Štítek ‘Roscosmos’

Kosmotýdeník 276 (25.12. – 31.12.)

Počkejte! Ještě ty láhve nechte zašpuntované. Než pořádně oslavíte vstup do roku 2018, který z pohledu kosmonautiky skutečně nabízí jednu pecku za druhou, na chvíli si ještě sedněte a přečtěte si něco „intelektuálního“. Zkrátka, i dnes je tady Kosmotýdeník, jako poslední „vážný“ velký článek na našem webu v roce 2017. Budeme se věnovat věcem vážným i těm radostným. Jsem rád, že Kosmotýdeníku i v tento rozjuchaný den věnujete svůj čas. Těšit se můžete na problémy a zmrtvýchvstání Angosatu, shrnutí situace kolem nejbližších startů SpaceX i tradiční kategorie Kosmotýdeníku. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Vesmírná architektura (8. díl)

Země ve své složitosti dalece přesahuje všechny naše základní sociální, fyzické nebo ekologické potřeby. Přináší nám motivaci, inspiraci a vyvolává abstraktní pocity údivu, které jsou velmi subjektivní a je proto obtížné je popsat. Pohled na tmavě modrou kouli obklopenou černočernou tmou je opravdu silný zážitek a to hned z několika důvodů. Člověk si kupříkladu snadněji uvědomí skutečnou zranitelnost světa, na kterém žije. Pohled na naši planetu, zdánlivě nehybně zavěšenou ve velkém prázdnu, jsme si však mohli dopřát až díky kosmonautice. Silné reakce například vyvolal snímek, který zachytila posádka Apolla 8 při obletu Měsíce a dodnes se traduje, že jsme se sice vydali dobýt Měsíc, ale nakonec objevili skutečnou krásu Země. Snímek „východu Země nad Měsícem“ je i po tolika letech stále aktuální, jenže od těch dob se hodně změnilo. Dnes posádky nemají možnost fotit podobné snímky. Zato již 17 let nepřetržitě žijeme a pracujeme v kosmu, protože jsme se mimochodem rozhodli, že náš svět lépe pochopíme, s nadějí, že se ho jednou naučíme lépe chránit.

Kosmotýdeník 216 (31.10. – 6.11.)

Již po dvousté šestnácté odečítáme dalších 168 hodin, abychom mohli otevřít nejnovější vydání Kosmotýdeníku. Je fantastické, že každý týden je o čem psát a každý týden nám kosmonautika přináší stále nové pokroky. Pojďme se však podívat, co nalezneme v aktuálním vydání. Podíváme se například na to, jak se testovalo zrcadlo dalekohledu Jamese Webba. Test to byl tak unikátní, že si zaslouží rozebrat. Zamíříme však také za jedním rekordem, který se odehrál 70 000 kilometrů nad Zemí a měly s ním co dočinění satelity GPS. Dále se dozvíme něco o nových ruských plánech, nebo samozřejmě nevynecháme snímek a video týdne. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 214 (17.10. – 23.10.)

K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.