Štítek ‘NASA’

Kosmotýdeník 288 (19.3. – 25.3.)

Bez elektřiny to samozřejmě při kosmických letech většinou nejde. Hledání vhodných zdrojů komplikoval až do nedávna fakt, že bylo málo plutonia pro termoelektrické generátory, což se nyní mění a některé budoucí mise mohou doslova odhodit solární panely. Naše hlavní téma je tedy jasné. V těch dalších si samozřejmě shrneme všechny zajímavé a podstatné události kosmonautiky v uplynulém týdnu. Těšit se můžete na sestavování druhé nejsilnější rakety světa, nebo schválení evropské mise, zabývající se zkoumáním podmínek na exoplanetách. Další Kosmotýdeník je připraven, přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

Super zpráva: NASA nebude muset škrtat projekty!

Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů.  Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.

Třem mužům začíná půlroční pobyt na ISS

Pokud jste ve středu večer sledovali start rakety Sojuz-FG, pak jistě víte, že kosmická loď Sojuz MS-08 úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Následovaly dva dny samostatného letu, které byly ve znamení zvykání si na stav beztíže a také ve znamení manévrů, které loď přivedly až k Mezinárodní vesmírné stanici. Spojení se staničním modulem Poisk proběhlo jen pár hodin před vydáním tohoto článku, ve kterém se detailně podíváme na tři muže, kteří budou půl roku žít a hlavně pracovat na ISS. Někdy se stane, že posádka, která letí na ISS není příliš zkušená a sedí v ní astronauti, kteří zatím sbírají první zkušenosti. To ale pro tuto posádku neplatí – všichni tři totiž mají za sebou minimálně jednu misi. A i když se může zdát, že pozornost si zaslouží jen Andrew Feustel, v mnoha ohledech jsou zajímaví i jeho kolegové.

ŽIVĚ: Připojování Sojuzu k ISS

NASA TV začne ve 20:00 našeho času vysílat přímý přenos ze spojování kosmické lodi Sojuz MS-08 na modul Poisk. 23. března 18:01

2000 solů Curiosity

Rover Curiosity oslavil dvoutisící marsovský den na rudé planetě. Můžeme srovnat panorama hory Mount Sharp po přistání a nyní. 23. března 14:39

Další test padáků Orionu

16. března NASA opět otestovala padákový systém lodi Orion. Do kvalifikace padáků pro pilotované lodě zbývají už jen dvě zkoušky. 23. března 12:32

Ceres není neměnný svět

Pozorování, která nám nabízí sonda Dawn ukázala, že Ceres v relativně nedávné době prošla určitými povrchovými změnami. Znamenalo by to, že jediná trpasličí planeta ve vnitřní oblasti sluneční soustavy, je dynamickým objektem, který se stále vyvíjí a mění. Sonda totiž z oběžné dráhy kolem trpasličí planety zaznamenala nedávno odkryté materiály a sledovala i to, jak se mění. Na základě těchto pozorování vědci vydali hned dvě studie, které 14. března vyšly v časopise Science Advances.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz, který Čechy mimořádně zajímá

Mezi všemožnými starty patří mezi nejunikátnější postavení starty pilotovaných kosmických lodí. Není se co divit – v ostatních případech jsou v sázce jen peníze, byť někdy vysoké, ale když člověk ví, že na špičce rakety natankované stovkami tun pohonných hmot, sedí tři muži, najednou si mnohem více uvědomuje, jejich odvahu a odhodlání posouvat hranice. Už dnes bychom se měli dočkat dalšího pilotovaného startu, protože z kosmodromu Bajkonur mají k ISS letět Oleg Artěmjev, Richard Arnold a hlavně Andrew Feustel, který má velmi blízké vazby na Českou republiku.

NASA nasadila vysoké tempo přípravy stanice u Měsíce

Možná podoba stanice DSG

Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.

Kryty pro poslední Deltu II

Rakety Delta II, které dříve patřily mezi hlavní americké nosiče stojí na prahu důchodu. Rakety, které vynášely třeba marsovská vozítka MER, nebo sondu MESSENGER k Merkuru už letěly celkem 155× a zbývá jen jediná mise. V jejím rámci vynese Delta II z Vandenbergovy základny v Kalifornii družici Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2, zkráceně ICESat-2. Jejím úkolem bude s pomocí laserů velmi přesně měřit topografii naší planety a na základě těchto měření sledovat například změny mocnosti ledovců. Start úplně poslední Delty II by měl přijít až v září letošního roku, ale už nyní na kosmodrom dorazily aerodynamické kryty.