Štítek ‘TGO’

TGO upravuje dráhu podle plánu

Jak informoval Michal Václavík z České kosmické kanceláře, proces aerobrakingu sondy TGO u Marsu probíhá podle plánu. Oběžná doba klesá podle plánu. 5. září 23:11

Doprava vzorků z Marsu opět o krok blíže

NASA začala v posledních týdnech prověřovat možnost, že by mohla již v roce 2026 vypustit robotickou sondu, která by na povrchu Marsu vyzvedla vzorky tamních hornin a dopravila je na Zemi. Projekt se nyní posouvá vpřed, protože americká agentura odkládá své dřívější plány na novou družici, která měla obíhat kolem Marsu a zajišťovat i datový přenos. Mise označovaná jako MSR (Mars Sample Return) bude patřit mezi největší technologické výzvy v dějinách a její cena se odhaduje na několik miliard dolarů. Astronomické výdaje však neponese pouze NASA, ale i zájemci z řad mezinárodních, případně komerčních partnerů. Není tajemstvím, že o účast na této misi má enormní zájem třeba Evropská kosmická agentura.

Když sonda u Marsu šeptá

V polovině srpna proběhla unikátní zkouška, do které byly zapojeny obří radiové antény hned tří velkých kosmických agentur. Jejich úkolem bylo zachytit velmi slabé signály evropské sondy TGO, která momentálně obíhá kolem Marsu. Úspěšná zkouška byla krásnou ukázkou významu mezinárodní spolupráce při výzkumu rudé planety. 13. srpna se vůbec poprvé v historii spojily možnosti amerických, evropských a ruských pozemních stanic a každá z nich se snažila zachytit ultra slabé signály od Marsu.

Evropsko-ruská sonda brzdí o atmosféru Marsu

Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.

Budete mít brýle přesné jako čočka vědeckého přístroje pro průzkum Marsu?

Na otázku položenou v nadpisu bychom mohli celkem bez váhání odpovědět ano. Musíte mít však brýle zkontrolované metodou, o které pojednává tento článek. Mnoho z našich čtenářů jistě používá brýle, kontaktní čočky, nebo oční implantáty. Nyní se možná zpřesní jejich výroba díky výzkumu, který primárně probíhal na Mezinárodní kosmické stanici a neměl vůbec za účel vylepšovat tyto propriety pro lepší vidění. Můžeme si tak připsat další nečekané vylepšení, které nám zlepšuje život díky kosmickému výzkumu.

Kosmotýdeník 222 (12.12. – 18.12.)

Máme za sebou dalších 168 hodin od vydání předešlého Kosmotýdeníku a nadešel tedy čas na nové shrnutí toho, co formovalo kosmonautiku v uplynulých sedmi dnech. Dnes se podrobněji zaměříme na přítomnost vody na trpasličí planetě Ceres. O její lokalizaci a množství se v San Franciscu rozhovořily hned dva vědecké týmy. Nevynecháme však ani dění ve společnosti SpaceX, nebo plány mise TGO u Marsu. Součástí jsou už tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

„Děs“ v hledáčku evropské sondy

Družice TGO se k Marsu vydá už v lednu roku 2016

Tím Děsem z nadpisu pochopitelně není nic jiného, než marsovský měsíc Phobos, jehož jméno pochází z řečtiny, kde má právě tento nelichotivý význam. Ostatně ani druhý přirozený satelit Marsu, měsíc Deimos na tom není lépe – jeho jméno znamená Hrůza. Snímkování Phobosu bylo součástí druhého kola testování přístrojového vybavení evropsko-ruské sondy TGO (Trace Gas Orbiter), která k Rudé planetě dorazila ve druhé polovině října. Celá zkušební etapa proběhla v rámci dvou oběhů sondy kolem Marsu mezi 20. a 28. listopadem.

Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči

Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.

Máme data z EDM, ale neznáme jeho osud

Starý, známý a genderově nekorektní vtip říká: „Víte, co jsou to smíšené pocity? Když vidíte, jak se vaše nové auto potápí do jezera, ale víte, že uvnitř sedí Vaše tchyně.“ Podobně se dá charakterizovat i situace kolem evropského modulu EDM, který se včera pokusil o přistání na Marsu – i on přinesl smíšené pocit. Podle údajů, které jsou momentálně k dispozici víme, že modul potkaly při sestupu blíže nespecifikované problémy, ale i přesto jsme z něj dokázali získat cenná data, což bylo to nejdůležitější. Dnešní článek se pokusí shrnout informace, které ESA představila na dnešní tiskové konferenci, která probíhala od deseti hodin našeho času.

ŽIVĚ: Evropa dnes přistává na Marsu

Ruku na srdce, přiznejte se, kdo si pamatujete, jak se v březnu letošního roku na raketě Proton vydávala společná evropsko-ruská mise ExoMars. Skoro se ani nechce věřit, že od toho okamžiku už uplynulo více než půl roku. A nyní stojí celá mise před hlavním momentem. Dnes odpoledne se přistávací modul EDM pokusí přistát na povrchu Marsu a sonda TGO vykoná více než dvouhodinový zážeh, který ji usadí na oběžné dráze kolem Marsu. Rozhodli jsme se, že Vám tuto výjimečnou událost zprostředkujeme formou psaného online přenosu.