Štítek ‘Samantha Cristoforetti’

Zkoumání kvality spánku

Vzpomínky na výcvik

„Dneska jsem měla možnost podílet se na vývojovém procesu experimentu, který budu provádět na ISS během mé nadcházející mise. Mnoho astronautů říká, že na ISS nespí tak dobře jako na Zemi. Mnoho jich ve vesmíru spí trochu méně a poté se cítí tak nějak méně odpočinutí. Tento experiment se zaměřuje na studium srdeční aktivity během spánku.

Hoří!

úvodní obrázek

„Jak vždy a všude ráda vysvětluji, naše Mezinárodní vesmírná stanice je velice bezpečné pracovní prostředí. Faktem však zůstává, že se tento komplex nachází ve vesmíru, obklopený vakuem a kroužící kolem naší planety rychlostí 28 000 km/h ve výšce 400 km. To všechno zapříčiňuje, že některé situace na stanici vskutku mohou být poměrně kritické a potenciálně i život ohrožující. Právě proto všechny posádky podstupují rozsáhlý výcvik, aby věděli, jak správně reagovat na možné nouzové scénáře. Tady je příběh z jedné takové nouzové simulace: požár na palubě!

Návod na spokojený život na ISS

Vzpomínky na výcvik

„Řekla bych, že dnešek je zaměřen na obecný návod na to, jak spokojeně žít na ISS. Já i Terry procházíme výcvikem zdravotnických specialistů posádky. Oba už jsme absolvovali množství hodin pokrývajících základní zdravotnické procedury. Jako zdravotničtí specialisté dnes ale s Terrym projdeme brífinkem ohledně hlavních psychologických problémů a poruch, které se mohou objevit během dlouhodobých vesmírných expedic: jak je rozpoznat a jak s nimi naložit. Pokud byste se mě zeptali na radu, řekla bych vám, že jedním z hlavních faktorů ovlivňujících psychický stav je dobré jídlo.

Samantha Cristoforetti o životě ve vesmíru

úvodní obrázek

„Letět do vesmíru je obrovské dobrodružství, ale návrat zpět je také výzvou.“ říká Samantha Cristoforetti. Samanthu před několika dny vyzpovídala moderátorka britské rozhlasové stanice BBC. Rozhovor o návratu astronautů z vesmíru, přivykání si gravitaci, jejich práci na oběžné dráze nebo třeba o cestě na Mars, je bezpochyby zajímavý a proto jsme se rozhodli Vám jej v rámci Deníku astronautky zprostředkovat. Následující článek je tedy volným přepisem rozhlasového vysílání. Samantha nám k němu nechala vzkaz s příslibem dalších zápisků v deníku: „Stále pracuji na sepsání mých dojmů z posledních třech týdnů. Mezitím si můžete užít tento rozhovor!“

Rychlý letový profil k ISS

Vzpomínky na výcvik

„Máme tady další deštivý a chladný víkend ve Hvězdném městečku. Myslím, že si dneska zase zacvičím v posilovně namísto běhání venku. Co se týče výcviku, projdu si mé poznámky z hodiny týkající se zrychleného letového profilu k ISS během čtyř oběhů. Věřte tomu nebo ne, nedávno jsem se musela vrátit do učebny kvůli teoretickým přednáškám! Jak jste nejspíš slyšeli, cesta k ISS se zkrátila teprve nedávno. Počínaje posádkou Pavla Vinogradova jsme od letošního jara začali experimentovat s rychlým setkáním na oběžné dráze, které přivede Sojuz k dokovacímu portu ISS během šesti hodin (nebo během čtyř obletů Země) od startu.

Chyba, která vás potrestá!

úvodní obrázek

„Na víkend většinou není naplánován žádný výcvik. Je to samozřejmě čas určený k odpočinku. Je to ale také příležitost ke cvičení a dohánění ztráty v učení. Hvězdné městečko je v létě skvělým místem pro běhání venku nebo ježdění na kole, jelikož jsme tady všude obklopeni stromy a malými jezírky. Nyní je ale venku docela chladno a vlhko. Uvidím, jestli se to odpoledne zlepší. Mezitím si zorganizuji své poznámky z uplynulého týdne, týkající se příruček s procedurami v Sojuzu. S tím jak procházíme simulacemi v Sojuzu, všichni si píšeme mnoho poznámek a připomínek a snažíme se zvýraznit úkony, které jsou obzvláště důležité a/nebo je lze snadno přehlédnout či zapomenout.

Co když Sojuz přistane do vody?

„Tohle je fotka z loňského června, kdy jsme s Antonem a s Terrym procházeli výcvikem v přežití ve vodě na jezeře nedaleko Hvězdného městečka. Nejhorší věcí na celém přežití ve vodě je horko – v těsném návratovém modulu Sojuzu si všichni tři musíme vysvléci své skafandry Sokol (které také vidíte na fotografii) a obléci si několik vrstev termo-oblečení a nakonec suchý oblek Forel. Teprve poté můžeme skočit do vody a evakuovat tak návratový modul, který se v našem simulovaném nouzovém přistání pomalu potápěl.

První okamžiky po přistání

úvodní obrázek

Po návratu z Mezinárodní vesmírné stanice a bezpečném přistání v kazašské stepi před astronauty ještě ani zdaleka není cesta domů. Po opuštění návratového modulu Sojuzu je nejprve čeká krátké přivítání následované první zběžnou lékařskou prohlídkou. Poté následuje transport do civilizace, kde je čas na poněkud velkolepější přivítání, ceremonie a rozhovory. Samantha doposud o těchto okamžicích stále nic nenapsala, ale zveřejnila alespoň množství fotografií dokumentujících tyto jedinečné chvíle. Dnešní Deník astronautky jsme tedy pojali jako fotodokumentaci prvních okamžiků po jejím návratu. Ochuzeni samozřejmě nebudete o tradiční autentický popis fotografií přeložený do češtiny. A jako příjemný bonus ještě přiložíme video z krátkého rozhovoru se Samanthou.

Krásy modré planety – 29. díl

Italská kosmonautka Samantha Cristoforetti se sice již vrátila ze svého rekordního pobytu ve stavu beztíže, ale zásoba fotografií, které nám během snímkování z paluby ISS poslala vydrží všem obdivovatelům krásy naší rodné planety na hodně dlouho. Připravili jsme pro Vás výběr dalších 20 povedených snímků, jejichž autorkou je právě italská astronautka. Stejně jako v minulých dílech našeho seriálu budou fotky opatřeny originálním komentářem jejich autorky – jen budou přeloženy do češtiny. Vydejte se tedy s námi na virtuální putování po modré planetě.

Zabezpečení orientace ISS

Vzpomínky na výcvik

„Dnes jsme s Antonem a s Terrym měli první společnou výcvikovou hodinu v Houstonu jako posádka Sojuzu 41S. Příležitostí společného cvičení byla simulace stavu, se kterým bychom se museli vypořádat v případě ztráty ovládání polohy Mezinárodní vesmírné stanice. Pro zkrácení tomu říkáme LOAC (Loss of Attitude Control). Když se nad tím zamyslíte, jde o docela nebezpečnou situaci. Neustále potřebujeme mít stanici ve známé a kontrolovatelné poloze, abychom zajistili správné zaměření antén, solárních panelů, radiátorů atd. Bez ovládání polohy by stanice samovolně rotovala rychlostí (malou či velkou), kterou měla před LOAC.