Statistika startů (první polovina roku 2022)

První polovina roku 2022 je za námi a tak tu pro Vás máme připravený shrnující článek startů první poloviny tohoto roku. Letošní rok má velmi dobře nakročeno k novému rekordu co se počtu startů týká. Za první půlrok tzn. od 1. ledna do 30. června, se letos uskutečnilo celkem 72 startů. Při přepočítání se tak dá zjistit, že kadence startů první poloviny roku vychází na jeden start za dva a půl dne. Zatím tak vypadá, že by tento rok mohl překonat rekord v počtu vypuštěných orbitálních raket, který je aktuálně z minulého roku nastaven na 145. Do naší statistiky se nezapočítávají suborbitální starty.

Jelikož se jedná o shrnující článek, najdete zde také grafy s daty z první poloviny roku. Začneme přehledem nosičů, které startovaly, odtud se přesuneme k tomu, jaké národy nosiče vypouštěly a nakonec se podíváme na nejvyužívanější typ oběžné dráhy.

Jak již bylo zmíněno, tak začneme s přehledem raket, které za první půlrok odstartovaly a také se podíváme na to kolikrát. Asi nikoho nepřekvapí, že největším počtem startů v prvním pololetí se může chlubit Falcon 9 od SpaceX s kadencí startů každých 6,75 dne.

Všechny rakety, které startovaly v první polovině roku seřazené podle počtu startů. Legenda jde po řádcích.

Všechny rakety, které startovaly v první polovině roku seřazené podle počtu startů. Legenda jde po řádcích.

Dále se podíváme na to, jaké národy rakety vypouštěly. Opět musím použít slova „asi nikoho nepřekvapí”, že díky SpaceX mají Spojené státy Americké na kontě nejvíce vypuštěných raket. Na druhém místě se umístila Čína, která dokázala za tento půlrok vypustit úctyhodných jednadvacet raket. Čína v posledních letech postupně navyšuje kadenci startů a díky tomu má víc než dvakrát větší počet vypuštěných raket než Rusko, které dokázalo vypustit devět raket. Na předposledním místě se dvěma starty se umístila Indie a o poslední místo s jedním startem se dělí Írán, Jižní Korea a Evropa.

Graf národů, které vypouštěly nosné rakety v první polovině roku 2022.

Graf národů, které vypouštěly nosné rakety v první polovině roku 2022.

Co se využívanosti jednotlivých oběžných drah týče, tak tou nejvyužívanější byla nízká oběžná dráha (LEO), na kterou se startovalo celkem devětatřicetkrát, Druhou nejvyužívanější dráhou byla heliosynchronní oběžná dráha (SSO). Dále se také létalo na dráhu přechodovou ke geostacionární, polární, geostacionární, geosynchronní a molniju.

Graf znázorňuje využívanost jednotlivých oběžných drah.

Graf znázorňuje využívanost jednotlivých oběžných drah.

Tímto bychom měli uzavřenou základní statistiku. Pokud bychom měli ze všech dvaasedmdesáti startů, které se v první polovině roku uskutečnily, vybrat jeden nejzajímavější, mojí volbou by byla mise OFT-2. Díky této misi je Boeing o krok blíže k pravidelné dopravě astronautů na ISS v kosmické lodi Starliner, což je mimořádně důležité k udržení chodu stanice, pokud by náhodou Crew Dragon od SpaceX nemohl létat. Jaký je podle Vás nejzajímavější start uplynulého pololetí?

Výhled do druhé poloviny roku 2022 je více než zajímavý. Měli bychom se dočkat hned několika zajímavých startů počínaje malou evropskou raketou Vega-C, která odstartovala před pár hodinami. Dále tu máme start rakety SLS na misi Artemis I, což je velmi důležitý milník v programu Artemis. Tento start je zatím plánován na konec srpna. Také bychom mohli letos vidět start monstrózní sestavy Superheavy Starship na první orbitální let, při kterém by měly být v rámci testu vypuštěny družice Starlink druhé generace. Také jsme se měli dočkat prvního startu Ariane 6, který byl ale bohužel odložen na příští rok.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://everydayastronaut.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/07/20220705lm2f-f9-soyuz.jpg

