Štítek ‘Orion’

Orion roztahuje křídla

V NASA proběhla zkouška vyklopení testovacího solárního panelu pro novou vesmírnou loď Orion. Panel vyrobila firma Airbus a byl umístěn na zkušební exemplář Evropského servisního modulu (ESM). Samotná zkouška dopadla na jedničku, panel se vyklopil bez sebemenších problémů. Evropský servisní modul vychází z nákladní lodi ATV a jinak tomu není ani u solárních panelů. Ty budou na Orionu celkem čtyři, v podobném rozložení do „X” jako na ATV. Každý panel je sedm metrů dlouhý, má hmotnost 260 kg a skládá se ze tří dílů, z nichž každý obsahuje celkem 1242 jednotlivých fotovoltaických článků. Všechny čtyři panely poskytnou dohromady až 11,1 kW energie, což by vystačilo zhruba pro dvě běžné domácnosti.

Vesmírné výzvy – Únor 2016

Únor 2016 zdroj: esa.int

Do posledních hodin minulého měsíce se čekalo, zda odstartuje raketa Falcon-9 s družicí SES-9. Nakonec byl start odložen a tak se událost dostala pouze do krátkých zpráv a jako hlavní téma nás tento start čeká až v březnu. V únorových Vesmírných výzvách se tak můžete těšit na velké reportáže o vypuštění a účelu družice Sentinel-3A, která je zaměřena hlavně na výzkum oceánů. Druhé téma nás zavede do rentgenové části spektra, jíž na vesmír pohlédne satelit Hitomi (Astro-H). Reportáž číslo 3 ukáže výstup ruských kosmonautů do volného prostoru a na závěr vás čeká transport a příprava letového exempláře lodi Orion. Ta se do kosmu vydá v roce 2018.

Co když Orion ztratí energii?

Až do útrob nově vyvíjené lodi Orion usednou první astronauti, aby se vydali mimo nízkou oběžnou dráhu, uplyne v řekách ještě mnoho vody. Už teď je ale jisté, že se astronauti budou moci spolehnout na to, že všechny systémy, na kterých spočívají jejich životy byly v minulých letech velmi důkladně testovány. Nejde jen o systémy, které člověka napadnou jako první, tedy podpora života, tepelný štít, nebo padáky, ale i menší, ovšem neméně důležité prvky. Jedním z nich jsou třeba ovládací panely, s pomocí kterých budou astronauti dávat lodi pokyny.

Kosmotýdeník 179. díl (15.2. – 21.2.2016)

Uplynul další týden, a protože tu máme nedělní poledne, je správný čas si shrnout, co všechno zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Vítejte u čtení Kosmotýdeníku, kde dnes prozkoumáme pozměněné plány při vývoji druhého stupně pro raketu SLS. Podíváme se také na misi OSIRIS-REx, kde svoji šanci zvěčnit se ve vesmíru dostanou umělci. Nevynecháme ani dění u Saturnu, nebo se podíváme do Číny, kde se chystá mise pilotované lodi Shen Zhou 11. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 177. díl (1.2. – 7.2.2016)

Pravidelný souhrn zajímavých událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice, vám již tradičně shrne Kosmotýdeník. Dnes se podíváme na dokončení primárního zrcadla pro dalekohled Jamese Webba. Zjistíme něco o dalších plánech společnosti SpaceX a také jak pokračují přípravy na osmou zásobovací misi k ISS. Nevynecháme ani start severokorejského satelitu, který se uskutečnil dnes nad ránem a zavítáme i do Číny, kde jim z nebe pršely raketové stupně. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 174. díl (11.1. – 17.1.2016)

V dnešním díle se podíváme na zoubek především úspěšnému zážehu prvního stupně rakety Falcon 9, který se na konci prosince zapsal do dějin svým návratem na pevnou zemi. Další řádky pak připomenou další události z kosmonautiky, na které se na našem webu zatím nedostalo. Podíváme se třeba na přípravy na start posledního exempláře rakety Falcon 9 v1.1, ale zopakujeme si i první start letošního roku, který má na svědomí Čína. zastavíme se i v USA, kde bylo dokončeno svařování kabiny lodi Orion pro její misi v roce 2018. Nevynecháme ani trpasličí planetu Pluto, na které jsme možná objevili kryovulkány.

Nová americká éra – 1. čtvrtletí 2016

Před čtvrt rokem jsme vydali článek, který rekapituloval očekávané události, které souvisí s přípravou na novou éru americké kosmonautiky, tedy na období, jehož vlajkovými loděmi budou raketa SLS a kosmická loď Orion. Už v roce 2018 toto duo vyrazí na první, zatím ještě nepilotovaný let. Už teď je jasné, že půjde o překonání dvou amerických rekordů, které se váží k lodi schopné vozit lidskou posádku. Překonána bude jak největší vzdálenost od Země (tento primát zatím drží Apollo 13 – 400 000 km), tak i délka samostatného letu (tento primát patří misi STS-80 – 17 dnů 16 hodin).

Co nás čeká v roce 2016?

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás jménem celé naší redakce co nejsrdečněji přivítal v roce 2016. Náš portál se bude i v roce s šestkou na konci snažit o aktuální přinášení aktuálních informací z kosmonautiky. V dnešním článku se podíváme na nejočekávanější momenty roku 2016. Ale jak už historie mnohokrát ukázala, vždy se může objevit událost, kterou nikdo dopředu nečeká – v pozitivním slova smyslu to může být neplánovaný objev, ale samozřejmě stále je tu riziko nečekané havárie. Doufejme, že nás v roce 2016 budou čekat jen ty dobré momenty, které lidstvo posunou zase o kus dál.

Na co se těšit v dalších letech?

Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.

Příprava na novou éru v roce 2015

Pomalu se nám blíží konec roku a to je neklamná známka toho, že se postupně začnou objevovat rekapitulační videa, která připomenou pokroky v tom kterém projektu. Dnes se podíváme na video z dílny NASA, které ukazuje, jak se Američané připravují na první ostrý let lodi Orion a na premiéru rakety SLS, zkrátka a dobře na Exploration mission 1. Podíváme se na svařování Orionu, přípravu neletového servisního modulu, na statické zážehy urychlovacích bloků i motorů z raketoplánů i na přípravu dílů pro raketu SLS.