Štítek ‘NASA’

Kosmotýdeník 241 (24.4. – 30.4.)

Nejčastěji skloňovaným jménem kosmického prostředku nebyl po čase žádný produkt firmy SpaceX, ale pro změnu sonda Cassini, která po více jak dvaceti letech dokázala nadchnout i velká média. I my jí budeme věnovat část Kosmotýdeníku, ale podíváme se také na události, které stály v pozadí. Například máme nepříjemnou zprávu pro ty, co se těšili na start rakety SLS v příštím roce. Zdá se, že se bude čekat ještě další rok. Proč a jak došlo ke zpoždění, o tom už uvnitř článku. Podíváme se také na dnešní start Falconu 9, který by měl proběhnout již v jednu hodinu po poledni a nevynecháme ani další menší události. Přejeme vám pěknou neděli a hezké čtení.

První fotky z neznámé oblasti u Saturnu

Americká sonda Cassini si ve středu 26. dubna připsala úctyhodné prvenství – jako první lidmi vyrobený objekt prolétla skrz mezeru mezi planetou Saturn a vnitřním okrajem jejích prstenců. Na fotky z tohoto průletu jsme si museli počkat až do čtvrtka, kdy je sonda začala průměrnou rychlostí 64 kb/s odesílat. Signál letěl kosmickou prázdnotou rychlostí světla zhruba 74 minut a pozemní operátoři se tak mohli dočkat prvních fotek z dosud neprozkoumaného prostoru mezi obří planetou a jejími prstenci. NASA proto v zájmu rychlého šíření informací uvolnila na internet i nezpracované snímky.

Dlouhá cesta SLS po vodě

Pomalu se blíží moment, kdy upravený člun Pegasus opět dostane skutečný pracovní úkol. Po rozsáhlé přestavbě, která souvisela se změnou pracovních povinností, je poprvé připraven převážet díly rakety SLS. Dříve se staral o transport externí nádrže pro raketoplány z New Orleans na Floridu, nyní bude vozit centrální stupně rakety Space Launch System. A vůbec prvním úkolem bude převoz testovacích dílů tohoto nosiče na Marshallovo středisko v Alabamě. NASA k celé události připravila povedenou grafiku a tak jsem se rozhodli, že Vás s ní seznámíme a rovnou jsme ji přeložili do češtiny, aby si ji mohli užít i neangličtináři. Pod infografikou najdete ještě fotky z přesunu prvního testovacího exempláře.

První průlet mezi Saturnem a prstenci

Nová mise začala. Velké finále sondy Cassini je tu. Sonda dnes dopoledne našeho času jako první lidmi vyrobený objekt prolétla skrz mezeru mezi Saturnem a vnitřním okrajem prstenců. Vědci se už nemohou dočkat, až jim sonda pošle první fotky a výsledky měření. Je ale potřeba čekat. Výsledky budeme znát až zítra ráno našeho času. Cassini naváže se Zemí spojení až za několik dlouhých hodin. Dráhu sondy můžete živě sledovat na této adrese. V dnešním krátkém článku jsme připravili souhrn nejdůležitějších termínů (v našem čase), které se k tomuto průletu váží.

Kosmotýdeník 240 (17.4. – 23.4.)

Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.

Nový velký teleskop v roce 2025?

Odborníci z NASA jsou stále blíže k realizaci projektu WFIRST, který se má zařadit do kategorie velkých observatoří, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Hubbleův teleskop a Dalekohled Jamese Webba. Nyní už víme, že WFIRST by měl stát okolo 3,5 miliardy amerických dolarů. Vědci se na něj těší, protože by mohl detailně prozkoumat planety u cizích hvězd. Zároveň se ale ukazuje, že půjde o pěkného cvalíka, který bude potřebovat větší nosnou raketu.

Poslední průlet kolem Titanu

Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.

Kosmotýdeník 239 (10.4. – 16.4.)

Vizualizace průletu sondy Cassini skrz výtrysky na Enceladu.

V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.

Meteodružice ve vakuové komoře

Čas od času nám čtenáři napíší, že mají zájem o kratší články, které se věnují pozemním přípravám a zkouškám nejrůznějších projektů. Rádi jim vycházíme vstříc, pokud se objeví nějaká povedená fotka související s tímto tématem. V březnu byla do termálně-vakuové komory spuštěna americká družice GOES-S, aby otestovala své schopnosti fungovat v chladné prázdnotě vesmíru na geostacionární dráze. Fotka je to povedená a navíc ukazuje rozměry kosmické techniky v přímém srovnání s lidskou postavou.

Kovy v atmosféře Marsu

Když se kosmická sonda posílá na svou misi, má většinou seznam úkolů, které má splnit. Vědci vždy vytipují několik otázek, na které by rádi dostali odpovědi, ale moc dobře vědí, že mnoho misí během své služby přinese také informace, které nikdo nepředpokládal. Něco podobné se nyní děje u sondy MAVEN. Ta totiž dokázala v atmosféře Marsu detekovat elektricky nabité atomy (tedy ionty) kovů. Tento objev by zároveň mohl vysvětlit dříve nepochopitelnou aktivitu v ionosféře – elektricky nabité horní vrstvě atmosféry Marsu.