Štítek ‘RRM’

Kosmotýdeník 325 (3.12. – 9.12.)

Dva starty Falconů 9, jedno unikátní skoro přistání, start čínské lunární mise, obnovení pilotovaných letů k ISS, finální přiblížení k planetce Bennu a mnoho dalšího. Je na čase si utřít pot z čela, nebo oklepat fascinovanou hlavu a konstatovat, že tento týden byl kosmonautický nářez. Nicméně nyní je čas na Kosmotýdeník, tedy souhrn zajímavých událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním článku se tentokrát podíváme na náklad, který dovezl Dragon CRS-16 k ISS. Podrobně prozkoumáme nepovedené přistání Falconu 9, podíváme se na pěkné fotky ze startu čínské lunární mise a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

K ISS opět zamíří Dragon od SpaceX

Fanoušci kosmonautiky zažívají v současné době příval zajímavých startů a ani firma SpaceX nestojí stranou. Na západním pobřeží na svůj start čeká Falcon 9, jehož součástí je první stupeň připravený na třetí misi a na pobřeží východním čeká jiný exemplář této hojně využívané rakety na start s lodí Dragon. Jelikož o víkendu proběhl tradiční statický zážeh, přichází čas si celou misi představit. Situaci kolem předstartovních příprav však trochu komplikují předpovědi meteorologů.

Příprava na třetí kolo vesmírného tankování

Člověk létá do vesmíru již půl století, ale stále jsme v mnoha směrech na začátku a vyvíjíme nové technologie. S tím, jak se NASA v posledních letech zaměřuje na novou éru průzkumu, je potřeba zapracovat na nových technologiích a schopnostech, které jí vydláždí cestu k vytyčeným cílům jako je pilotovaná výprava k Měsíci a dál. Agentura moc dobře ví, že jednou z kriticky důležitých schopností je doplňování paliva a právě k vylepšení těchto postupů poslouží zařízení označované zkratkou RRM-3, která vznikla z názvu Robotic Refueling Mission 3. Tento systém by ale jednou mohl pomoci i nepilotovaným misím či družicím, které již na oběžné dráze jsou.

První krok ke kosmické benzince máme za sebou

Mezinárodní vesmírná stanice neslouží jen k výzkumu nejrůznějších oborů, byť je to mediálně vděčné téma. Zapomínat nesmíme ani na to, že se unikátní prostředí obydlené stanice využívá i ke zkouškám nových technologií, které jednou mohou hrát v kosmonautice velkou roli, ale zatím s nimi nemáme potřebné zkušenosti. Ať už jde o vědecké experimenty, nebo o technologické demonstrátory, většinou platí, že na stanici vydrží zhruba pět let. To je doba, během které mají pozemní týmy dostatek času na nejrůznější testy a pak už je čas uvolnit místo novým experimentům. ISS se tak rozloučila s demonstrátorem RRM, na kterém se testovalo robotické doplňování paliva.

Kontrola robotické paže na ISS

Už v roce 2003 se na staniční robotické paži Canadarm2 objevila malá černá skvrna hned vedle písmene “a”. Může se zdát, že jde jenom o drobnost, ale podobnou stopu by mohl na paži zanechat například mikrometeorit, nebo kus vesmírného smetí. Tyto objekty se mohou s ISS střetnout v rychlostech přesahujících 30 000 kilometrů za hodinu a tím způsobit závažné poškození. Robotická paže zastává na stanici velice kritické funkce, mimo jiné zachytává a připojuje přilétávající zásobovací lodě Dragon a Cygnus. Jakákoliv závada by tak mohla stanici ochromit. Kamery které jsou umístěny na vnějšku ISS nejsou schopné dostatečného přiblížení, aby odhalily detaily oné tmavé skvrny. NASA proto sáhla po přístroji VIPIR, který je součástí mise robotického tankování, aby provedla důkladnou inspekci robotické paže.

V kosmu vám natankuje robot

rrm_nahled zdroj:nasa.gov

Satelit TelSat-5 by stále plný síly, avšak paliva mu v nádržích moc nezbývalo. Ne, že by ho nějak rozmařile promrhal, ale časté úpravy dráhy pro udržení přesné pozice na orbitě udělaly své. Ještě pár posledních retranslací a pomalu zažehne motory, aby ho poslední zbytky hypergolické směsi zanesly na hřbitov, jak se důvěrně říká místům nad geostacionární drahou, kam se soustředí vysloužilé satelity, aby uvolnily místo nově příchozím na přeplněných pozicích.