Štítek ‘New Horizons’

Nový světový rekord New Horizons

Jsou rekordy uznávané, celosvětově známé a na druhé straně existují prvenství, nad kterými se člověk musí jen pousmát. ale protože život není jen o vážných tématech a čas od času je potřeba trochu odlehčit, rozhodli jsme se vydat článek o jednom takovém odlehčeném rekordu. V hlavní roli je sonda New Horizons, která vloni prolétla kolem trpasličí planety Pluto a nyní míří k objektu označovanému jako 2014 MU69. Na snímku vpravo vidíte Alana Sterna, hlavní tvář celé mise, jak drží v rukou certifikát Guinnesovy knihy rekordů. Předmětem rekordu ale nebyla sonda samotná, ale drobná část její výbavy, o které se mezi lidmi ví jen málo.

Rok po průletu – 10 nečekaných objevů

Norgay Montes a Hillary Montes

Včera to byl přesně jeden rok od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla kolem trpasličí planety Pluto. Průlet trval jen pár hodin, ale sonda během tohoto krátkého úseku nasbírala tolik fotek a vědeckých měření, že je na zemi posílá ještě dnes. V datech, která mohou vědci analyzovat se podařilo objevit mnoho zajímavých informací. Jedna jediná sonda dokázala překopat spoustu dřívějších teorií o tomto světě, který jsme nikdy nepozorovali přímo. Ukázalo se, že Pluto v žádném případě není nudná ledová koule, jak někteří možná čekali.

Je pod povrchem Pluta vodní oceán?

I když sonda New Horizons proletěla kolem Pluta už téměř před rokem, vědci ještě ani zdaleka nevyhodnotili všechna naměřená data. Nedávno se ukázala nova teorie, která dokonce hovoří o oceánech vody v kapalném skupenství pod povrchem Pluta. To, že se na Plutu nachází vodní led už New Horizons potvrdila, ale vodu v kapalném skupenství by takto daleko od Slunce snad nikdo nehledal. Skupina vědců přišla s teorií podpovrchového oceánu, kvůli obrovským prasklinám na povrchu trpasličí planety. Ty vznikají, pokud hmota pod pevným povrchem expanduje, čímž způsobí jeho popraskání. A právě vodní oceány by mohly tuto expanzi vysvětlit.

Nix je také ledový měsíc

Na začátku května jsme Vás informovali o výsledcích, které přinesla analýza nových dat ze sondy New Horizons. Šlo o chemický rozbor malého měsíce pojmenovaného Hydra, jehož povrch je podle všeho pokrytý ledovou vrstvou. Od historického průletu už uplynul téměř celý rok, jenže New Horizons stále nepředstavila všechny své objevy – vzhledem k ohromné vzdálenosti mezi Zemí a sondou je přenosová rychlost velmi nízká a bude trvat ještě několik měsíců, než k nám dorazí všechna data, která tento vyslanec lidstva naměřil vloni v létě během několikahodinového průletu. V novém balíku dat našli vědci kromě jiného i důležité údaje o malém měsíci Nix.

Kosmotýdeník 194. díl (30.5. – 5.6.2016)

Týden utekl jako voda a přichází další vydání pravidelného Kosmotýdeníku. I tento týden jsme nestačili koukat, kolik zajímavých informací a událostí nám přinesla kosmonautika. Společně se proto v aktuálním vydání podíváme zejména na další plány o letu člověk k Marsu, tentokrát z úst Elona Muska, který směle prohlásil, že je tam bude lidskou posádku schopen poslat už v roce 2024. Podíváme se na první statický zážeh vylepšené rakety Antares 230. Tento týden také proběhlo několik startů. Zítra bychom se měli dočkat vstupu do nafukovacího modulu BEAM a proto si budete moct přečíst o přípravách na tento historický okamžik. To a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

Nudná ledová koule? Ani omylem!

