Štítek ‘problém’

Náhradní řešení pro zaseklý armádní satelit

Americká komunikační družice MUOS-5 určená pro armádu startovala 24. června na raketě Atlas V. Ta jej dopravila na dráhu přechodovou ke geostacionární s nejnižším bodem ve výšce 3 830 km, nejvyšší pak 36 000 km vysoko, přičemž dráha byla o 19° skloněna vůči rovníku. Družice měla sedmi zážehy svého hlavního motoru BT-4 vytáhnout nejnižší bod do výšky 36 000 km, stáhnout sklon dráhy na 3 – 5° a dosáhnout tak geostacionární dráhy nad Indickým oceánem. K tomu mělo dojít 3. července, aby mohla být družice v době Vánoc přivedena do provozu. Jak se ale ukázalo v dalších dnech, plány to byly předčasné.

Curiosity v bezpečnostním režimu

Curiosity už tři roky brázdí povrch Marsu

Nejdokonalejší vědecká laboratoř, kterou jsme kdy dopravili na povrch Marsu, má momentálně menší technické problémy. Rover neprovádí žádnou vědeckou práci, ani se nikam nepřesouvá. Řídící systém jej totiž 2. července přepnul do takzvaného bezpečnostního režimu, který zastavuje jakoukoliv aktivitu roveru a čeká se, jak pozemní specialisté tuto situaci vyřeší.

BEAM se nenafouknul

Včerejší den se mohl do historie zapsat jako okamžik, kdy byl na obydlené stanici nafouknutý první nafukovací modul BEAM od společnosti Bigelow Aerospace. Celou operaci jste na našem webu mohli sledovat živě, ale kýženého výsledku jsme se ani po několika hodinách nedočkali. Nafukování provázelo hned několik menších komplikací, ale tou největší byl nakonec přetlak uvnitř modulu. V dnešním článku se pokusíme všechno zrekapitulovat a zároveň přineseme i předpokládaný výhled na další události.

Progress potkal drobný únik

U Mezinárodní kosmické stanice momentálně kotví hned několik zásobovacích lodí. Jednou z nich je i Progress MS, první exemplář modernizované verze MS, která se do vesmíru vydala v prosinci loňského roku. Posádka nyní na této lodi zaznamenala menší problém, který zřejmě souvisí s netěsností nádrží na kapaliny, které zásobovací loď dováží na ISS. Astronauti v neděli 22. května nahlásili pozemnímu středisku, že vidí bílé vločky, které odletují od zaparkované lodi Progress. Pozemní středisko si na oplátku vyžádalo fotky celého jevu, které posádka obratem poslala na Zemi.

Hitomi se zřejmě zničila sama

O tom, že japonský rentgenový teleskop Hitomi (dříve známý jako Astro-H) potkaly závažné problémy jsme na našem webu již psali. Technici v posledních týdnech jednak mapovali stav palubních přístrojů, ale také pátrali po příčinách problémů. Nyní se zdá, že je konečně jasno. Podle analýzy zlomků telemetrie, které umírající satelit poslal operátorům nešlo o jediný problém, ale o celou kaskádu závad na systému, který zajišťuje stabilizaci teleskopu. Družice se vymkla kontrole a rozlámala se na několik kusů – jako první odlétly solární panely a výsuvná konstrukce s detektory.

10 najničivejších explózii na orbite

Explózie, pri ktorých dochádza vo vesmíre k fatálnej deštrukcii satelitov a kozmických lodí sú často vďačnou témou sci-fi. Na zemskej orbite sú však nepríjemnou realitou, ktorej dôsledkom nemusí byť len strata dôležitého a drahého satelitu, ale aj radikálny príspevok k nárastu kozmického odpadu s potenciálnou možnosťou budúceho ohrozenia ďalších satelitov, či dokonca pilotovaných kozmických letov. V tomto článku sa bližšie pozrieme na desať najničivejších explózii umelých družíc, ktoré sa odohrali na zemskej orbite.

Špatné zprávy z Japonska – Hitomi mlčí

Japonští specialisté potvrdili informace, které se v posledních hodinách šířily internetovým éterem – došlo ke ztrátě spojení s rentgenovým teleskopem Hitomi (dříve známým jako Astro-H), který se do vesmíru vydal teprve 17. února. Pozemní pozorování navíc v blízkosti oběžné dráhy dalekohledu detekovaly několik úlomků. Včera, tedy v neděli v 9:40 našeho času ztratilo pozemní středisko komunikaci s teleskopem, který v tu chvíli prolétal nad přijímací anténou. Jen krátce před ztrátou spojení americký armádní program pro sledování kosmických úlomků detekoval pět objektů, které krouží po dráze velmi podobné té, kterou má Hitomi.

ExoMars 2016 překonal mnoho problémů a je připraven

Postavit kosmickou sondu není jen tak. Konstruktéři bojují s termíny, zatímco se snaží postavit všechny systémy co nejlépe, jak umí. Přesto už historie mnohokrát ukázala, že se stavba vesmírných průzkumníků neobejde bez nečekaných zádrhelů, komplikací a problémů. Nevyhnul se jim ani společný program Evropské kosmické agentury a Ruska určený k průzkumu čtvrté planety naší soustavy – ExoMars 2016. V tomto článku se podíváme na nepříjemnosti, které se objevily v minulých měsících. O to větší klobouk musíme smeknout před týmy, které sondu připravují ke startu. Momentálně totiž vypuštění první části programu ExoMars nestojí nic v cestě.

Curiosity nehýbe s paží

Vozítko Curiosity potkala další drobná nepříjemnost. Při odběru materiálu z písečné duny Namib zazlobil přístroj CHIMRA, který je určený pro transport prachových vzorků. Vozítko proto zastavilo pohyb robotické paže a týmy odborníků na Zemi momentálně řeší, jak tuto komplikaci co nejrychleji vyřešit. V dnešním článku se na závadu podíváme trochu detailněji a také si připomeneme nedávnou aktivitu nejdokonalejší vědecké laboratoře, kterou lidstvo dopravilo na povrch Marsu.

Už zase ta voda!

Včerejší výstup Američana Tima Kopry a Brita Tima Peaka začal podle plánu a dvojici se podařilo splnit hlavní úkol výstupu – výměna regulátoru napětí SSU (Sequential Shunt Unit) na lince 1B. Astronauti pak na modul Tranquility připojili ventil NPV (Non-Propulsive Vent) a z přechodového tunelu PMA-3 odepnuli kabely. Natažení kabelů pro adaptér IDA se ale nestihlo dokončit a s odstraněním poškozeného reflektoru kamery na příhradovém nosníku se ani nezačalo – výstup totiž musel být předčasně ukončen.