Štítek ‘NASA’

Kosmotýdeník 289 (26.3. – 1.4.)

Málokdy se stane, aby v jeden den proběhly hned tři starty a ještě k tomu výstup do volného prostoru. A to rozhodně nebyla poslední věc, kterou nám uplynulý týden představil. V hlavním tématu se budeme věnovat důvodům odkladu dalekohledu Jamese Webba, jehož nový termín startu – květen 2020 – nemusí být nutně poslední. V Kosmotýdeníku se však podíváme i na důvody přerušení video přenosu při posledním startu Falconu 9 a na další tradiční rubriky. Přeji vám pěknou neděli, během které vás málokdo nachytá a hezké čtení.

Jak bude InSight zkoumat Mars?

Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.

SpaceX chystá další let k ISS

Harmonogram posledních dní je z hlediska startů a statických zážehů SpaceX velmi slušně nabitý. 25. března se na Vandenbergově základně zapálilo devět motorů Merlin na prvním stupni rakety Falcon 9. Tento start s deseti družicemi iridium Next ještě neproběhl (pokud se nic nepokazí, mělo by se letět dnes odpoledne našeho času) a už tu máme neklamný důkaz toho, že se SpaceX připravuje na další misi. Tentokrát ale na opačném konci Spojených států. Na floridské rampě číslo 40 totiž ve středu 28. března večer našeho času proběhl statický zážeh Falconu 9. Tato raketa bude mít za úkol na začátku dubna vynést k ISS zásobovací loď Dragon s téměř třemi tunami nákladu.

Zkouška skládání motorů pro SLS

V hale VAB probíhá sestavování maket urychlovacích bloků rakety SLS. Celá operace je vidět i na webkameře (nutno manuálně aktualizovat). 28. března 21:05

Ze zákulisí příprav na misi EM-1

SLS zdroj: arstechnica.net

Pomalými kroky avšak nezadržitelně se blíží první start rakety SLS, která při své premiéře pošle k Měsíci pilotovanou loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Jak naši pravidelní čtenáři dobře vědí, přípravy na tuto misi bedlivě sledujeme a informujeme o každém kroku. Dnes se krátce podíváme do Marshallova střediska v Huntsville v USA, ale také do čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Na obou místech se totiž vyrábí hardware jak pro raketu SLS, tak pro loď Orion a my se zaměříme na dva kusy z celé skládačky.

Komerční pilotované lodě jdou do finiše, aneb status CCP v 1. čtvrtletí 2018

Na konci ledna loňského roku jsme vám v tomto článku představili plán vývoje komerčních lodí na rok 2017 v rámci kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability). Uběhlo dalších 13 měsíců a Poradní výbor NASA na svém pondělním (26.3.) zasedání Komise pro pilotované lety a průzkum (Human Exploration and Operations Committee) vyslechl prezentaci Kathlyn Lueders – manažerky programu CCP (Commercial Crew Program) o stavu přípravy obou pilotovaných lodí a jejich nosičů k prvním kosmickým letům.

Parker Solar Probe opustila komoru

Po dvou měsících dokončila sonda vakuové zkoušky a po kontrole bude připravena k převozu na kosmodrom. 27. března 21:43

Webb se odkládá o rok

Start Dalekohledu Jamese Webba se překládá z příštího jara nejdříve na květen 2020. Důvodem jsou množící se zdržení a zpoždění. Zdroj 27. března 20:31

Gemini – Kosmonautická maturita (17. díl)

Pohled z Gemini XII během druhé SEVA

Desátá pilotovaná mise Gemini byla v několika ohledech tak trochu zvláštní. Především pro ni ještě pár měsíců před startem nebyl připraven ani rámcový letový plán. Ještě na počátku roku 1966 se uvažovalo o společném letu poslední Gemini s prvním Apollem. Nebylo zcela vyloučeno dokonce ani spojení obou lodí, nicméně v průběhu jara tato idea pomalu vyšuměla, především kvůli zpoždění během vývoje a výroby Apolla. Jediným pevným bodem mise Gemini XII tak měla být zkouška manévrovací jednotky AMU, kterou se nepodařilo prověřit Genu Cernanovi při misi GTA-9. Jinak měl být poslední let věnován něčemu, co se dá nazvat jako dočišťování – cokoli zásadního se nezdařilo při předchozích misích, to měla do vínku dostat posádka Gemini XII. Po počátečních nejasnostech začal letový plán nabírat reálnou podobu až na začátku léta. Oproti předchozím čtyřem misím, jež standardně trvaly přibližně tři dny, byl let GTA-12 plánován na čtyři dny. Na program se dostalo další rendez vous s Agenou na druhém obletu (posléze byl typ rendez vous změněn na setkání na třetím obletu), vysoké apogeum a EVA včetně zkoušky křesla AMU. Paradoxně právě ona jednotka AMU byla nakonec bodem, který z letového plánu vypadnul…

NASA testuje tištěné trysky motorů

Trysky raketových motorů zažívají extrémní tlaky a teploty, takže jejich výroba je složitá, dlouhá a samozřejmě také drahá. Odborníci z Marshallova střediska v Huntsville (stát Alabama) proto navrhli a vyzkoušeli nový inovativní přístup k výrobě trysek, který může výrazně snížit cenu a dobu vývoje. Odborníci použili metodu označovanou jako LWDC (Laser Wire Direct Closeout), která byla vyvinuta a vylepšena v NASA a která nespočívá ve výrobě dílů po vrstvách z prášku, ale tiskne z drátu. Díky této metodě by se měla délka výroby trysek raketových motorů zkrátit ze současných měsíců na týdny.