Štítek ‘Phobos’

MMX – japonská sonda pro dopravu vzorků z Phobosu

Jak kosmické agentury sbírají zkušenosti a jak dělá technika stále větší pokroky, mohou pozemní týmy navrhovat stále smělejší projekty. Možná jste už zaznamenali informaci o tom, že NASA společně s ESA připravuje misi, která má na Zemi dopravit vzorky marsovské horniny. Chystané vozítko Mars rover 2020 má být prvním článkem této smělé mise. Čína také pokukuje po návratu vzorků z Marsu a jejich mise počítá se společným vypuštěním orbiteru, landeru a roveru. Oba smělé projekty mají být dokončeny před rokem 2030, ale ani Japonci nezůstávají pozadu.

Phobos a Saturn na jednom záběru

Podívejte se na video vytvořené z 30 snímků marsovského měsíce Phobos s planetou Saturn v pozadí. Snímky byly pořízeny 26. 11. 2016 evropskou sondou Mars Express. 6. března 21:57

Kosmotýdeník 285 (26.2. – 4.3.)

Nejsilnější čínská raketa CZ-5 je stále uzemněna a čeká se na obnovu jejích letů. K tomu by mohlo dojít již brzy, protože se opět začaly testovat upravené hlavní motory YF-77. To bude také hlavním tématem Kosmotýdeníku. Další událostmi napěchovaný týden je za námi a je proto čas na shrnutí událostí, které se během něj děly. Krom zmíněné Číny vyrazíme i na Floridu za startem Atlasu 5 a připomeneme také odklady Falconu 9. Pokud vám to bude málo, vypravíme se i k Marsu a evropské sondě Mars Express. Přeji vám hezkou neděli a příjemné čtení.

MMX zná americký podíl

Konfigurace po rozložení ve vesmíru

Americká agentura NASA oznámila výběr vědeckého přístroje, kterým přispěje k chystané mezinárodní misi MMX (Mars Moons eXploration), v jejímž čele stojí Japonsko. Ke startu tohoto projektu by mohlo dojít v roce 2024 a Američané budou mít na palubě sofistikovaný neutronový a gamma spektrometr. Jeho úkolem bude přinést odpověď na otázku, která vrtá vědcům už desítky let hlavou – jak a kdy přesně vznikly malé měsíce, které krouží kolem Marsu. Kromě toho pomůže zasadit výsledky měření do širších souvislostí.

Kosmotýdeník 253 (17.7. – 23.7.)

V neděli v poledne vám vždy přinášíme souhrn zajímavých událostí z předchozích sedmi dní. Ani tentokrát to nebude jinak. Dnes je Kosmotýdeník trochu kratší, protože se nám podařilo velkými články postihnout velkou část dění. Ale i tak se podíváme na další zajímavé informace. Například na odlétající loď Progress MS-05, která měla oproti jiným Progressům přeci jen zajímavější misi. Shrneme si také dění kolem SpaceX a přípravy na start Falconu Heavy. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Japonci přivezou vzorky marsovského měsíce

Japonci připravují misi s názvem Martian Moons eXploration (MMX), která si klade za cíl průzkum dvou měsíců Marsu – Phobosu a Deimosu. Oba objekty bude studovat na dálku a na povrchu jednoho z nich (pravděpodobně Phobosu) přistane, odebere z něj vzorky a ty pak dopraví na Zemi. Měli bychom se v první řadě dozvědět odpověď na spor, který pálí vědeckou komunitu již řadu let. Část vědců tvrdí, že oba měsíce Marsu jsou asteroidy zachycené gravitací Marsu. Druhá skupina se naopak kloní k tomu, že jde o gravitačně spojené pozůstatky odvrženého materiálu po kolizi Marsu s cizím tělesem. Stejně tak bychom se měli dozvědět, jaké podmínky panují na povrchu těchto měsíců i v celém okolí Marsu.

Zatmění Slunce Phobosem

Podívejte se na FOTKU přechodu marsovského měsíce Phobos přes sluneční kotouč, který nastal 5.5. Autorem je rover Opportunity. 7. června 15:48

Kosmotýdeník 176. díl (25.1. – 31.1.2016)

V dnešním vydání Kosmotýdeníku si shrneme velmi nabitý poslední lednový týden, který přinesl spoustu zajímavých zpráv. Krom startu Ariane 5 a Protonu-M, o kterém jsme vás informovali v průběhu týdne, se v hlavní zprávě podíváme na certifikaci, kterou získala raketa Falcon 9 Full thrust a která SpaceX otevírá cestu k velmi zajímavým lukrativním zakázkám. Dále zamíříme na palubu Mezinárodní vesmírné stanice, ze které byly vypuštěny dva cubesaty. Zjistíme, jak se posunuly přípravy na misi EM-1, která pošle loď Orion k Měsíci a nevynecháme ani dění u Marsu. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Jak možná poletíme k Marsu?

Před téměř dvěma týdny vyšel na našem blogu článek o studii „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, která byla představena letos v létě. Věnovali jsme se v něm možnostem využití rakety SLS pro cesty lidské posádky k marsovskému měsíci Phobos v roce 2033 a následně i k Marsu v letech 2039 a 2043. Článek Vás, čtenáře velmi zaujal a proto jsme připravili pokračování, které se zaměří na konkrétní podobu zvažovaných misí i na to, co přesně budou rakety SLS kdy vynášet.

Lidé na Phobosu v roce 2033 a na Marsu šest let poté?

Okolo rakety SLS začíná být živo. Momentálně má schválené pouze dva starty – nepilotovaný v roce 2018 a pilotovaný o tři roky později. Odborná veřejnost se ale snaží přicházet i s návrhy na další využití budovaného nosiče, který je od začátku prezentovaný jako stroj, který dostane lidstvo na Mars. Na webu nasaspaceflight.com vyšel článek, který představuje projekt označovaný jako „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, který byl představen letos v létě. Projekt není schválený, proto berte tento článek s rezervou – teprve až další roky ukáží, kolik na něm bude pravdy.