala dvanáct návrhů, které usilovaly o postup do finále. Několik měsíců pak odborníci všechny návrhy studovali a vyhodnocovali a včera večer našeho času mohli vyhlásit dva finálové projekty, které se dostaly do finále a které tak mohou bojovat o realizaci, která obnáší start v polovině dvacátých let. Oba projekty jsou velmi zajímavé, protože se bude rozhodovat mezi sondou, která na Zemi dopraví vzorky komety, nebo originální sondou, která prozkoumá největší saturnův měsíc Titan.

Osud Cassini je zpečetěn

Sonda Cassini právě prolétá 119 049 kilometrů od saturnova měsíce Titan. Jeho gravitace upraví dráhu sondy tak, že 15. září zamíří do atmosféry planety. 11. září 21:00

Akrylonitril na Titanu – cesta k životu?

V minulých měsících bylo kolem objevů v rámci hledání mimozemského života slyšet hlavně o ledových světech. Prim přitom hrály zprávy ze Saturnova měsíce Enceladu a Jupiterovy Europy. Nový objev se však zaměřuje na Saturnův měsíc Titan. Odborníci z NASA na něm totiž s definitivní jistotou potvrdili existenci akrylonitrilu. Přítomnost této látky v atmosféře měsíce znovu posílila dřívější spekulace o tom, že by Titan mohl poskytovat vhodné podmínky pro vznik života. Paradoxně k tomu může pomoci látka, která je pro nás jedovatá a karcinogenní.

Vesmírné výzvy – duben 2017

Vesmírné výzvy duben 2017 zdroj: khosann.com

Tento měsíc byl rozhodně největší rozruch okolo sondy Cassini, která vstoupila do poslední fáze své mise zvané Grande Finale. Při ní se vydá zkoumat Saturn a jeho prstence opravdu zblízka. Předtím se ještě stačila podílet na datech, která naznačují, že ledové měsíce naší Sluneční soustavy mohou hostit život. I Čína dala o sobě vědět. Její nová zásobovací loď se vydala ke stanici Tiangong-2 a ověřila technologie potřebné k zajištění dlouhodobých expedic na budoucí velké čínské stanici. Loď Cygnus opět osedlala raketu Atlas, která jí vynesla k ISS. Závěr bude patřit pilotovaným kosmickým lodím. Posádka Sojuzu MS-02 se vrátila na Zemi, zatímco Sojuz MS-04 dopravil kosmonauty ke zkompletování Expedice 51.

Poslední průlet kolem Titanu

Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.

Cassini sledovala oblačnost na Titanu

Americká sonda Cassini zaměřila mezi 29. a 30. říjnem svou pozornost na Titan, největší měsíc, který obíhá kolem Saturnu. Když pak odborníci na Zemi analyzovali pořízené snímky, napadlo je položit je za sebe a vzniklé video přehrát. Když se ještě upravila velikost měsíce, která se pochopitelně kvůli vzájemné vzdálenosti měnila, bylo na videu jasně vidět, jak se nad povrchem Titanu pohybují jemné bělavé mraky. Oblačnost se objevila v severních oblastech měsíce, kde zrovna panovalo léto. Podle odborníků jde o mraky tvořené metanem. Sonda Cassini tak opět ukázala, že dokáže úžasné věci a že se už nyní opakovaně zapsala do zlatého fondu výzkumu vesmíru.

Vědci NASA našli na Titanu „nemožné“ mraky – zase

cassini prolétá nad titanovým severním pólem zdroj:nasa.gov

Záhadný výskyt ledového mraku jakoby z ničeho nic, přesvědčil vědce NASA o tom, že tvorbu mraků na Saturnově měsíci Titanu řídí jiný proces, než se dříve myslelo. Mohlo by jít o podobnost s procesem pozorovaným nad pozemskými póly.

Mrak se nachází ve stratosféře Titanu a je tvořen sloučeninou uhlíku a dusíku známou jako dikyanoacetylen (C4N2), jež je právě tou ingrediencí v chemickém koktejlu, která barví atmosféru největšího Saturnova měsíce do hnědooranžové mlhy.

Duny a další útvary na Titanu

O sondě Cassini informujeme pohříchu málo. Ale dnes to napravíme. Tento robotický průzkumník totiž 25. července prolétl nad saturnovým měsícem Titan a nyní se můžeme kochat novými snímky terénu. Ty vznikly díky radarovému snímkování povrchu přístrojem ze vzdálenosti 976 kilometrů. Použití radaru je logické. Tento přístroj dokáže svými vlnami prohlédnout skrz hustá mračna, která obklopují Titan a skrz která bychom ve viditelném spektru neměli šanci dohlédnout až na povrch.

Kosmotýdeník 186. díl (4.4. – 10.4.2016)

Minulý týden jste v našem pravidelném souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, viděli, jak přistává raketový experimentální stupeň New Shepard. Na závěr článku jsem vyslovil otázku, jak zvládne SpaceX přistání na plošinu se skutečnou raketou na skutečné misi. Otázka byla na místě a odpověď je fascinující. I v Kosmotýdeníku se proto budeme věnovat prvnímu přistání úspěšnému přistání Falconu 9 na plovoucí plošině. Zejména pak zprávám z tiskové konference. Nevynecháme však ani jiné dění. Podíváme se na teleskop Kepler, který má, zdá se, závažné problémy. Vyrazíme také do Číny, kde došlo k vynesení návratové experimentální sondy. To, a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.