Štítek ‘SLS’

Animace startu mise EM-1

NASA zveřejnila další animaci startu rakety SLS na misi EM-1. Video již obsahuje fotogrammetrické terče a nabízí i několik nových pohledů. 13. listopadu 20:47

Oddělení bloků SLS se testuje v tunelu

Odpočet ukrajuje poslední sekundy a přichází start. Při zážehu motorů se roztáčí kolotoč procesů, které je potřeba nasimulovat ještě dříve, než k nim v reálu dojde. Kupříkladu u rakety SLS se již delší dobu provádí zkoušky zmenšeného modelu v aerodynamickém tunelu. Nyní přichází na řadu zkoušky chování urychlovacích bloků po jejich odhození. Ačkoliv se to nemusí zdát, jedná se o kriticky důležitou část, ve které není prostor pro chybu. Nikdo pochopitelně nechce riskovat, aby se některý z válců po separaci srazil se zbytkem rakety. Separace, ke které dojde dvě minuty po startu, se nyní simuluje v Langley Research Center ve městě Hampton, stát Virginia.

Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS

Americká kosmická agentura dokončila třídenní setkání Technical Interchange Meeting věnované blížící se misi Europa Clipper, která se řadí mezi vlajkové lodě vědeckého výzkumu. Sonda má startovat jako první vědecký náklad na raketě Space Launch System (SLS) ne dříve než 4. června 2022. Datum je však s velkým otazníkem, protože závisí na dokončení úprav mobilní odpalovací plošiny. Na první pohled spolu obě věci nemusí souviset, proto se článek na webu nasaspaceflight pokusil přinést kompletní průřez minulými i nadcházejícími roky, aby mohli čtenáři důkladněji proniknout do tématu.

Kosmotýdeník 268 (30.10. – 5.11.)

Start Falconu 9 a start rakety Minotaur C. To byly dvě hlavní kosmonautické události uplynulého týdne. My se však v Kosmotýdeníku podíváme i na další. V hlavním tématu se zaměříme na výzkum krevelu na Marsu a na to, jaké metody k průzkumu používá vozítko Curiosity. Podíváme se také na testování nouzového opuštění lodi Orion, kdyby v ní (nebo v okolí) začalo hořet. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Sedm z deseti segmentů uskladněno

Řeč je o segmentech urychlovacích bloků rakety SLS pro misi EM-1. 25. října byly uskladněny další dva dokončené segmenty. 27. října 8:27

Rameno CSITU zkušebně umístěno

Na mobilní odpalovací plošinu pro raketu SLS bylo zkušebně připojeno rameno, které bude hlavně odvádět plynný vodík z prostoru nad vodíkovou nádrží. 22. října 21:45

Kosmotýdeník 265 (9.10. – 15.10.)

Máme za sebou týden, během kterého jsme se dočkali sedmi startů. To už je opravdu pěkná dávka. Dva Falcony 9, jeden Sojuz, jedna čínská raketa CZ-2D, japonská H-IIA, ruský Rokot a Atlas 5. K tomu připočítejme ještě dvě přistání prvního stupně na plošině a k této raketové dávce si přidejme pár zajímavých informací a událostí z kosmonautiky. Kosmotýdeník se však krom startů podívá i na další zajímavé informace. U rampy 39B například začalo čerpání pohonných hmot pro raketu SLS, samozřejmě zatím jen na zkoušku. Přeji vám pěknou neděli a příjemné čtení.

Blíží se testy motorů pro druhou SLS

Motor RS-25

Přesněji řečeno, jedna zkouška letového motoru RS-25 pro pilotovanou misi EM-2 se již uskutečnila. Dne 10. března 2016, před sérií testů vývojového motoru č. 0528, byl na stanovišti A-1 ve Stennisově vesmírném středisku při zážehu trvajícím 500 sekund testován pro použití v letu EM-2 letový motor č. 2059. Tento exemplář je přitom jediným motorem, použitým v raketoplánech, který zde byl v tomto desetiletí testován. Cílem tohoto testu byla kalibrace měřicích přístrojů testovacího stanoviště. Program SLS má v inventáři celkem 16 letových motorů RS-25, které postavil Aerojet Rocketdyne v kalifornském Sacramentu. Tyto motory jsou k dispozici pro první čtyři mise SLS, a další dva vývojové motory jsou k dispozici pro pozemní testy. Motory jsou přizpůsobeny požadavkům na výkon SLS, včetně různých vylepšení, jako je například nová izolace trysek a nová řídicí jednotka.

Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)

Nová a zřejmě definitivní podoba rakety SLS pro misi EM-1

Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.

Kosmotýdeník 263 (25.9. – 1.10.)

Právě uplynulý týden byl z hlediska kosmonautiky velmi důležitý. Z velké části kvůli budoucím vizím společnosti SpaceX a Lockheed Martin, ale stalo se i mnoho dalších událostí. V hlavním tématu se podíváme na zajímavé testování přístroje pro sondu Juice zavěšeného pod vrtulníkem. Dále se podíváme na plány firmy Lockheed Martin ohledně Marsu a nevynecháme ani další události tohoto týdne. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.