Štítek ‘MRO’

Jak se dozvíme o přistání InSight?

Od pondělka za týden, tedy 26. listopadu se můžeme těšit na pokus o přistání amerického landeru InSight na Marsu. Nedávno jsme Vás seznámili s důležitými informacemi o přistání, ale jedné oblasti jsme se nedotkli. Mars bude 26. listopadu od Země vzdálený zhruba 146 milionů kilometrů. Jak se tedy dozvíme, zda bylo přistání úspěšné nebo ne? Pozemní týmy využijí jednak osvědčených technologií, ale vyzkouší i novinku, která by se v budoucnu mohla používat častěji, tedy pokud se osvědčí. Dnes se podíváme detailněji na to, jak bude probíhat přenos informací od Marsu k Zemi. Data budou přenášena několika různými sondami – některé je budou posílat v reálném čase, jiné je uloží a odešlou až za pár hodin.

MRO vyfotila Opportunity

20. září pořídila sonda z výšky 267 kilometrů snímek roveru, který se po prašné bouři stále neozval. 25. září 22:55

Globální prachová bouře na Marsu pomalu končí

Podle dostupných údajů začal před pár dny konec prachové bouřky, která v minulých týdnech zasáhla celý Mars, což je vidět i na snímku, který 18. července pořídit Hubbleův teleskop a který jsme použili jako náhledovou fotku tohoto článku. Tato zpráva je sice potěšující, ale nesmíme zapomínat, že ještě několik týdnů (či dokonce měsíců) bude trvat, než jemné prachové částice klesnou z atmosféry k povrchu a nebe se pročistí. Právě na čisté nebe čeká americký rover Opportunity, aby mohl s pomocí solárních panelů dobít své baterie. Poslední signál z vozítka přišel na Zemi 10. června – pak bylo prachu v atmosféře tolik, že solární panely nestíhaly vyrábět dostatek energie a rover přešel do hibernace.

Gigantická prachová bouře ohrožuje Opportunity

Vozítko Opportunity muselo přerušit vědeckou práci a upadlo do stavu hibernace. Musí totiž reagovat na mimořádně nepříznivé podmínky, které se odehrávají v jeho okolí. Na Marsu totiž zuří mimořádná prachová bouře. Její rozsah překonává všechny dosavadní rekordy spojené s tímto fenoménem a pozemní operátoři si proto dělají starosti, jak si s nečekanou situací poradí jejich rover, který již více než 14 let brázdí povrch Marsu i přesto, že měl fungovat pouze devadesát dní. Vozítko vybavené solárními panely se potýká s nedostatkem elektrické energie, kvůli kterému přestalo komunikovat se Zemí.

Milankovičův kráter ve famózních detailech

Sonda Mars Reconnaissance Orbiter je kromě jiných přístrojů vybavena i špičkovou kamerou HiRISE, která produkuje neskutečně podrobné a mimořádně kvalitní fotky. Dnes se jejím prostřednictvím podíváme na Milankovičův kráter ležící na sever od hory Olympus Mons. Snímek samotný sice vznikl už vloni v červnu, ale teprve před pár dny z něj vzniklo video, na kterém si můžete celou scenérii prohlédnout ještě lépe. A jelikož kamera HiRISE pracuje s opravdu velkým rozlišením, je tohle video dostupné i v rozlišení 4K!

Mars potřebuje novou družici pro přenos dat

Stará dobrá družice Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), díky které máme k dispozici extrémně podrobné snímky povrchu a která na Zemi přenáší velké objemy informací z povrchu Rudé planety, postupně stárne. V roce 2020 má k Marsu vyrazit nové vozítko, které technicky vychází z roveru Curiosity. Do plného provozu by se mělo dostat v roce 2021 a to už bude MRO na oběžné dráze kroutit šestnáctý rok ve vesmíru. NASA si je dobře vědoma toho, že její technika postupně stárne, ale nová družice pro rychlý přenos dat (zatím pojmenovaná NeMO (Next Mars Orbiter) však nepřijde dříve než v roce 2022.

Kosmotýdeník 264 (2.10. – 8.10.)

Další týden je za námi a proto vychází další díl pravidelného souhrnu novinek z oblasti kosmonautiky – Kosmotýdeník. V dnešním vydání se v hlavním tématu zaměříme na Mars a jeho využití jako učebnice toho, jak vznikal život zde na Zemi. Podíváme se také na novinky kolem české družice VZLUSAT-1 a zamíříme i ke SpaceX, kde se protahují práce na zprovoznění jejich floridské rampy SLC-40. Přeji vám příjemné čtení a pěknou neděli.

Doprava vzorků z Marsu opět o krok blíže

NASA začala v posledních týdnech prověřovat možnost, že by mohla již v roce 2026 vypustit robotickou sondu, která by na povrchu Marsu vyzvedla vzorky tamních hornin a dopravila je na Zemi. Projekt se nyní posouvá vpřed, protože americká agentura odkládá své dřívější plány na novou družici, která měla obíhat kolem Marsu a zajišťovat i datový přenos. Mise označovaná jako MSR (Mars Sample Return) bude patřit mezi největší technologické výzvy v dějinách a její cena se odhaduje na několik miliard dolarů. Astronomické výdaje však neponese pouze NASA, ale i zájemci z řad mezinárodních, případně komerčních partnerů. Není tajemstvím, že o účast na této misi má enormní zájem třeba Evropská kosmická agentura.

Kosmotýdeník 247 (5. 6. – 11. 6.)

Týden se s týdnem sešel a je tu opět Kosmotýdeník. Dnes budeme trochu více zkoumat Mars. V hlavním článku se podíváme, co přinesla analýza minerálů z úpatí hory Mnt. Sharp. Díky této analýze můžeme nahlédnout do dávné historie vývoje vodního prostředí v tomto kráteru a ukážeme si, že je to pěkně zajímavá historie. Podíváme se také na místo přistání vozítka Opportunity, možný termín startu Falconu Heavy a nevynecháme ani tradiční přehled článků, snímek týdne a video týdne. Přejeme vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)

Dalších 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku je za námi a přichází tak čas na nové vydání. Tento týden jsme v kosmonautice mohli například obdivovat vizuálně velmi povedený návrat prvního stupně Falconu 9, ale děly se i jiné věci. Na Marsu například vědci od vozítka Curiosity zkoumali duny a mechanismy jejich vzniku, podíváme se na to v hlavním tématu. Dále zamíříme na Kourou, kde proběhl po dlouhé době start. Navštívíme i ISS, kde se připravuje pěstování čínského zelí, nebo se podíváme na přesun sond MMS. Přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.