Znáte lávové lampy? Jsou to poměrně estetické doplňky interiéru, které využívají odpadního tepla, které produkují žárovky. Toto teplo ohřívá vrstvu materiálu, který díky ohřátí stoupá k povrchu lampy, aby se tu ochladil a opět klesnul níže. Je to podobné jako když vaříme vodu na brambory, která klokotá. Pohledem fyzika jde o jeden z typů šíření tepla zvaný konvekce, tedy proudění. Stejný proces funguje i v zemském plášti, kde velmi pomalu proudí roztavené horniny. Ale čekal by někdo něco takového na Plutu – na té trpasličí planetě, o které si ještě před rokem lidé mysleli, že je to nudná ledová koule? Ano, nové poznatky z New Horizons ukazují, že by to mohla být pravda.

Vesmírné výzvy – květen 2016

BEAM zdroj:dnaindia.com

Spanilá jízda SpaceX pokračuje. V květnu nás čekala další dvě přistání na plovoucí plošině. I další soukromá společnost o sobě dala vědět a sice Bigelow Aerospace. Její modul BEAM čekal na ISS na svou hvězdnou chvíli. Ta po úvodních peripetiích konečně přišla, když se modul nafoukl do plné velikosti. Indie touží po raketoplánu. K tomu je zapotřebí učinit mnoho technologických kroků. Tím aktuálním byl let testovacího exempláře po suborbitální dráze. A nakonec vás v tomto dílu čeká nejdetailnější mozaika Pluta, kterou jste zatím mohli spatřit.

Kosmotýdeník 193. díl (23.5. – 29.5.2016)

Nafukování nafukovacího modulu BEAM

Je dvanáct hodin v neděli a většina z vás ví, že je čas na Kosmotýdeník. Tento týden byl napěchovaný událostmi a to událostmi, které se alespoň ve dvou, minimálně však v jednom případě dají nazvat revolučními. Podíváme se samozřejmě na to, jak se nafoukl modul BEAM, ale neujde nám ani další úspěšný start a především třetí úspěšné přistání v řadě v podání rakety Falcon 9 v1.2 od SpaceX. Stranou nám však nezůstane ani dění ve zbytku sluneční soustavy. Vydáme se ke kometě 67P, nebo na Pluto. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pohodovou neděli a dobré čtení.

Fotografie vydá za tisíc slov

Konstatování, že obrázek dokáže ukázat více, než mnoho slov a vět, které danou situaci popisují je známý a každý ho jistě bere jako výrok odpovídající skutečnosti. Ještě více, než v běžných pozemských situacích je toto konstatování platné při výzkumu cizích planet. O tom, jak pomocí studia kráterů a jejich okolí získáváme nečekaně podrobné informace o tělesech sluneční soustavy, vám dnes přinášíme článek. Tento článek je vlastně volným přepisem blogu Veroniky Bray, která se zabývá právě studiem impaktů na planetách. Její povídání nám přibližuje, kolik se toho dá poznat z pouhých fotografií.

Ledová Hydra

Když se hovoří o misi americké sondy New Horizons, pak se v drtivé většině případů mluví, nebo píše o výzkumu trpasličí planety Pluto. Občas někdo také správně poznamená, že sonda při svém průletu v loňském roce prozkoumala i největší měsíc, který kolem Pluta krouží, tedy Charon. Ale na malé měsíce – Kerbera, Styx, Nyx a Hydru se zapomíná. Může to být způsobeno tím, že jsou moc malé a sonda od nich proletěla poměrně daleko, takže se nemůžeme kochat detailními snímky jejich povrchu, ale to neznamená, že by nebyly vědecky zajímavé. Odborníci dokáží z fotek a měření palubních přístrojů prozkoumat i tyto malé měsíce. Sonda New Horizons totiž poslala na Zemi první údaje o složení těchto čtyř malých satelitů, které krouží kolem trpasličí planety. A právě nyní přichází na přetřes měsíc Hydra. Nová data totiž ukazují, že jeho povrch pokrývá vodní led.