Štítek ‘Proton-M’

Sedm ruských podzimních startů

Rusko plánuje na podzim sedm startů z kosmodromů Bajkonur, Plesetsk a Vostočnyj, informoval TASS. Čtyři v podání raket Sojuz, dva pro Proton-M a jeden s nosičem Rokot. 30. srpna 14:36

Raketa Proton opět na scéně s tajnou telekomunikační družicí

Družice Blagovest. Foto: ISS Rešetněv

8. června se po roční odmlce vydala do vesmíru raketa Proton-M/Briz-M s družicí Echostar-21. V poměrně krátkém sledu je nyní připraven další exemplář této rakety a na palubě tentokrát bude telekomunikační družice, která patří do série tajných družic Blagovest. Pokud i tento start bude úspěšný, čeká nás letos ještě několik podobných startů této zajímavé rakety. Vzhledem k povaze družice není pravděpodobné, že start bude přenášen živě a proto vám nemůžeme slíbit ani živě komentovaný přenos. V článku si alespoň zkusíme přiblížit raketu, její náklad a přidáme i zajímavé odkazy.

4 z 5 zážehů Briz-M za námi

Návrat rakety Proton do služby zatím probíhá podle plánu. Horní stupeň Briz-M provedl čtyři z pěti zážehů. Oddělení družice Echostar 21 přijde po pátém zážehu ve 14:58 našeho času. 8. června 11:03

Proton se vrací po roční pauze

Bylo 9. června roku 2016, když z Bajkonuru startovala raketa Proton-M s relativně obyčejnou telekomunikační družicí Intelsat 31. Nikdo tehdy netušil, že na další start tohohle dlouhověkého tahouna budeme čekat téměř přesně rok. Nyní už Proton-M opět stojí na startovní rampě Bajkonuru a chystá se vynést téměř sedmitunovou telekomunikační družici Echostar-21, Ke startu by mělo dojít zítra v 5:31 našeho času a v tomto článku můžete celou událost sledovat živě, kromě toho si ale představíme i trnitou cestu na startovní rampu. Věřme, že se Protonu návrat do služby po nejdelší odstávce v její téměř padesátileté historii podaří.

Kosmotýdeník 244 (15.5. – 21.5.)

Po 604 800 sekundách od vydání 243. Kosmotýdeníku je tu jeho další díl, který pokračuje v mnohaleté tradici, kdy Vám k nedělnímu obědu servírujeme menu složené z kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. Zrekapitulujeme nejen ty, kterým jsme se na našem webu věnovali, ale zmíníme se i o těch, na které se v průběhu týdne nedostalo. Pokud tedy někdo nestíhá číst všechny naše články a přesto by si rád udržel přehled o aktuálním dění, je pro něj Kosmotýdeník nejlepší volbou. Dnes se podrobněji podíváme na úspěšný objev Hubbleova teleskopu, na start komunikační družice na Sojuzu, nebo na novinky kolem SpaceX.

Rusové zřejmě systematicky šidili raketové motory

Na konci loňského roku jsme vydali článek pojmenovaný Proton se do služby vrátí až příští rok. V něm byla řeč o odkladu návratu nejsilnější ruské rakety současnosti do služby. Podle tehdejších neoficiálních informací se musela již sestavená raketa na kosmodromu Bajkonur rozebrat a některý ze stupňů se měl přesunout do sídla závodu Chruničev u Moskvy. Provozovatel tohoto startu, společnost ILS to nepotvrdila a hovořila jen o logistických důvodech odkladu. Nyní se však ukazuje, že původní odhady byly zřejmě pravdivé a situace je možná ještě horší, než se zdálo před měsícem.

Proton se do služby vrátí až příští rok

Nyní je již jasné, že raketa Proton M svůj návrat do služby v letošním roce nestihne. Po problémech při červnovém startu musel být start znovu (již po několikáté) odložen, aby přípravné týmy získaly dodatečný čas, který je údajně nezbytný pro kontrolu nosné rakety. Státní agentura Roskosmos to oficiálně přiznala v prohlášení vydaném v pátek 23. prosince. Proton měl podle nedávných plánů právě dnes vynést na oběžnou dráhu 6 870 kg těžkou telekomunikační družici Echostar 21, čímž měla skončit téměř půlroční pauza nejsilnějších ruských raket současnosti.

Raketa Sunkar – náhrada za nedostupný Zenit

Kvůli svým konfliktům s Ukrajinou přišlo Rusko o možnost využívat raketu Zenit, která už má za sebou pravděpodobně svůj poslední start. Tento nosič byl odvozen od urychlovacích bloků rakety Energia a svojí nosností vyplňoval místo mezi lehkým Sojuzem a těžkým Protonem. Nyní se ale v Rusku objevil návrh na nový nosič s názvem Sunkar (Сункар, v překladu Sokol), který by mohl nahradit Zenit. Svojí konstrukcí by byl Zenitu podobný, první stupeň by pravděpodobně používal stejný motor, tedy RD-171M. S nosností okolo pěti tun na dráhu přechodovou ke geostacionární by tento nosič vyplňoval současnou mezeru mezi Sojuzem a Protonem. Má ale vývoj další nové rakety vůbec smysl?

Proton-M potkal problém s druhým stupněm

Ve včerejších ranních hodinách odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Proton-M, která vynášela telekomunikační satelit Intelsat 31. Ten měl startovní hmotnost celých 6450 kilogramů a navíc mířil na supersynchronní přechodovou dráhu, která vyžaduje více energie, než dráha přechodová ke geostacionární. I proto byla tato raketa prvním zástupcem nové vylepšené řady raket Proton-M, zvané Phase IV. Vylepšení spočívá hlavně v použití moderních lehkých kompozitních materiálů a hliníkových slitin, čímž se dosáhlo dalšího zvýšení nosnosti. Start samotný musel být odložen o 24 hodin, kvůli závadě na pozemním zařízení startovní rampy. Ve čtvrtek ráno už bylo všechno připraveno a raketa mohla odstartovat. Let ale nebyl úplně hladký, anomálie způsobila předčasné vypnutí motoru na druhém stupni. Deficit naštěstí dohnal horní stupeň Briz-M a dokázal umístit satelit na správnou oběžnou dráhu.

ŽIVĚ: Odložený start Protonu s telekomunikační družicí

Raketa Proton měla s telekomunikační družicí Intelsat 31 startovat už dnes, ale přípravy zastavila komplikace na elektronické jednotce, která je součástí startovní rampy. Řídící týmy se tedy rozhodly pokus o start odvolat a celý proces posunuli o 24 hodin, aby měli čas na výměnu poškozené jednotky. Startovat by se tedy mělo zítra, tedy ve čtvrtek v 9:10 našeho času. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě. Za zmínku stojí i to, že tato raketa je prvním zástupcem vylepšeného typu, který se označuje jako Phase IV. Má vylepšenou konstrukci , ve které najdeme karbonové struktury a vysokopevnostní hliníkové slitiny. Raketa by tak měla disponovat o něco zvýšenou nosností.