Štítek ‘NASA’

Stavba Orionu pro první ostrou misi

Nová americká kosmická loď Orion sice už absolvovala jeden zkušební let, ale mise EFT-1 v prosinci roku 2014 měla ověřit jen základní systémy jako byl tepelný štít, nebo padáky. Skutečnou zkoušku ohněm, kdy bude vystaven reálným podmínkám, jaké jej čekají v ostrém provozu, bude až mise EM-1. V jejím rámci loď bez posádky poletí k Měsíci a pak se zase vrátí na Zemi, kde přistane. Do startu této mise sice ještě zbývají skoro dva roky, ale pokroky v montáži jsou jasně vidět. Dnešní krátký článek Vám přináší fotografie, které před pár dny zveřejnila NASA a ESA.

Transportér SLS vyjel na rampu

Pásový transportér se vydal na zkušební výjezd na floridskou rampu 39B. Na fotografii je vidět i zadní strana deflektoru spalin. 25. května 14:35

První Block 5 neměl upravené heliové nádrže

Před startem družice Bangabandhu-1 se všude (včetně našeho webu) psalo o tom, že jde o premiéru finální verze Falconu 9, do které se již nebude (až na drobná vylepšení) zasahovat. Takzvaný Block 5 měl disponovat vylepšením všech možných systémů, přičemž jejich cílem bylo kromě usnadnění znovupoužitelnosti i zvýšení bezpečnosti. Necelé dva týdny po startu však vyšlo najevo, že jedna z těchto novinek na palubě nebyla a že se použije až při jednom z pozdějších letů. Jedná se o nádrže se stlačeným heliem, které slouží k tlakování nádrží – právě jejich selhání vedlo v září 2016 ke zničení Falconu 9 s družicí Amos 6.

InSight upravil dráhu vstříc Marsu

Sestava tvořená sondou InSight, tepelným štítem, přeletovým prstencem a zadním panelem se do vesmíru dostala 5. května na palubě rakety Atlas V 401. 22. května přišla první korekce dráhy, při které se zažehly k tomu určené trysky. Těchto manévrů může sestava během přeletu použít až šest a o jejich použití rozhodují pozemní týmy na základě analýzy dráhy sondy. „První korekce bude ze všech největší,“ oznámil ještě před zážehem Fernando Abilleira z JPL, manažer navigace této mise a dodal: „Trysky se zažehnou na 40 sekund a změní rychlost sondy o 3,8 m/s.“

Čím zkoumat povrch Europy?

To, že americká agentura NASA připraví v nejbližších letech misi Europa Clipper je již téměř hotová věc. Sonda má již několik let politickou podporu a zajištěné financování. Ještě minulý týden se sice stále nevědělo, jaká raketa ji bude vynášet (a tedy ani to, jak dlouho bude trvat její přelet mezi Zemí a Jupiterem), ale to byly spíše kosmetické detaily, které by samotnou realizaci mise ohrozit neměly. Minulý týden navíc bylo rozhodnuto, že nosičem bude nová americká superraketa SLS. Je proto na místě začít psát i o misi, která by měla následovat po projektu Europa Clipper. Už samotný pracovní název projektu, který se již brzy začne formovat, prozradí vše – Europa lander.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 poslouží vědě i Iridiu

Falcony startovaly s komunikačními družicemi Iridium již pětkrát, ale tentokrát to bude určitě jiné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že družic není deset, ale jen pět a společně s nimi poletí i dvě americko-německé družice GRACE-FO, které mají zkoumat změny zemského gravitačního pole, čímž nám prozradí, jak se pohybují vodní masy. Při této misi se sice nebude s prvním stupněm přistávat, ale na oplátku se můžeme těšit na další let prvního stupně, který je již jednou použitý a podle všeho to vypadá, že bychom se mohli dočkat i pokusu o záchranu aerodynamického krytu.

Cygnus veze cubesaty, které otestují nové technologie

Včera ráno našeho času odstartovala z kosmodromu ve Virginii raketa Antares, která vynášela zásobovací loď Cygnus. Jejím cílem je Mezinárodní vesmírná stanice, kam veze více než tři tuny vědeckých experimentů, potřeb pro výstupy astronautů do volného prostoru a zásob pro posádku. Nesmíme ale zapomínat ani na kategorii, která v posledních letech získává stále větší význam – cubesaty. Na palubě bychom totiž našli tři družice o velikosti krabice na cereálie, které mají za úkol vyzkoušet a ověřit zatím ještě neozkoušené technologie pro sledování Země.

Sledování vody z vesmíru: GRACE-FO

GRACE-FO

Pozorování planety Země a zejména studium klimatu je jedním z hlavních úkolů současné kosmonautiky. Ať chceme nebo ne, ať už si to uvědomuje či nikoliv, i drobné změny v klimatu mohou mít dalekosáhlé globální následky, které se ve výsledku odrazí nejen na stavu naší planety, ale také na způsobu, jakým funguje naše společnost. Zemské klima je velmi úzce spjato s vodou, jejím pohybem a výskytem na různých místech planety ve všech skupenstvích. Pokud tedy chceme porozumět dlouhodobým změnám klimatu a jeho vývoji, zcela logicky musíme sledovat zemské vodstvo a pohyby vodních mas. A právě toto pozorování je hlavním úkolem dvojice sond označovaných jako GRACE-FO, které se zaměřují na studium gravitace naší rodné planety. Ptáte se, jak voda souvisí s gravitací? To už se dozvíte ve videu v tomto článku.

Kosmotýdeník 296 (14.5. – 20.5.)

Jak těžké je vrtat do Marsu? O tom by nám mohlo vyprávět vozítko Curiosity a zejména pak jeho tým operátorů a inženýrů, kteří už druhým rokem řeší problém se zaseknutou vrtačkou. Nyní si snad vozítko opět zavrtá. To je také hlavní téma Kosmotýdeníku, který vám shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu, nicméně dále vás čeká třeba pohled na přípravu na start rakety Antares, anebo detaily ohledně dvou 6U cubesatů, které se řítí k Marsu. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

TESS má funkční kamery

Na snímku z jedné kamery teleskopu je 200 000 hvězd. Jasný objekt v dolní části je Beta Centauri. 18. května 17:30