Štítek ‘Rokot’

OBRAZEM: Start Sentinelu 5P

Na webu spaceflightnow.com je k dispozici fotogalerie ze startu rakety Rokot s družicí Sentinel 5P. 16. října 15:12

ŽIVĚ A ČESKY: Sonda, která má pět P

Přesná, pohotová, promyšlená, přelomová a pracovitá – to je pět pé, které charakterizují evropskou sondu Sentinel 5P. Jejím úkolem bude mapovat z oběžné dráhy kvalitu ovzduší na celé planetě se speciálním zaměřením na sloučeniny zastoupené jen ve stopovém množství. Tento průzkumník se do vesmíru vydá už zítra dopoledne našeho času na poměrně málo využívaném nosiči – odstartuje z ruského kosmodromu Pleseck na raketě Rokot. Start bude jistě velmi zajímavý a proto si jej nenecháme ujít v rámci našich živě a česky komentovaných přenosů.

Sentinel 5P pod krytem

Start rakety Rokot s družicí Sentinel 5P je plánován na 13. října. Na kosmodromu Pleseck byl satelit uzavřen do aerodynamického krytu. 4. října 19:53

Sedm ruských podzimních startů

Rusko plánuje na podzim sedm startů z kosmodromů Bajkonur, Plesetsk a Vostočnyj, informoval TASS. Čtyři v podání raket Sojuz, dva pro Proton-M a jeden s nosičem Rokot. 30. srpna 14:36

Kosmotýdeník 194. díl (30.5. – 5.6.2016)

Týden utekl jako voda a přichází další vydání pravidelného Kosmotýdeníku. I tento týden jsme nestačili koukat, kolik zajímavých informací a událostí nám přinesla kosmonautika. Společně se proto v aktuálním vydání podíváme zejména na další plány o letu člověk k Marsu, tentokrát z úst Elona Muska, který směle prohlásil, že je tam bude lidskou posádku schopen poslat už v roce 2024. Podíváme se na první statický zážeh vylepšené rakety Antares 230. Tento týden také proběhlo několik startů. Zítra bychom se měli dočkat vstupu do nafukovacího modulu BEAM a proto si budete moct přečíst o přípravách na tento historický okamžik. To a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí typ Sentinelu startuje

Evropská kosmická agentura se kromě průzkumu vzdáleného vesmíru zaměřuje také na výzkum naší planety země. K tomuto účelu je navržena série družic Sentinel, což je součást programu Copernicus. Zatímco družice z první řady disponují radarovou anténou, druhá série je zaměřena na snímkování pevniny, třetí bude mít na starosti oceány. Každá série bude jednou disponovat dvojicí družic a právě první exemplář třetí řady právě nyní stojí na startovní rampě ruského kosmodromu Pleseck na raketě Rokot. Ke startu by mělo dojít dnes v 18:57 a v tomto článku najdete česky komentovaný přenos ze startu.

Kosmotýdeník 133. díl (30.3. – 5.4.2015)

Velikonoční svátky jsou v plném proudu a k oslavám se samozřejmě musí přidat i tradiční Kosmotýdeník, který vám každý týden přináší souhrn toho nejzajímavějšího, co přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes se například vypravíme do Číny, kde budeme svědky startu vylepšené rakety CZ-3C a nové generace satelitu navigačního systému Beidou. V dalších zprávách se podíváme třeba do Ruska na start armádních satelitů Gonets, nebo na přípravy na nadcházející zásobovací let k ISS v režii SpaceX. Ale nevynecháme ani návštěvu planety Mars, komety 67P, nebo oblasti kolem planetky Pluto. Přejeme příjemné čtení a samozřejmě veselé Velikonoce.

ESA – 15. díl – Severní ledový oceán bez ledu?

Úvodní obrázek

V dalším díle našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře se po delší době nevydáme do nekonečných dálav hlubokého vesmíru, ale zůstaneme na oběžné dráze naší mateřské planety. ESA je světovou špičkou ve vesmírném výzkumu úzce specializovaných oborů týkajících se Země nebo nejbližšího vesmírného okolí. O některých takových projektech už na našem blogu byla zmínka. Jednalo se například o GOCE, který zkoumal zemské gravitační pole, nebo o nedávno startující Swarm, jež se zabývá pro změnu magnetosférou, a mohli jste si o něm přečíst v několika Kosmotýdenících. Dnes si ale přiblížíme ještě výjimečnější projekt, který se věnuje měření kryosféry a nese název Cryosat.

24. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – štvrtá časť

Od začiatku hralo Rusko v dobývaní vesmíru významnú úlohu. Za všetko hovorí množstvo prvenstiev, z ktorých najznámejšie sú prvá družica, prvý živý tvor a prvý človek na obežnej dráhe. Po úžasnom nástupe však prišiel menší útlm. Američania ako pristáli na Mesiaci, Sovieti dokázali kontrovať iba automatickými sondami, ktoré v mnohých ohľadoch prekonali program Apollo, ale nedokázali to najdôležitejšie, dopraviť tam človeka. Po neúspechoch s raketou N1, ktorá štyri krát vybuchla sa lunárny program aj vďaka pričineniu nového letového inžiniera Gluška zrušil a priestor dostali kozmické stanice. Sedem viac menej úspešných Saljutov, nasledovala stanica Mir a tento Sovietsko-Ruský program orbitálnych staníc po zrušení Miru 2 pokračuje v podobe ISS. ZSSR a neskôr Rusko sa vždy spoliehalo na svoje staré dobré rakety, ktoré s menšími či väčšími vylepšeniami vydržali dodnes. No zatiaľ čo pred štyridsiatimi rokmi sa ešte mohlo hovoriť o nosičoch prvej triedy, dnes sa už obhajujú len horko ťažko. Aj preto sa chystá nová raketová rodina Angara, ktorá by mala postupne nahradiť dnešné nosiče zastaranej koncepcie. Tento diel však nie je o budúcnosti. Dnes si povieme niečo o najnovších ruských raketách.