Štítek ‘Rentgenová astronomie’

Japonci chystají náhradu za Hitomi

V roce 2021 by mohl být vypuštěn teleskop XARM – společné dílo NASA, JAXA a ESA pro sledování vesmíru v měkkém RTG spektru. Zdroj: Michal Václavík 29. června 14:15

TOP5: Nejočekávanější evropské projekty

Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.

ŽIVĚ A ČESKY: Japonský příspěvek k rentgenové astronomii

Původně měla japonská raketa H-2A s rentgenovým teleskopem Astro-H startovat v pátek 12. února, ale kvůli počasí byl start odložen. Dnes snad nebude cestě k obloze stát nic v cestě. Můžeme se tak těšit na start teleskopu, který bude zkoumat okolní vesmír v doslova extrémních spektrech. Jeho oborem bude rentgenové záření a Astro-H tak bude moci prozkoumat třeba černé díry, explodující supernovy, nebo svazky galaxií s mimořádně horkým plasmatem. Jelikož jde o velmi zajímavý náklad, připravili jsme pro Vás česky komentovaný přenos.

Kam se hrabe hvězda smrti – rentgenová astronomie

Dnes tu máme pozoruhodný multispektrální pohled směrem do souhvězdí Malíře, přesněji na Seyfertovu galaxii Pictor A, vzdálenou bratru 500 milionů světelných let. Snímek má dost vysoké rozlišení, aby nadšencům mohl posloužit třeba pro tisk plakátu. Na vzniku snímku se bezmála 130 pozorovacími hodinami podílela velkovýrobna efektních rentgenových obrazů observatoř Chandra a soustava radioteleskopů ATCA.

Nová metoda měření vzdáleností v kosmu – rentgenová astronomie

Nestává se často, abychom na Kosmonautixu mohli informovat o natolik přelomové skutečnosti, jako mám tu čest učinit dnes. Měření vzdáleností v kosmu je velmi obtížná disciplína. Naše měření dosud končila u známých supernov Ia, na které se ovšem nemůžeme spoléhat ve vesmíru mladším než 5 miliard let. Pro měření na těchto vzdálenostech potřebujeme jiný referenční zdroj.

Kosmotýdeník 155. díl (31.8. – 6.9.2015)

Další týden utekl jako voda a to zejména díky velkému počtu velmi zajímavých kosmických událostí. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který každý týden shrnuje to nejzajímavější z dění právě v kosmonautice se proto podíváme hned na několik zajímavých věcí. Nejdříve navštívíme japonský rentgenový teleskop Suzaku, jehož mise musela být ukončena. Zamíříme k Mezinárodní kosmické stanici, kde v současnosti pobývá devět astronautů. Nevynecháme ani dění v soukromém sektoru a navštívíme kosmodrom na Floridě, kde k nebi vzlétl Atlas V. Mnoho dalších událostí vás čeká již v samotném článku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Překvapivá měření fádní galaxie v rentgenovém oboru

Detektory v rentgenovém oboru na oběžných drahách tvoří důležitou oporu našeho vesmírného výzkumu. To, že se zprávy o nich v posledních týdnech neobjevují na titulních stránkách médií, neznamená, že by nebylo o čem psát. Právě naopak. Jelikož atmosféra pohlcuje rentgenové záření už ve výškách 60 km nad hladinou moře, skutečný rozvoj tohoto podoboru astronomie začal až s nástupem kosmických teleskopů. Jedním z nich je doslovný rekordman – čtyřtunový XMM-Newton Evropské kosmické agentury se dostal na excentrickou oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 1999. Od té doby provedl řadu zajímavých pozorování od objektů naší sluneční soustavy až po ten nejvzdálenější vesmír. Jedno z jeho posledních pozorování je obzvláště zajímavé a týká se prapodivné trpasličí galaxie.

S rentgenem na tajemství Slunce – Rentgenová astronomie

Rentgenové observatoře jsou určeny především k výzkumu hlubokého vesmíru, hlavně těch nejbizarnějších objektů, jaké v něm známe – černých děr, kvasarů, pozůstatků po velkolepých výbuších supernov nebo srážejících se galaxií. Avšak občas se stane, že některý z těchto výdobytků kosmických technologií obrátí svůj zrak mnohem blíže – k nám domů do naší Sluneční soustavy.

Kosmická šňůra perel detektorem Chandra

Pomocí rentgenového detektoru Chandra se astronomům podařilo „zvážit“ rozlehlou galaktickou kupu v adolescentním vývojovém stadiu. Ta se navíc utvářela v době, kdy byl vesmír daleko mladší. Galaktickou kupu teď pozorujeme v relativně mladém věku pouhých osmi set milionů let po jejím vzniku. Zároveň tvořila součást vesmíru v době přibližně 3,3 miliard let po velkém třesku. Jde o jeden z nejhmotnějších a nejvzdálenějších objektů, u kterých se vědci snaží určit jeho hmotnost i další vlastnosti. Rozsáhlou strukturu objevil „konkurenční“ detektor Evropské kosmické agentury XMM-Newton. Pomocí měření teleskopu Chandra se pokusili astronomové odhadnout úhrnnou hmotnost kupy. Ta vychází na 400 bilionů Sluncí a nachází se asi 9,6 miliard světelných let od nás.

Turbulence v mezigalaktickém plynu – rentgenová astronomie

Horký plyn centru galaktických kup Perseus a Panna v podání camery ACIS, není bez zajímavosti, že expozice trvala 416 hodin 32 min.

Pokud před sebou máte šálek kávy a pijete ji s mlékem, tak teď je ta správná chvíle mléko pomalu nalít do šálku a zlehka míchat. Jedná se o příjemný a dostupný způsob jak si navodit potřebnou představu. Ne nebudeme se zabývat gurmánským pohledem na nejrozšířenější a nejlehčí drogu. Řeč bude o turbulencích v mezigalaktickém plynu.