Štítek ‘Saturn V’

TOP5: Nejsilnější raketové motory

Bez raketových motorů by kosmonautika nemohla existovat. Právě jejich spoutané síle vděčíme za to, že lidstvo dokáže překonat gravitaci a uniknout do vesmíru. Raketové motory jsou různé – používají odlišná paliva, stojí na odlišných konstrukčních základech a odlišují se od sebe i svým určením – zatímco na horních stupních najdeme spíše slabé motory s možností opakovaného zapalování, motory na prvních stupních, nebo dokonce na urychlovacích blocích sází na brutální sílu. Není proto překvapením, že v dnešním výčtu figurují pouze motory, které se zapalují při startu z rampy.

Historická rampa pod křídly SpaceX

Odpalovací rampa LC-39A na Floridě má velmi bohatou historii. Odstartovalo odsud dohromady 92 misí – 12× to byla lunární raketa Saturn V, a celkem 80× odsud vzlétl americký raketoplán. Je stěží bychom hledali rampu, která má na svém kontě více historických misí. Po ukončení provozu raketoplánů rampu převzala společnost SpaceX, která ji začala upravovat pro své rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Tento krok se nakonec ukázal jako velmi prozřetelný, když vloni 1. září explodoval Falcon 9 na nedaleké rampě LC-40. Kdyby v té době SpaceX neměla rozpracovanou rampu LC-39A, přišla by o možnost startovat z východního pobřeží na poměrně dlouhou dobu. V dnešním článku se podíváme, jak to na historické rampě vypadá v těchto dnech, kdy do jejího opětovného využití zbývá jen zhruba týden.

Konstrukce Saturnu V polopatě

Pamatujete si na úsměvnou infografiku, kde byla raketa Falcon 9 popsaná velice strohým jazykem? V mírně odlehčeném článku, který je i přesto poučný, jsme vám ji nabídli v dubnu letošního roku. Jelikož byl článek poměrně úspěšný a čtenářům se líbil, rozhodli jsme se Vám nyní prezentovat podobnou infografiku. Tentokrát se bude týkat nejsilnější rakety, kterou lidstvo doposud postavilo a úspěšně využívalo – americkému lunárnímu nosiči Saturn V. Infografika popisuje všechny nejdůležitější součásti rakety včetně jejího nákladu – soulodí Apollo s velitelským a lunárním modulem, a to těmi nejjednoduššími slovy, kterým porozumí opravdu každý. Doufáme, že se vám bude líbit, že se u ní možná trochu pobavíte a snad i něčemu přiučíte.

TOP5: Nerealizované supernosiče

Fanoušci kosmonautiky většinou s nostalgickou slzou v oku vzpomínají na americkou lunární raketu SaturnV a s nadějemi vyhlíží příchod nových těžkých raket – ať už je to Falcon Heavy, BFR, nebo SLS. Velké nosiče nás zkrátka fascinují. Postavit malou raketu dá hodně práce ale postavit velkou raketu? To už chce hodně kumštu. V prvním díle našeho prázdninového pátečního seriálu se ale podíváme na projekty, které mohly být v čele tabulek nosnosti raket. Mohly, ale nejsou. Z nejrůznějších důvodů byl jejich vývoj zastaven. Pojďme se nyní podívat na exkurzi do historie a představme si pět nejzajímavějších těžkotonážních raket, které nikdy nedostaly šanci.

Raketové počítání snadno a rychle

Tenhle článek možná nepotěší naše školou povinné čtenáře – školní rok už skoro končí, prázdniny klepou na dveře a najednou tu je článek, jehož náplní bude matematika a výpočty. Ale neskládejte zbraně – kosmonautika je jako každá jiná přírodní věda postavená na pevných základech matematiky a kdo chce do jejích tajů proniknout hlouběji, ten se jejím výpočtovým zákoutím nevyhne. Na druhou stranu chápeme, že ne každý má na matematiku buňky a proto se budeme snažit, aby byly všechny výpočty důkladně vysvětlené. Tento článek je totiž součástí našeho nepravidelného seriálu „Pro začátečníky“, který se srozumitelnou formou snaží vysvětlit základy kosmonautiky. Pokud tedy chcete vědět, jak se počítá rychlost spalin, které upouští trysku raketového motoru, nebo co označuje zkratka TWR, čtěte dál.

Saturn V do posledního šroubečku

V historii kosmonautiky není větší mise, než byl lunární program Apollo. Američtí technici dokázali v rekordně krátkém čase zkonstruovat celou řadu úžasných technologií. Všechny byly pro úspěch mise stejně důležité. Ale málo platné – v paměti lidí stejně nejvíce utkvěl Saturn V – nejvýkonnější raketa v historii lidstva. Životní výtvor raketového konstruktéra Wernhera von Brauna, díky kterému se lidé dostali na Měsíc. Je to sice bohužel už hodně dávno, co tenhle úžasný stroj dolétal, ale i po těch letech stále obdivujeme um jeho tehdejších tvůrců. V dnešním krátkém článku se podíváme na infografiku, která vzdává této raketě hold. Díky mimořádně detailnímu popisu si alespoň můžeme udělat představu o neuvěřitelné komplexnosti celého systému.

Vesmírné osudy 16. díl – Wernher von Braun

Wernher von Braun snil o letu na Mars, snil o něm dlouho a celý život se svého cíle snažil dosáhnout. Když se ho však jeden americký novinář na počátku šedesátých let zeptal, co je pro něj důležitější, zda letět na Měsíc, nebo na Mars, odpověděl: „Mars je větší výzva, ale osobně bych raději letěl nejdříve na Měsíc. Doletět na Měsíc je totiž pouze otázka peněz a dostatečné motivace.“ A zdá se, že ani jedno v šedesátých letech nechybělo. Poslední díl našeho putování životem von Brauna se bude zabývat obdobím, které je všeobecně hodně známé, proto se v něm pokusíme podívat na ty aspekty života von Brauna, které až tak známé nejsou. Přesto tento seriál i po sedmi dílech končí jaksi neúplný. O životě von Brauna i o historických souvislostech by se dalo napsat ještě mnohé. Proto přiložený seznam použité literatury zároveň doporučuji i jako ideální materiál k prostudování těm, které téma zaujalo. Je toho ještě dost zajímavého, co by vás mohlo zajímat.