Štítek ‘NASA’

Adaptér Orionu dorazil na Floridu

Letoun SuperGuppy přistál dnes odpoledne místního času na ranveji floridského kosmodromu. Z Marshallova střediska dovezl adaptér OSA pro misi EM-1. 3.dubna 23:39

Přeprava adaptéru pro Orion na Floridu

V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě se již nachází několik dílů budoucí kosmické sestavy, která se při letu Exploration Mission-1 vydá směrem k Měsíci. Tlaková kabina Orionu byla letounem NASA Super Guppy dopravena již v únoru 2016, a nyní je vybavována v budově O&C dalšími systémy nutnými pro kosmický let. V srpnu 2016 byl stejným letounem přepraven tepelný štít pro Orion. V březnu 2017 dopravila nákladní loď Delta Mariner do přístavu na Mysu Canaveral stupeň ICPS, který během kosmického letu urychlí při svém druhém zážehu celou sestavu směrem k Měsíci.

Gemini – Kosmonautická maturita (18. díl)

Měsíc - objekt snílků mnoha generací

Měsíc byl odedávna objektem zájmu mnoha fantastů, snílků, ale i vědců a badatelů. Úsvit kosmického věku v polovině dvacátého století s sebou přinesl možnost prozkoumat našeho souputníka takříkajíc z první ruky. Jakýmsi svatým grálem se pak měl stát pilotovaný oblet Měsíce a přistání člověka na jeho povrchu. První nástiny lunárních výprav se v rámci NASA objevily na konci roku 1958. Už tehdy panovaly obavy, zda Sovětský svaz nemá podobné cíle. Jak se vyjádřil jeden z pracovníků Army Ballistic Missile Agency (ABMA – pozdější Marshallovo středisko), „doufejme, že nás na Měsíci nebudou čekat ruští celníci.“ O rok později se cirkumlunární mise a následné přistání člověka na měsíčním povrchu objevily ve výčtu možných priorit jako součást studie Komise pro astronautiku a výzkum vesmíru v rámci Kongresu. Posléze se tyto cíle objevily i ve zprávě Goettovy komise, o níž byla řeč na začátku seriálu. Zpočátku někteří zúčastnění zastávali názor, že minimálně oblet Měsíce bude možné dosáhnout s upravenou dvoumístnou kabinou Mercury Mark II. Přestože se v polovině roku 1960 začalo pracovat na programu, který posléze dostal název Apollo, ještě relativně dlouho poté se vynořovaly návrhy, jež počítaly s lunárními misemi s využitím lodě Gemini…

Kosmotýdeník 289 (26.3. – 1.4.)

Málokdy se stane, aby v jeden den proběhly hned tři starty a ještě k tomu výstup do volného prostoru. A to rozhodně nebyla poslední věc, kterou nám uplynulý týden představil. V hlavním tématu se budeme věnovat důvodům odkladu dalekohledu Jamese Webba, jehož nový termín startu – květen 2020 – nemusí být nutně poslední. V Kosmotýdeníku se však podíváme i na důvody přerušení video přenosu při posledním startu Falconu 9 a na další tradiční rubriky. Přeji vám pěknou neděli, během které vás málokdo nachytá a hezké čtení.

Jak bude InSight zkoumat Mars?

Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.

SpaceX chystá další let k ISS

Harmonogram posledních dní je z hlediska startů a statických zážehů SpaceX velmi slušně nabitý. 25. března se na Vandenbergově základně zapálilo devět motorů Merlin na prvním stupni rakety Falcon 9. Tento start s deseti družicemi iridium Next ještě neproběhl (pokud se nic nepokazí, mělo by se letět dnes odpoledne našeho času) a už tu máme neklamný důkaz toho, že se SpaceX připravuje na další misi. Tentokrát ale na opačném konci Spojených států. Na floridské rampě číslo 40 totiž ve středu 28. března večer našeho času proběhl statický zážeh Falconu 9. Tato raketa bude mít za úkol na začátku dubna vynést k ISS zásobovací loď Dragon s téměř třemi tunami nákladu.

Zkouška skládání motorů pro SLS

V hale VAB probíhá sestavování maket urychlovacích bloků rakety SLS. Celá operace je vidět i na webkameře (nutno manuálně aktualizovat). 28. března 21:05

Ze zákulisí příprav na misi EM-1

SLS zdroj: arstechnica.net

Pomalými kroky avšak nezadržitelně se blíží první start rakety SLS, která při své premiéře pošle k Měsíci pilotovanou loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Jak naši pravidelní čtenáři dobře vědí, přípravy na tuto misi bedlivě sledujeme a informujeme o každém kroku. Dnes se krátce podíváme do Marshallova střediska v Huntsville v USA, ale také do čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Na obou místech se totiž vyrábí hardware jak pro raketu SLS, tak pro loď Orion a my se zaměříme na dva kusy z celé skládačky.

Komerční pilotované lodě jdou do finiše, aneb status CCP v 1. čtvrtletí 2018

Na konci ledna loňského roku jsme vám v tomto článku představili plán vývoje komerčních lodí na rok 2017 v rámci kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability). Uběhlo dalších 13 měsíců a Poradní výbor NASA na svém pondělním (26.3.) zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum (Human Exploration and Operations Committee) vyslechl prezentaci Kathlyn Lueders – manažerky programu CCP (Commercial Crew Program) o stavu přípravy obou pilotovaných lodí a jejich nosičů k prvním kosmickým letům.

Parker Solar Probe opustila komoru

Po dvou měsících dokončila sonda vakuové zkoušky a po kontrole bude připravena k převozu na kosmodrom. 27. března 21:43