Štítek ‘Pluto’

Útvary na Plutu mají oficiální jména

Zmenšená verze dosud nejdetailnější barevné fotky Pluta.

Dlouhé měsíce to bylo s názvy jednotlivých útvarů na trpasličí planetě sporné, protože sonda New Horizons během svého průletu v roce 2015 nafotila velké množství fotografií, na kterých jsme viděli rozličný terén. Všechny názvy však byly neoficiální a hrozilo, že časem se pro jeden útvar začnou používat různá jména, čímž by vznikl značný zmatek. Naštěstí to už patří minulosti, protože první útvary na Plutu se před pár desítkami hodin dočkaly svých oficiálních jmen. Nás, jakožto fanoušky kosmonautiky může těšit, že několik pojmenování má přímou souvislost s kosmickými sondami. Mezi útvary, které dostaly své oficiální jméno patří i výrazné srdce, které bylo pojmenováno po objeviteli této trpasličí planety – astronom Clyde Tombaugh ji detekoval v roce 1930. Jména se dočkal i kráter na Plutu, který dostal jméno po Venetii Burney, britské školačce, která v roce 1930 navrhla pro nově objevené nebeské těleso jméno Pluto po římském bohu podsvětí.

Kosmotýdeník 252 (10.7. – 16.7.)

Další týden uběhl jako voda a léto je v plném proudu. Odložte ale na chvíli grilovací nářadí, osušte mokrou kůži a vyklepejte písek z vlasů. Přichází tradiční Kosmotýdeník, který se pokusí shrnout všechny důležité momenty uplynulých sedmi dní. Čeká nás především výlet do Mexického zálivu, kde probíhá testování nové americké lodi Orion. Ale tematická paleta je jako vždy mnohem pestřejší – podíváme se na novinky kolem Falconu Heavy a nebo na ruský start s více než 70 družicemi.

TOP5: Velvyslanci lidského pokolení

Pokud pomineme rádiové signály, které opouští naši soustavu rychlostí světla (a postupně se díky slábnutí ztrácí v přirozeném kosmickém šumu), máme tu ještě sondy, které opouští Sluneční soustavu a míří do mezihvězdného prostoru. Právem je můžeme považovat za velvyslance lidského pokolení. Nesou totiž různé formy zpráv pro případné nálezce. Můžeme je ale chápat i v širším měřítku – s jejich pomocí lidstvo prozkoumává vzdálené končiny svého hvězdného systému. V neposlední řadě pak povídání o těchto sondách pomáhá udělat si představu o neuvěřitelných rozměrech vesmíru. Při pohledu na to, jak dlouho jsou tyto sondy na cestě a na vzdálenost, kterou urazily, si lidé právem připadají nicotní před nekonečnou rozlohou vesmíru.

Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

Vesmírné výzvy – září 2016

září 2016 zdroj: esa.int

Září kosmonautickými událostmi opravdu nešetřilo. Hodně jich bylo očekávaných, ale objevily se i neplánované, které fanoušky a zejména kosmické společnosti nepotěšily. Vesmírné výzvy proto přinášejí sedm hlavních reportáží a i stěny kosmonautické kostky mají co dělat, aby tlak vměstnaných informací ustály.

Pluto září v rentgenovém spektru

Chandra pozoruje Pluto zdroj: nasa.gov

Když se sonda New Horizons blížila k Plutu, když prolétala okolo, i když už letěla vstříc planetce 2014 MU69 v Kuiperově pásu, mířili vědci rentgenovou observatoří Chandra směrem k trpasličí planetě a jejím měsícům, aby provedla měření, jež by se následně porovnala s tím, jak zaznamenala tento zvláštní svět při průletu sonda New Horizons ve viditelném spektru.

Nový světový rekord New Horizons

Jsou rekordy uznávané, celosvětově známé a na druhé straně existují prvenství, nad kterými se člověk musí jen pousmát. ale protože život není jen o vážných tématech a čas od času je potřeba trochu odlehčit, rozhodli jsme se vydat článek o jednom takovém odlehčeném rekordu. V hlavní roli je sonda New Horizons, která vloni prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní míří k objektu označovanému jako 2014 MU69. Na snímku vpravo vidíte Alana Sterna, hlavní tvář celé mise, jak drží v rukou certifikát Guinnesovy knihy rekordů. Předmětem rekordu ale nebyla sonda samotná, ale drobná část její výbavy, o které se mezi lidmi ví jen málo.

Rok po průletu – 10 nečekaných objevů

Norgay Montes a Hillary Montes

Včera to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali.

Je pod povrchem Pluta vodní oceán?

I když sonda New Horizons proletěla kolem Pluta už téměř před rokem, vědci ještě ani zdaleka nevyhodnotili všechna naměřená data. Nedávno se ukázala nova teorie, která dokonce hovoří o oceánech vody v kapalném skupenství pod povrchem Pluta. To, že se na Plutu nachází vodní led už New Horizons potvrdila, ale vodu v kapalném skupenství by takto daleko od Slunce snad nikdo nehledal. Skupina vědců přišla s teorií podpovrchového oceánu, kvůli obrovským prasklinám na povrchu trpasličí planety. Ty vznikají, pokud hmota pod pevným povrchem expanduje, čímž způsobí jeho popraskání. A právě vodní oceány by mohly tuto expanzi vysvětlit.

Kosmotýdeník 194. díl (30.5. – 5.6.2016)

Týden utekl jako voda a přichází další vydání pravidelného Kosmotýdeníku. I tento týden jsme nestačili koukat, kolik zajímavých informací a událostí nám přinesla kosmonautika. Společně se proto v aktuálním vydání podíváme zejména na další plány o letu člověk k Marsu, tentokrát z úst Elona Muska, který směle prohlásil, že je tam bude lidskou posádku schopen poslat už v roce 2024. Podíváme se na první statický zážeh vylepšené rakety Antares 230. Tento týden také proběhlo několik startů. Zítra bychom se měli dočkat vstupu do nafukovacího modulu BEAM a proto si budete moct přečíst o přípravách na tento historický okamžik. To a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.