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “Statistika startů (první polovina roku 2022)”

  1. Jezo napsal:

    Rozumiem ze pravne ide o americku firmu, ale aj tak si myslim, ze Elektron by mal byt v prehlade statov vo vlastnej kolonke ako Novy Zeland…

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Nesouhlasím. Ostatně i Sojuzy, které startovaly z CSG jsme počítali mezi evropské a nikoliv ruské starty, protože létaly pod hlavičkou Arianespace. RocketLab je americká firma, která se zodpovídá americkým úřadům, tudíž starty jejích raket jsou započítávány mezi americké. Je to nejjednodušší princip, který předchází mnoha problémům, které by mohly v budoucnu při podobných rozhodováních nastat.

      • Matěj Soukup Redakce napsal:

        Přesně. Rocket Lab je americká firma, tudíž je Electron americká raketa. Není to Novozélandská raketa jen proto, že startuje z Nového Zélandu.

      • PetrV napsal:

        Dotaz:
        Kde se vyrábí většina hardware rakety electron?
        https://www.rocketlabusa.com/updates/the-future-of-rocket-manufacturing-rocket-lab-unveils-new-high-volume-production-facility/

        Proč vypousteji rakety z NZ?
        Je to levnější?
        Patriotismus majitele?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Vyrábí se na Novém Zélandu. Výhodou je třeba blízkost rovníku a odlehlost. Ve Spojených státech už jsou vhodná místa zabraná. Mimochodem firma RocketLab postavila další rampu v americké Virginii. Až bude v provozu a budou z ní startovat rakety, jak bychom měli postupovat, kdybychom nyní Electrony uznali jako novozélandské rakety? Jako novozélandské, když startují z území USA pro americkou firmu? Jako americké? Ale pokud startují z Nového Zélandu, tak bychom je řadili mezi americké. Takže bychom měli u Electronu rozlišovat, odkud startuje a podle toho jej zařadit k příslušnosti v daném státě?
        Dám příklad odjinud. Vezměte si CubeSat GRB Alpha. Na jeho vývoji se podíleli experti ze Slovenska, ČR, Maďarska a Jižní Koreje. A také se to označuje jako slovenská družice. Rozhodující je, která organizace je vedena jako provozovatel družice.
        Úplně stejné je to i u raket. Nezáleží na tom, kde se dané díly vyrábí, nebo odkud nosič startuje. Rozhodující je, kde má sídlo firma, která tyto rakety provozuje. Od toho se odvíjí i to, kterým úřadům se daná organizace zodpovídá. Je to nejjednodušší způsob, který zabraňuje podobným složitým rozhodováním.

      • PetrV napsal:

        Mi to je jedno, nazvěte je třeba marťanské… hlavně že elektron létá.
        U sondy Capstone jsem zjistil, že část navrhových prací bylo provedeno v praze.
        https://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=44&t=4069
        Pan Svoboda je velmi technicky nadaný pán.
        https://g.co/kgs/8bVLVS

      • PetrV napsal:

        Pan Tomáš Svitek v Ca je majitelem společnosti Stellar exp. Caltech, JPL, NG. Umí.

      • Michal Václavík VIP napsal:

        Netvrdil bych teda, že 40° j.š. se dá nazvat blízkostí rovníku 🙂

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Pravda, díky.

      • PetrV napsal:

        Dal3ko důležitější je pro potřebné deltav dráha leti. Zase na 40 stupni je menší vrstva atmosféry nežli u rovníku.

  2. Michal Václavík VIP napsal:

    Prosím o potvrzení zda předpokládám správně, že uvedené oběžné dráhy jsou dráhy, na které bylo umělé kosmické těleso dopraveno posledním stupněm nosné rakety a ne dráha cílová. A dále že dráhy geostacionární jsou vyjmuty z drah geosynchronních.

  3. PetrV napsal:

    Druhé pololetí bude zajimavé.
    SHS se starlinky, SLS, Číňané a dostavba stanice. Nebude toho málo.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.