Štítek ‘SpaceX’

Dragon korunoval svou misi úspěchem

23 dní – přesně tak dlouho pobývala u Mezinárodní vesmírné stanice kosmická loď Dragon v rámci mise SpX-2. Na ISS vynesl Dragon více než půl tuny zásob. Nyní přišel čas na návrat a Dragon si s ním, ostatně jako doposud pokaždé poradil bez sebemenších problémů. Zpátky na Zemi dopravil více než tunu nákladu. Není se co divit, v současné době je to jediná nákladní kosmická loď schopná návratu. Je tedy potřeba jeho kapacit řádně využít. Dnešní článek zhodnotí celou misi a ukáže, že přistáním mise nekončí, na Dragona totiž čeká ještě několik důležitých úkolů.

Kosmotýdeník 26. díl (10. 3. – 16. 3. 2013)

Grasshupper při startu

V novém Kosmotýdeníku se podíváme na raketovou kobylku jménem Grasshopper. Nejnovější test proběhl 7. března a stroj se vynesl do výšky 80ti metrů. Poté se lehce snesl zpět na místo, odkud odstartoval. Dále se podíváme na nejnovější informace od sondy Curiosity. Nyní je definitivně potvrzeno, že na Marsu byly podmínky vhodné pro život. A nakonec si připomeneme přistání 34. Expedice. Celý přistávací manévr byl odložen kvůli nepříznivému počasí.

Nezastavitelný Drak

Kosmická loď Dragon připravila před pár dny fanouškům kosmonautiky několik perných hodin. A to není nic proti tomu, co zažívaly pozemní řídící týmy. Dragon je nyní pohodlně připojený k ISS, kam dovezl zásoby, ale v našem článku se zaměříme na několik hodin po startu, které mohly být pro celou misi také hodinami posledními. Nechybělo mnoho a mise mohla skončit totálním neúspěchem.

Kosmotýdeník 24. díl (24. 2. – 2. 3. 2013)

Motor druhého stupně rakety Falcon 9

V novém Kosmotýdeníku rozebereme start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon. Let k Mezinárodní vesmírné stanici není bez problémů. Několik hodin po startu bylo velice napínavých. Tři svazky motorů přestal fungovat. Nicméně nyní je již závada opravena a Dragon je na cestě ke stanici. Denis Tito představil svůj plán cesty k Marsu. Celé mise počítá s tím, že dvoučlenná posádka obletí planetu Mars a po 501 dnech přistane zpět na Zemi. Letový plán je navržen tak, aby byla rizika co nejvíce snížena. Dva měsíce trpasličí planety Pluto budou mít nová jména. Po ukončení internetového hlasovaní měly nejvíce hlasů jména Vulkán a Cerberus. O pojmenování však rozhodne až Mezinárodní Astronomická Unie.

Kosmotýdeník 16. díl (30. 12. 2012 – 5.1. 2013)

Robonaut 2 a skafandr astronauta

V novém díle Kosmotýdeníku si představíme připravovaný skafandr Z-1, který bude astronautům sloužit jak na oběžné dráze, tak na povrchu Měsíce, asteroidu nebo Marsu. Bude mnohem jednodušší si skafandr navléct než jak je tomu dnes. SpaceX se připravuje na již druhý ostrý start rakety Falcon 9 a kosmické lodě Dragon. Termín startu je 1. března. Cíl bude stejný jako u předchozího letu, Mezinárodní vesmírná stanice. Robonaut 2 se pomalu chystá na práci, která ho bude v budoucnu čekat. Zatím se provádí pouze testy, ale jednou bude astronautům pomáhat při opravách stanice.

Falcon Heavy: Na Mars a ještě dál

Falcon Heavy – vizualizace startu

Jako správná soukromá firma umí SpaceX nadchnout. Když se v dubnu roku 2011 na jejich stránkách objevilo heslo „SOMETHING BIG IS COMING“ s datem tiskové konference, kde dojde k odhalení toho něčeho velkého, vzbudilo to oprávněný zájem většiny informačních serverů a všech nadšenců kosmonautiky. A to, co přišlo, bylo vskutku velké. Na konferenci byl oznámen vývoj rakety Falcon Heavy. Rakety, která je dvakrát silnější, než současná nejsilnější raketa Delta IV Heavy.

Grasshopper: Sen o skutečně levné raketě

Zařízení Grasshopper před testem.

V roce 2002 založil Elon Musk soukromou společnost, která si kladla za cíl, že vyvine nosič, s nímž dokáže na orbitu dopravovat malé satelity a nosič, s jehož pomocí dopraví na oběžnou dráhu vlastní kosmickou loď a bude jí zásobovat Mezinárodní kosmickou stanici. V roce 2002 to byl odvážný cíl a jistě se našlo mnoho skeptiků, kteří po právu zpochybňovali nějaký rychlý vývoj, či naději na úspěch. O deset let později bylo vše jinak. Tato společnost se jmenuje SpaceX a dokázala nám, že své závazky umí plnit a většinou přihodí ještě něco navíc.

Kosmotýdeník 7. díl (28. 10. – 3. 11. 2012)

Kosmická loď Dragon po přistání

Uplynulý týden přinesl mnoho zajímavých událostí. V neděli, okolo půl osmé večer došlo k deorbitačnímu zážehu kosmické lodě Dragon a za necelou hodinu se otevřel hlavní padák následovaný úspěšným přistáním. První zásobovací mise soukromé firmy SpaceX byla úspěšná. Ve středu startovala k Mezinárodní vesmírné stanici ruská raketa Sojuz s kosmickou lodí Progress. Ke spojení došlo za šest hodin! Astronauti Suntia Williamsová a Akihiko Hošide mimořádně vystoupili do volného prostoru. Za úkol měli utěsnit prasklinu v chladicím systému a tak zastavit únik čpavku. Tyto události probereme v sedmém díle Kosmotýdeníku.

Kosmotýdeník 4. díl (7.10. – 13.10. 2012)

Start soukromé zásobovací lodi Dragon

Dnes, ve čtvrtém díle Kosmotýdeníku, si připomeneme start kosmické lodě Dragon od soukromé firmy Space X, který neproběhnul zcela bez problémů a jeho spojení s ISS. Dále se podíváme na start dvou evropských satelitů systému Galileo, které teď obíhají Zemi ve výšce 23 000 km a na zajímavé obrázky z první zkoušky přistání na vodní hladinu lodě CST-100 od firmy Boeing.

Kosmotýdeník 2. díl (23.9.- 29.9. 2012)

Kosmická loď Dragon u ISS

Tento týden pro vás mám zase pár zajímavých informací. V první řadě se podíváme na převzetí prvních dvou zrcadel pro vesmírný teleskop Jamese Webba (V originále James Webb Space Telescope – dále jen JWST) v Marylandu. Poté shrneme práci vozítka Curiosity na Marsu a nakonec se podíváme na připravovaný let Dragonu k Mezinárodní vesmírné stanici a test stupně rakety Falcon 9 – Grasshopperu.