Štítek ‘NASA’

Chandra bude v pořádku

Inženýři odhalili příčinu přechodu do bezpečného režimu (jeden z gyroskopů) a vrátili teleskop do běžného stavu. Vědecká pozorování začnou příští týden. 15. října 17:25

Bezpečnostní panel NASA po selhání Sojuzu MS-10

Shodou okolností zasedal jen několik hodin po selhání Sojuzu nezávislý Bezpečnostní panel NASA – Aerospace Safety Advisory Panel (ASAP). Jeho členové vyjádřili obavy, aby tato událost neměla vliv na bezpečnostní požadavky kladené na připravované komerční pilotované lodě Starliner a Crew Dragon. ASAP měl plánované jednání dne 11. října 2018 v Johnson Space Center. Nehoda Sojuzu MS-10 jen zesílila znepokojení nad (ne)schopností komerčních společností Boeing a SpaceX dodržet harmonogramy přípravy jejich lodí bez ohrožení bezpečnostních hledisek.

Chandra v nouzovém režimu

10. října zhruba v 15:55 SELČ přešla americká kosmická observatoř Chandra do krizového režimu. Teleskop, který sleduje vesmír v rentgenovém spektru se dostal do stavu, kdy veškeré kritické systémy přešly na udržovací úroveň a aktivovaly se záložní systémy. Řídící počítač zorientoval teleskop tak, aby solární panely mířily přímo ke Slunci pro maximalizaci generované elektrické energie a přitom aby optika teleskopu hleděla pryč od naší mateřské hvězdy. Dosavadní analýza naznačuje, že přechod do krizového režimu proběhl podle plánu, které jsou pro podobné situace vytvářeny.

Jak probíhala havárie Sojuzu

Včerejší start nosné rakety Sojuz FG se několik desítek sekund po startu změnil v mimořádnou událost. Vlivem anomálie při oddělování čtyř postranních urychlovacích bloků došlo k situaci, která již dlouhé roky nenastala – nouzové přerušení startu a balistický návrat kabiny s posádkou. Včera jsme Vám přinesli článek s psaným online přenosem, ve kterém jsme sledovali aktuální informace, jak zrovna přicházely. Některé informace, které jsme zveřejnily se později ukázaly jako nesprávné či nepřesné a postupem času i sami vyšetřovatelé začali přicházet na to, co se skutečně stalo. Dnes Vám proto přinášíme článek, který obsahuje rekapitulaci celé události, jak nám ji popsal Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterému tímto děkujeme.

I druhý Voyager míří do mezihvězdného prostoru

Když v září 2013 NASA potvrdila, že sonda Voyager 1 jako první lidmi vyrobený objekt vstoupila do mezihvězdného prostoru, šlo o velkou událost, protože ještě žádná sonda v historii neměla možnost tuto oblast zkoumat. Všichni ale věděli, že pokud se nestane nic nečekaného, za pár let se do potřebné vzdálenosti od Slunce dostane i druhá aktivní sonda – Voyager 2, která letí o „kousek“ za ní. Aktuální měření ukazují, že tato chvíle je již prakticky za dveřmi. Sonda se již pohybuje v oblasti, kterou můžeme považovat za hraniční.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz vynese dvoučlennou posádku

Kosmické lodě Sojuz jsou vybaveny třemi sedačkami a v drtivé většině případů proto vynáší tříčlennou posádku. Ovšem neplatí to vždy a zítra bychom měli takový výjimečný start zažít. Do kabiny lodi Sojuz MS-10 totiž usednou jen dva muži – Američan Nick Hague a Rus Alexej Ovčinin. Raketa již stojí na startovní rampě kosmodromu Bajkonur a startu zítra dopoledne nestojí nic v cestě. Budeme tedy rádi, když si náš přenos pustíte. Sice je to v době, kdy jsou lidé většinou v práci či ve škole, ale i tak se už na přenos těšíme!

Kosmotýdeník 316 (1.10. – 7.10.)

Právě vám k přečtení přinášíme další díl pravidelného týdenního souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. A že toho tento týden bylo! Přistání na asteroidu, úspěšný manévr při letu k jinému asteroidu, manévr kolem Venuše a další. My se navíc v hlavním tématu ještě podíváme na první aktivaci extrémně vyspělého laserového přístroje ATLAS na družici ICESat-2. Nevynecháme však ani další dění, například si představíme lander pro Měsíc, který představil Lockheed Martin a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Papírování odkládá první let Crew Dragonu

Vizualizace Crew Dragonu u ISS

Dostat k Mezinárodní vesmírné stanici novou loď, ve které jednou budu létat lidé, není snadné. Zdaleka přitom nejde jen o to postavit včas raketu a kosmickou loď. Ve hře je celá řada faktorů, které běžný člověk nikdy nespatří, ale které jsou pro realizaci mise nezbytné. 3. října se od vysoko postaveného zástupce firmy SpaceX dostala na veřejnost informace, že první testovací let nové lodi Crew Dragon sklouznul na začátek roku 2019, přičemž na vině je papírování. Podle dřívějších předpokladů mělo k misi DM-1 dojít už na podzim – nejprve se hovořilo o listopadu, pak o prosinci. Nyní je to už leden, ale soukromá firma je v tom nevinně.

Testovací vodíková nádrž SLS

Tento exemplář je připravován ke strukturálním zkouškám na převoz na Marshallovo středisko. 4. října 8:13

Parker Solar Probe poprvé u Venuše

Sonda Parker Solar Probe by bez planety Venuše za současného stavu techniky nemohla dosáhnout dráhy tak blízko ke Slunci. K přiblížení nejnižšího bodu co nejblíže k povrchu naší hvězdy totiž musí sonda velmi výrazně zpomalit – ztratit boční rychlost. Hodně jí pomohla už raketa Delta IV Heavy při startu a nakopávací horní stupeň na tuhé palivo, ale je to právě Venuše, která se postará o finální snížení rychlosti. Celkem kolem ní v dalších letech proletí Parker Solar Probe sedmkrát a vždy provede gravitační manévr. Ty se většinou používají k urychlení sond, ale tentokrát Venuše poslouží ke zpomalení sondy.