Štítek ‘SpaceX’

Kosmotýdeník 38. díl (3.6. – 8.6.2013)

Čas nedělního oběda se už tradičně stal i časem pro vydání nového kosmotýdeníku, který čtenáře seznamuje s nejzajímavějšími událostmi, které se během týdne staly v oboru kosmonautiky. Dnes se můžeme těšit na shrnutí startu ATV a jistých potíží, které ji možná čekají při příletu k ISS. Podíváme se taky na prohlášení Elona Muska, který konečně prozradil, co znamená zkratka MCT a díky tomu se mají mnozí fanoušci kosmonautiky jistě na co těšit. Poslední téma se bude věnovat vozítku Curiosity na Marsu, které dokončuje svůj dosavadní výzkum a chystá se na dlouhou cestu do jiné částí zkoumané oblasti. Přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 35. díl (12.5. – 18.5.2013)

Dream Chaser u ISS

Ani tento týden vás čtenáře neochudíme o pravidelný Kosmotýdeník. V tomto díle shrneme několik zajímavých informací. V první řadě se podíváme na test, které podstupuje malý raketoplán Dream Chaser. Tento stroj by v ostrém provozu mohl vynášet až 7 astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici. Dále si popíšeme, co se bude dít při letu k asteroidu Bennu. Projekt OSIRIS-REx se tváří hodně nadějně a pokud vše vyjde, vědci budou moci vzorky zkoumat již v roce 2023. A nakonec vás čeká test aerodynamického krytu, který využije raketa Falcon 9 už 20. července tohoto roku.

18. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – prvá časť

Viete čím je tento diel výnimočný? Práve čítate prvú časť posledného dielu typu: rakety X-tých rokov. Pomaly končím s chronologickým opisovaním vesmírnych nosičov. Hlavnou témou seriálu Kozmická Strojovňa sú rakety. Tým sa venujem v každom druhom článku. Dnes sa konečne budete môcť dočítať o najnovších kúskoch, ktoré si na svoj prvý štart museli počkať až do nového tisícročia. V ňom kraľovala Amerika, ktorá sa po havárii Challengeru rozhodla opäť aspoň časť práce preniesť na staré dobré rakety. Zatiaľ čo v deväťdesiatych rokoch používali starý, drahý a neekologický Titan, do nového milénia vkročili s novou technikou a úžasnými kyslíkovodíkovými motormi pre ešte úžasnejšie Delty. USA mali veľmi veľkú ambíciu, čo najviac znížiť cenu za kilogram vynesený na obežnú dráhu.

Kosmotýdeník 33. díl (28.4. – 5.4.2013)

Máme za sebou další týden a i tentokrát je pro vás připraven přehled toho nejzajímavějšího, co se v tomto uplynulém týdnu stalo v kosmonautice. Dnes nás čeká další informace o vývoji přistávacího zařízení Grasshopper od americké společnosti SpaceX. Podíváme se i na dění na Mezinárodní kosmické stanici, kde aktuálně řeší příčinu nepříjemností při příletu ruské zásobovací lodě Progress M-19M a navíc i poškození jednoho z velkých solárních panelů stanice. Na závěr přivítáme vozítko Curiosity, které se po měsíci z Marsu opět ozvalo. Přejeme příjemné čtení.

Čtvrtkilometrový skok

Ani nemusíme moc lovit v paměti abychom si vzpomněli na první „poskočení“ zařízení Grasshopper. Psalo se 21. září roku 2012 a tahle imitace prvního stupně rakety Falcon 9 opatřená jediným motorem poskočila do výšky dvou metrů. Přes zvířený prach ale stejně nikdo nic neviděl. A teď, po sedmi měsících, je tu skok do více než stonásobné výšky. V dnešním příspěvku si rozebereme poslední let zařízení Grasshopper a podíváme se i na plány do dalších letů.

Kosmotýdeník 30. díl (7.4. – 12.4.2013)

V dnešním vydání Kosmotýdeníku, ostatně jako již tradičně, zhodnotíme uplynulý týden v kosmonautice a i tentokrát se můžete těšit na tři zajímavé události. Řeč bude o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2014, který ale ještě není definitivní, protože jej musí posvětit americký Kongres. V dalším tématu si trochu odpočineme od čísel, zvolníme tempo a pokocháme se sluneční aktivitou v celém uplynulém roce. V posledním dnešním tématu se podíváme na společnost SpaceX, která lehce pozměnila harmonogram svých nejbližších letů.

Největší sluneční plachetnici bude mít NASA

solární plachta www.nasa.gov

NASA se rozhodla, že se nenechá zahanbit Japonci a trumfne jejich první solární plachetnici IKAROS, která si vyrazila v roce 2010 okolo Venuše. Zatímco japonská plachta zabírala 200 m2, ta americká má mít plochu 1200 m2. Do kosmu se podívá příští rok. Celý projekt se nazývá Solar Sail Demonstration avšak plachetnice samotná se honosí názvem Sunjammer k připomenutí 50. výročí vydání (původně) stejnojmenné povídky A. C. Clarka o závodu slunečních plachetnic od Země k Měsíci.

Dragon korunoval svou misi úspěchem

23 dní – přesně tak dlouho pobývala u Mezinárodní vesmírné stanice kosmická loď Dragon v rámci mise SpX-2. Na ISS vynesl Dragon více než půl tuny zásob. Nyní přišel čas na návrat a Dragon si s ním, ostatně jako doposud pokaždé poradil bez sebemenších problémů. Zpátky na Zemi dopravil více než tunu nákladu. Není se co divit, v současné době je to jediná nákladní kosmická loď schopná návratu. Je tedy potřeba jeho kapacit řádně využít. Dnešní článek zhodnotí celou misi a ukáže, že přistáním mise nekončí, na Dragona totiž čeká ještě několik důležitých úkolů.

Kosmotýdeník 26. díl (10. 3. – 16. 3. 2013)

Grasshupper při startu

V novém Kosmotýdeníku se podíváme na raketovou kobylku jménem Grasshopper. Nejnovější test proběhl 7. března a stroj se vynesl do výšky 80ti metrů. Poté se lehce snesl zpět na místo, odkud odstartoval. Dále se podíváme na nejnovější informace od sondy Curiosity. Nyní je definitivně potvrzeno, že na Marsu byly podmínky vhodné pro život. A nakonec si připomeneme přistání 34. Expedice. Celý přistávací manévr byl odložen kvůli nepříznivému počasí.

Nezastavitelný Drak

Kosmická loď Dragon připravila před pár dny fanouškům kosmonautiky několik perných hodin. A to není nic proti tomu, co zažívaly pozemní řídící týmy. Dragon je nyní pohodlně připojený k ISS, kam dovezl zásoby, ale v našem článku se zaměříme na několik hodin po startu, které mohly být pro celou misi také hodinami posledními. Nechybělo mnoho a mise mohla skončit totálním neúspěchem.