Štítek ‘Rusko’

Evoluce systému Big Falcon Rocket (1)

Vážení čtenáři, na internetu můžete najít články nezajímavé, průměrné, ale i atraktivní. Občas ale narazíte na dílo, které svým rozsahem a množstvím informací vysoce přesáhne Vaše očekávání. Podobné dílo věnované vývoji rakety Big Falcon Rocket se před několika týdny objevilo na anglicky psaném webu nasaspaceflight.com. Vytvoření článku s délkou cca. 10 000 slov trvalo několik měsíců a na jeho vytvoření se podíleli i experti z uzavřené sekce tamního diskusního fóra, kde často diskutují i lidé, kteří se na kosmických programech aktivně podílí. Ti tak mohli do článku doplnit unikátní informace a výsledkem je dílo, které ohromí. Nyní Vám přinášíme první část tohoto článku, který jsme pro potřeby našeho webu přeložili do češtiny a rozdělili na pět částí a každá vyjde v úterý.

Únik vzduchu ze Sojuzu způsobila asi chyba dělníka

Detekovaná díra v orbitálním modulu Sojuzu

Ve čtvrtek 30. srpna řešili kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici mimořádnou událost. Z orbitálního úseku lodi Sojuz MS-09 unikal vzduch – sice v malém množství (k vyprázdnění stanice by tímto tempem došlo za 18 dní), ale i tak bylo potřeba situaci řešit. Nyní je již otvor o velikosti zhruba dvou milimetrů zalepen a situace je v normálu. Zbývá vyřešit otázku, kde se v Sojuzu otvor vzal. V prvních hodinách po zjištění netěsnosti se jako nejpravděpodobnější příčina zmiňovala kolize s několikamilimetrovým úlomkem kosmického smetí. Když se ale na veřejnost dostaly fotografie poškozeného místa, začala mít tato teorie trhliny, protože otvor spíše připomínal vyvrtanou díru.

Kosmotýdeník 308 (6.8. – 12.8.)

Jako každé nedělní poledne, je i během tohoto připraven další díl Kosmotýdeníku, který vám přinese to nejzajímavější, co se během uplynulých sedmi dní stalo v kosmonautice. Dnešní hlavní téma bude velmi sympatické. Skupinka středoškoláků totiž ve starých datech XMM Newton nalezla zcela nový typ rentgenového zdroje ve vesmíru. Díky nim mají nyní vědci co dělat. Dále se podíváme na přípravy na start Parker Solar Probe, nebo nové kandidáty na kosmonauty Ruska. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Sojuz 5 je o krok blíže k realizaci

Sojuz 5 s lodí Federace

O tom, že Rusko chce vsadit na raketu Sojuz 5 (dříve známou spíše jako Sunkar) se ví už zhruba rok. Dnes však došlo k významnému kroku vstříc realizaci tohoto nosiče. Zástupci státní korporace Roskosmosmos totiž podepsali smlouvu se zástupci konstrukční kanceláře Eněrgija. Obsah dohody se točí kolem vybudování komplexu právě pro rakety Sojuz-5. Za přítomnosti generálního ředitele Roskosmosu Dmitrije Rogozina dokument podepsali Nikolaj Sevasťjanov, první náměstek generálního ředitele státní společnosti Roskosmos a první náměstek generálního ředitele RSC Eněrgija Sergej Romanov, který je současně hlavním konstruktérem pilotovaných kosmických komplexů.

