Štítek ‘raketa’

Dubnová kosmoschůzka

Europa Orbiter Mission zdroj: colorado.edu

Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Tentokrát vás čekají dvě témata. Prvním bude orbitální manévr zvaný gravitační prak a vše, co s ním souvisí. Druhá přednáška se bude věnovat vylaďování optimálních vlastností raketových nosičů a představení jednoduché simulace s okamžitým výstupem.

ŽIVĚ: Evropa i Indie vypouští své rakety

Dnešní noc přeje všem milovníkům kosmonautiky. Raketoví inženýři připravili hned dva zajímavé starty, které od sebe dělí pouhých šest a půl hodiny. Nejprve se naše pozornost zaměří do Jižní Ameriky. Na kosmodromu v Kourou čeká na svůj první letošní start nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Její cesta povede na dráhu přechodovou ke geostacionární, kde uvolní dvě družice – Intelsat-32e (nazýván též SKY Brasil-1) a Telekom-3S. Zítra ráno pak chce Indie zaútočit na první místo historických tabulek. Její raketa PSLV XL má totiž na oběžnou dráhu vynést rekordní porci nákladu.

Dočkáme se odlehčených Protonů?

Společnost International Launch Services (ILS), která zajišťuje koordinaci mezi ruskými výrobci kosmických raket a zahraničními zákazníky, začíná uvažovat o možnosti modifikace rakety Proton. V tom ji podporuje i výrobní závod Chruničev, přičemž výsledkem by mělo být snížení nákladů při vypouštění středně těžkých a lehkých komerčních telekomunikačních družic, které míří na geostacionární dráhu.

Připravili jsme novinku ve výpisu startů

Naše nedávno zprovozněná subdoména s výpisem nejbližších plánovaných startů přivítá denně průměrně 75 návštěv. Zájem čtenářů nás velmi těší a proto jsme se rozhodli přidat jednu novinku, o které se mezi čtenáři začalo hovořit. V dosavadním systému to fungovalo tak, že se start ukazoval jen do chvíle, kdy nastal a potom zmizel. Správce databáze, který na našem fóru vystupuje pod nickem Agamemnon nyní na stránku přidal výpis tří posledních startů včetně toho, zda dopadly úspěšně, částečně úspěšně, nebo neúspěšně. Doufáme, že se Vám tato drobná novinka bude líbit .

Přehledný souhrn horních stupňů

Horní stupně raket často plní ty nejdůležitější úkoly. Právě na nich záleží, zda se družice dostane na plánovanou dráhu, nebo ne. U horních stupňů, které se používají pro meziplanetární lety jsou požadavky ještě přísnější. Přesto mnoho lidí horní stupně příliš nezná. Oproti stupňům prvním jsou mnohem menší, na celé raketě tvoří jen zlomek velikosti a tak se diváci a čtenáři nad tímhle kouskem techniky ani moc nezamýšlejí. Ale to je přitom velká škoda. Přiložený obrázek ukazuje ty nejznámější horní stupně, které se používají, či používaly ve všech kosmických velmocích. Díky jednotnému poměru můžete srovnávat velikosti všech horních stupňů.

Malá, ale šikovná rampa

Ne všechny rakety jsou ohromné a tomu odpovídá i zázemí, které potřebují. Pro malé rakety – třeba i suborbitální, teď svítá nová naděje – na Kennedyho vesmírném středisku vzniká projekt rampy 39C, která bude určená pro různé typy malých raket. její hlavní výhodou bude flexibilita, díky které bude moci obsloužit různé typy nosičů – ať už půjde o ty, které potřebují pohyblivou startovní plošinu, nebo o rakety, které startují z téměř čisté rampy. V tomto článku Vám přinášíme video s animací, která ukazuje, jak by to již brzy mohlo na Kennedyho středisku vypadat.

TOP5: Nerealizované supernosiče

Fanoušci kosmonautiky většinou s nostalgickou slzou v oku vzpomínají na americkou lunární raketu SaturnV a s nadějemi vyhlíží příchod nových těžkých raket – ať už je to Falcon Heavy, BFR, nebo SLS. Velké nosiče nás zkrátka fascinují. Postavit malou raketu dá hodně práce ale postavit velkou raketu? To už chce hodně kumštu. V prvním díle našeho prázdninového pátečního seriálu se ale podíváme na projekty, které mohly být v čele tabulek nosnosti raket. Mohly, ale nejsou. Z nejrůznějších důvodů byl jejich vývoj zastaven. Pojďme se nyní podívat na exkurzi do historie a představme si pět nejzajímavějších těžkotonážních raket, které nikdy nedostaly šanci.

Porovnání raketových motorů

Dostat se na oběžnou dráhu není zrovna snadné. K dopravení cenného nákladu do vesmíru, je potřeba vyvinout obrovskou sílu, tím správným směrem. Stovky součástek nesmí zklamat. Dojde k prudkému nárůstu teploty a tlaku. Vyšlehnou spaliny a prudká chemická reakce, pohne mnoha set kilovým kolosem vzhůru. tohle vše má na svědomí raketový motor. Jedna z nejdůležitějších součástí rakety. Za dlouhou dobu, po kterou lidstvo nakukuje nad zemskou atmosféru, jich ovšem vzniklo mnoho. Proto Vám přinášíme dnešní článek, kde jsou ty nejznámější z nich seřazené vedle sebe.

Přípravy na start „vlhkoměru“ vrcholí

Pokud všechno půjde podle plánu, zažehnou se dnes v 15:20 našeho času motory rakety Delta II. Ta má z kalifornského kosmodromu Vandenberg na oběžnou dráhu dopravit vědeckou družici SMAP (Soil Moisture Active/Passive), která má za úkol monitorovat globální rozdíly ve vlhkosti půdy a změny této hodnoty v průběhu času. Jelikož jsme se tomuto satelitu detailně věnovali v jednom z minulých článků, dnes zaměříme svou pozornost na samotný startovní manévr.

Teď už Vám neuteče žádný start!

Vážení čtenáři našeho portálu, velmi si ceníme toho, v jak velkých počtech náš portál navštěvujete. Váš zájem nás nabádá k dalšímu vylepšování našich služeb. Je to logické – pokud by k nám nikdo nechodil, nemělo by vynaložené úsilí smysl. Dnes mám tu čest, že Vám mohu oznámit vytvoření nové speciální subdomény. Po fóru a stránce s termíny pozorování přeletů ISS Vám přinášíme stránku, na které přehledně najdete termíny nejbližších startů raket.