Štítek ‘polární záře’

Odepsaná družice se hlásí o pozornost

NASA se pokouší obnovit komunikaci s dávno ztracenou družicí IMAGE (Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration). Sonda určená ke studiu magnetosféry a polárních září startovala do vesmíru 25. března 2000. Během úspěšné prodloužené mise se však v roce 2005 nečekaně odmlčela. O dva roky později již nekomunikující IMAGE měla strávit delší čas v zemském stínu a její operátoři tedy doufali, že se jí vybijí palubní baterie, řídící počítač se restartuje a sonda zavolá domů. To se však nestalo, a tak NASA sondu odepsala a misi ukončila.

Jižní polární záře z ISS

Jak dlouhý časosběrný snímek pořídíte z 919 fotek? Italský astronaut Paolo Nespoli s tím má osobní zkušenost a ví, že při 25 snímcích za sekundu je to 36 a 3/4 sekundy. V minulých dnech se totiž pustil do sekvenčního snímkování výhledu z okna stanice, která zrovna prolétávala nejjižnějšími místy své oběžné dráhy. Lidé mají polární záře spojené se severními oblastmi, ale úplně stejné světelné závěsy se objevují i v okolí jižního pólu. V dnešním článku se můžete pokochat jejich jemnou krásou ve zrychleném režimu.

Polární záře na Saturnu

Ozdobou noční oblohy bývá jev, který z našich zeměpisných šířek spatříme jen výjimečně. Stačí ale vycestovat k severu, navštívit třeba Skandinávii a máte velkou šanci, že na vlastní oči uvidíte barevné představení zvané polární záře. Hlavní roli v něm hrají nabité částice ze Slunce, které reagují s materiálem v horních vrstvách atmosféry. Molekuly plynů se pak doslova rozsvítí a na obloze umí vyčarovat působivé obrazce. Ale mohli bychom polární záře vidět i na jiných planetách? Na Saturnu určitě ano.

Umělý mrak pro výzkum polárních září

Na našem webu se snažíme věnovat především kosmickým plánům, které míří alespoň na oběžnou dráhu Země. Suborbitální mise se tu objeví jen když jde o neobvyklý počin. A dnes takový projekt přichází. NASA totiž před pár dny oznámila, že mezi 13. únorem a 3. březnem letošního roku vypustí z aljašské základny Poker Flat Research Range suborbitální raketu, která při svém desetiminutovém letu vytvoří umělý bílý oblak.