Liberec zažívá kosmický týden

Pokud žijete v okolí Liberce, pak by Vás mohlo zajímat, že od 14. do 21. července v tomto městě probíhá speciální kosmický program Letní kosmická škola Společně do vesmíru. Dějištěm jsou místní Technická univerzita a science centrum iQLANDIA. V rámci programu se chystá třeba setkání s kosmonautem-rekordmanem, nebo soutěž v odpalování malých raket. Divácky nejatraktivnější bude živá konference s Mezinárodní vesmírnou stanicí, ale organizátoři zatím u tohoto bodu z technických důvodů neznají konkrétní termín. Konference se má konat v aule budovy G liberecké Technické univerzity a před jejím začátkem proběhne ještě přednáška Milana Halouska z české kosmické kanceláře.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí pokus o superrychlý Progress

První pokus o vypuštění lodi Progress k ISS po superrychlé dráze přišel vloni v říjnu, ale raketu Sojuz potkala závada a start se musel odložit, takže už pozice stanice neodpovídala limitům superrychlého přiblížení. Progress MS-07 tak letěl po tradiční dvoudenní dráze. Další pokus přišel letos v únoru, ale ani tentokrát nedokázala raketa Sojuz odstartovat na první pokus. Po odkladu už se vše podařilo, ale Progress MS-08 musel letět k ISS dva dny. Nyní tedy přichází třetí pokus o superrychlý let lodi Progress k ISS. Podaří se to lodi Progress MS-09? Pokus o start budeme vysílat živě a česky.

Sojuz jako Měsíční taxi?

Podle Dmitrij Rogozina Rusko uvažuje o využití lodí Sojuz na cesty k Měsíci. Zdroj 8. července 10:37

Ruská lunární mise čelí problémům

Pokud nepočítáme mezinárodní mise s větší či menší ruskou spoluúčastí jako je třeba ExoMars 2016 (přístroje na sondě TGO + raketa Proton), nebo MSL (ruský přístroj DAN), pak můžeme říct, že čistě ruská mise neopustila oběžnou dráhu naší planety již třicet let! Rusko své mise od té doby vypouštělo jen na oběžnou dráhu Země a pokusy o vzdálenější cíle dopadly neúspěšně ještě před odletem od naší planety. Oficiální plány hovoří o tom, že ještě před koncem příštího roku bychom se mohli dočkat mise, která by měla dlouhé čekání ukončit, Ovšem její start rozhodně není jistý, právě naopak. Nad projektem visí riziko odkladu o dva roky, které je důsledkem kombinace technických a politických potíží.

Superrychlý Progress natankován

Rusové se již dvakrát pokusili o vypuštění lodi Progress vstříc ISS na superrychlou dráhu, na které by od startu do připojení uběhly pouhé tři hodiny. Ani jeden pokus nakonec nevyšel a lodě letěly po delší dráze. Už za pár dní nás čeká start Progressu MS-09 a Rusové by jej rádi vypustili po superrychlé dráze. 25. června byly dokončeny zkoušky solárních panelů této zásobovací lodi a mohla začít příprava na tankování paliva do jejích nádrží. O den později technický management potvrdil připravenost lodi na plnění palivem a stlačenými plyny – jak do pohonného systému KDU, tak i do nádrží určených k doplnění zásob na ISS.

Rakety Proton bojují o přežití

Ještě před několika lety by si nikdo nedokázal představit kosmonautiku bez raket Proton, tažného koně ruské kosmonautiky. Ale situace na trhu s raketovými nosiči se v posledních letech drasticky mění. Nedávná dlouhá pauza způsobená nedostatky ve výrobě tak může předznamenat konec těchto raket. S tím, jak razantně poklesl počet startů raket Proton, zbarvují se finanční ukazatele jeho výrobce stále více do červena. Situace je poměrně vážná, protože Chruničevova konstrukční kancelář přišla v loňském roce o 23 miliard rublů (cca. 8 miliard Kč) a požádala o státní podporu v hodnotě 30 miliard rublů (10,5 miliardy Kč). Před pár dny Dmitrij Rogozin, šéf Roskosmosu, potvrdil probíhající snahu o napravení finanční situace Chruničevovy kanceláře a zároveň oznámil plány na urychlení prací vedoucích k přesunu startovní zátěže z Protonů na rakety z rodiny Angara.