Štítek ‘Měsíc’

Svážeme cubesaty a prozkoumáme Měsíc?

Inovativní koncept kosmické mise počítá s dvojicí cubesatů, které by spojovalo tenké, několik kilometrů dlouhé lano. Tato neobvyklá mise by mohla pomoci vědcům lépe pochopit, jak Měsíc získal zajímavě vypadající útvary. Na více než sto místech lunárního povrchu najdeme vířící vzory světlých a tmavých materiálů, které někomu mohou připomínat abstraktní tetování. Oddělení studií malých satelitů pro planetární vědu a hluboký vesmír (Planetary Science Deep Space SmallSat Studies), označované také jako PSDS3 před nedávnem vybralo tým z Goddardova střediska, aby dále rozvinul projekt označovaný Bi-sat Observations of the Lunar Atmosphere above Swirls (dvoudružicové pozorování lunární atmosféry a vírů), tedy ve zkratce BOLAS. Celou skupinu vede Timothy Stubbs, který by jednou mohl stát i v čele první podobné reálné mise.

Kosmotýdeník 254 (24.7. – 30.7.)

Sojuz dovezl novou posádku na ISS, Íránci odstřelili raketu nejistého účelu, na kosmodromu na Floridě se objevil dokončený horní stupeň pro první let SLS a firma Astrobotic představila plán vyslat v roce 2019 první exemplář svého nákladního modulu na povrch Měsíce. Z kosmonautického hlediska pořádně napěchovaný týden. V Kosmotýdeníku se podíváme ještě na události, které by vám rozhodně neměly ujít. Například dva týmy z Evropy testovaly měsíční vozítka. Podobné testování má i NASA, ale ta k tomu využívá pískoviště. V dalších zprávách se podíváme na fotky ze startu Sojuzu a na další detaily. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Revoluční mise na Měsíc 50 let po Apollu 11

Firma Astrobotic včera vydala společně se společností United Launch Alliance tiskovou zprávu, ve které oznámila, že v roce 2019 vyrazí k Měsíci raketa od ULA, která ponese soukromý lander Peregrine. „Jsme nadšeni tím, že můžeme k naší cestě na Měsíc využít raketu od ULA,“ oznámil John Thornton, ředitel firmy Astrobotic a dodal: „Tím, že využijeme tohoto dopravce, můžeme si být jistí, že náš náklad poletí na ověřené raketě, která má svou historii ověnčenou rekordní spolehlivostí. Společně mohou naše dvě firmy uctít minulost a vydat se vstříc lunární budoucnosti.“

Kosmotýdeník 252 (10.7. – 16.7.)

Další týden uběhl jako voda a léto je v plném proudu. Odložte ale na chvíli grilovací nářadí, osušte mokrou kůži a vyklepejte písek z vlasů. Přichází tradiční Kosmotýdeník, který se pokusí shrnout všechny důležité momenty uplynulých sedmi dní. Čeká nás především výlet do Mexického zálivu, kde probíhá testování nové americké lodi Orion. Ale tematická paleta je jako vždy mnohem pestřejší – podíváme se na novinky kolem Falconu Heavy a nebo na ruský start s více než 70 družicemi.

LRO umí hospodařit s málem

Sonda LRO u Měsíce již spotřebovala 96,8% (21 kg) paliva, přesto jí zbytek vystačí ještě na 11 let provozu! Jedná se tedy o prodloužení mise. 12.července 8:27

„Otiskneme boty do Marsu,“ říká americký viceprezident

Kdy se dočkáme příštího velkého skoku pro lidstvo?

Od politických proslovů se většinou nedá očekávat, že by se z nich člověk dozvěděl nějaké skutečné kosmické plány – čest výjimkám jako byl slavný Kennedyho projev, který poslal Američany k Měsíci – ale mohou alespoň ukázat trendy a směr. Když dnes přilétl na floridský kosmodrom americký viceprezident Mike Pence, byli všichni zvědaví, jak bude jeho řeč vypadat. Druhý muž v hierarchii Spojených států se měl podle prvotních informací seznámit s vývojem Kennedyho vesmírného střediska a následně pronést proslov. Místo projevu asi nemohlo být zvoleno lépe – hala VAB, ve které se sestavovaly lunární Saturny V nebo raketoplány a kde se bude rodit nová americká raketa SLS přivítala kromě zástupců médií a politiků i čestnou návštěvu v podobě bývalého astronauta Buzze Aldrina. Jedním z hlavních řečníků byl ředitel Kennedyho střediska Bob Cabana, v jehož proslovu stojí za vypíchnutí především tato zmínka: „Zde (v hale VAB) vznikaly první americké znovupoužitelné rakety, tedy raketoplány.“ Zdá se to jako nenápadná větička, ale je z ní cítit, že slovo „znovupoužitelnost“ má stále silnější zvuk.

Jak Čína dopraví na Zemi vzorky z Měsíce?

Doporučujeme Vám animaci průběhu mise Čchang’e 5 s anglickými titulky – start už letos! 14. června 18:06

Mise na odvrácenou stranu Měsíce

Čchang'e 3

Mnoho z vás má určitě ještě v čerstvé paměti historické přistání čínské sondy Čchang’e 3 na Měsíci a následný sjezd vozítka Jutu z rampy. Stalo se tak 14. prosince 2013 a jednalo o první měkké přistání na povrchu našeho přirozeného satelitu po dlouhých 37 letech, kdy zde naposledy přistála sovětská Luna 24. Úspěšná Čchang’e 3 měla v záloze svou nedokončenou kopii, která ji měla v případě neúspěchu zastoupit. Jelikož se však tento její osud nikdy nenaplnil, Čína přistoupila k mírné úpravě sondy a její přípravě na další ambiciózní misi Čchang’e 4, která posune hranice čínského průzkumu Měsíce zase o krok dál. Pojďme se podívat na fakta a novinky týkající se této sondy, které byly nedávno zveřejněny.

Čchang’e 5 přistane v Oceánu bouří

Čína potvrdila MÍSTO přistání Čchang’e 5, kterým bude původně vulkanická oblast Mons Rümker v severní části Oceánu bouří. Start už v listopadu. 8. června 12:08

Ruské měsíční plány

Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?