Štítek ‘problém’

Curiosity má problém s komunikací

Curiosity

V minulých dnech museli inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory (JPL) řešit nečekanou situaci. Rover Curiosity na Marsu totiž postihla závada, která mu brání v odesílání velkých objemů naměřených vědeckých dat a inženýrských údajů uložených v palubní paměti. Vozítko stále zůstává v normálním režimu, jeho ostatní systémy jsou v dobrém stavu a obousměrná komunikace funguje. Závada se objevila o minulém víkendu – konkrétně v sobotu 15. září v noci, když rover prováděl svůj víkendový plán. Kromě přenosu dat nahraných do paměti může vozítko vysílat i údaje sbírané v reálném čase – ty se přes retranslační družici přenesou na Zemi systémem Deep Space Network. Tato data v reálném čase se odesílají bez problémů včetně detailů o stavu vozítka.

Únik vzduchu ze Sojuzu způsobila asi chyba dělníka

Detekovaná díra v orbitálním modulu Sojuzu

Ve čtvrtek 30. srpna řešili kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici mimořádnou událost. Z orbitálního úseku lodi Sojuz MS-09 unikal vzduch – sice v malém množství (k vyprázdnění stanice by tímto tempem došlo za 18 dní), ale i tak bylo potřeba situaci řešit. Nyní je již otvor o velikosti zhruba dvou milimetrů zalepen a situace je v normálu. Zbývá vyřešit otázku, kde se v Sojuzu otvor vzal. V prvních hodinách po zjištění netěsnosti se jako nejpravděpodobnější příčina zmiňovala kolize s několikamilimetrovým úlomkem kosmického smetí. Když se ale na veřejnost dostaly fotografie poškozeného místa, začala mít tato teorie trhliny, protože otvor spíše připomínal vyvrtanou díru.

Šest zajímavostí o probouzení roveru Opportunity

Vozítko Opportunity se z Marsu ozvalo naposledy desátého června, kdy se na Rudé planetě rozhostila prachová bouře, která se o pár dní později stala bouří celoplanetární. Rover, který na Marsu fungoval již 15 let, čerpá energii ze solárních panelů, ale atmosféra byla prostoupená prachem, který blokoval sluneční světlo, takže vozítko upadlo do hibernace. Ale před pár týdny se začala situace zlepšovat, takže všichni čekají, zda a případně kdy se obloha vyčistí natolik, aby solární panely generovaly dostatek energie k obnovení provozu, aby rover mohl zavolat domů.

Ruská lunární mise čelí problémům

Pokud nepočítáme mezinárodní mise s větší či menší ruskou spoluúčastí jako je třeba ExoMars 2016 (přístroje na sondě TGO + raketa Proton), nebo MSL (ruský přístroj DAN), pak můžeme říct, že čistě ruská mise neopustila oběžnou dráhu naší planety již třicet let! Rusko své mise od té doby vypouštělo jen na oběžnou dráhu Země a pokusy o vzdálenější cíle dopadly neúspěšně ještě před odletem od naší planety. Oficiální plány hovoří o tom, že ještě před koncem příštího roku bychom se mohli dočkat mise, která by měla dlouhé čekání ukončit, Ovšem její start rozhodně není jistý, právě naopak. Nad projektem visí riziko odkladu o dva roky, které je důsledkem kombinace technických a politických potíží.

Gigantická prachová bouře ohrožuje Opportunity

Vozítko Opportunity muselo přerušit vědeckou práci a upadlo do stavu hibernace. Musí totiž reagovat na mimořádně nepříznivé podmínky, které se odehrávají v jeho okolí. Na Marsu totiž zuří mimořádná prachová bouře. Její rozsah překonává všechny dosavadní rekordy spojené s tímto fenoménem a pozemní operátoři si proto dělají starosti, jak si s nečekanou situací poradí jejich rover, který již více než 14 let brázdí povrch Marsu i přesto, že měl fungovat pouze devadesát dní. Vozítko vybavené solárními panely se potýká s nedostatkem elektrické energie, kvůli kterému přestalo komunikovat se Zemí.

Nově vypuštěná GOES-17 špatně vidí v infraoblasti

Inženýři spravující meteorologickou družici nové generace GOES-17 mají momentálně plné ruce práce s anomálií na snímkovacím přístroji. Pokud se závadu nepodaří odstranit, mohla by negativně ovlivnit schopnosti družice sledovat během noci bouře, vítr a další meteorologické fenomény. Pes je v tomto případě zakopaný v chladicím systému, který nezvládá dostatečně ochlazovat infračervené detektory v přístroji ABI (Advanced Baseline Imager). Právě nízké teploty jsou nezbytné pro správné fungování tohoto zařízení, které je nejcennějším vědeckým přístrojem na celé sondě.

Další rána pro Webbův teleskop

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Vývoj mimořádných projektů často naráží na mnoho technických problémů, protože je potřeba připravit systémy buďto mimořádně přesné, nebo mimořádně velké – někdy dokonce platí obě tyto podmínky. Inženýři proto musí často vyšlapávat novou cestu, se kterou ještě nemají zkušenosti. Příprava velkých projektů, kterým se často právem říká vlajkové lodě, je tedy drahá a dlouhodobá činnost. Své o tom ví lidé zapojení do přípravy vlajkové lodě astronomie příštího desetiletí – Dalekohledu Jamese Webba. Jejich projekt totiž potkalo už několik komplikací a nyní čelí další.

Angosat-1 je definitivně ztracen

Družici Angosat-1 se nepodařilo dostat pod kontrolu a Rusové ji prohlásili za ztracenou. Angole nabídli kompenzaci – do 18 měsíců postaví Angosat-2. Zdroj 24. dubna 18:23

Nová indická družice nekomunikuje

Indická družice GSAT-6A, jejíž start jste mohli ve čtvrtek 29. března sledovat živě, má problém. Tato družice pro armádní komunikaci se totiž po zážehu neplánovaně odmlčela, což může být známkou vážné závady. K problémům došlo méně než dva dny po jinak bezvadném startu rakety GSLV. Indická kosmická agentura ISRO včera (v neděli 1. dubna) potvrdila, že na družici došlo k anomálii a dodala, že pozemní operátoři pracují na obnovení komunikace s družicí.

Věž pro SLS se naklání

Nová americká raketa SLS má startovat z mobilní odpalovací plošiny, která je vybavena servisní a přístupovou věží. Nyní se však ukazuje, že se tato mnohatunová konstrukce naklání. NASA však odchylku nepovažuje za výraznou a stabilitu ohrožující, takže nechystá žádné dodatečné modifikace. Samotná mobilní odpalovací plošina podstupuje v těchto měsících komplexní přestavbu, v rámci které se předělává z původního účelu odbavování dnes již zrušených raket Ares I na nový plán, což jsou starty rakety Space Launch System.