Štítek ‘Měsíc’

PSP vyfotila Zemi

25. září pořídil přístroj WISPR na sondě Parker Solar Probe snímek Země ze vzdálenosti cca. 43 milionů kilometrů. Na detailu je vidět i Měsíc. 25. října 12:53

Izraelskou misi k Měsíci potkal odklad

Pokud se podíváme do historie měkkých přistání na Měsíci, zjistíme, že tento úkol dokázaly splnit pouze tři státy – Sovětský svaz (jako první Luna 9), USA (jako první Surveyor 1) a Čína (jako první a poslední zatím Chang’e-3). Ambice na zařazení do tohoto elitního klubu má Izrael, který by se rád stal čtvrtým zástupcem v této lukrativní společnosti. SpaceIL chce totiž na Falconu 9 vypustit lunární lander, který by se pokusil o přistání na povrchu našeho souputníka. Na začátku října však Izraelci oznámili, že projekt postihlo zdržení o několik týdnů, takže startovat by se mělo až začátkem roku 2019, přičemž k samotnému přistání má dojít osm týdnů po startu.

Vesmírné výzvy – září 2018

BFS u Měsíce zdroj:arstechnica.net

Už se pomalu stalo tradicí, že Vesmírné výzvy nabízejí pět velkých reportáží. Ani září nebude výjimkou. A co nás tedy čeká? V úvodu to bude start mise ICESat-II, pak výsadek dvou modulů na asteroid Ryugu a další start, tentokrát zásobovací lodě HTV-7. Turistu, který obletí v lodi BFS Měsíc si představíme v předposlední reportáži a nakonec se podíváme na start mise Telstar 18V.

ŽIVĚ: Oznámení SpaceX o turistech v BFR u Měsíce

Vizualizace BFR u Měsíce.

O tom, že SpaceX chce posadit loď Crew Dragon se dvěma turisty na špičku Falconu Heavy za účelem obletu Měsíce, jsme se dozvěděli vloni na jaře. O rok později Elon Musk oznámil, že tento projekt již není aktuální – Falcon Heavy prý nebude certifikován pro vynášení lidských posádek, jelikož vývoj systému BFR pokračuje lépe, než se čekalo. Objevily se tedy úvahy, že turisté k Měsíci poletí, ale později a nikoliv v Crew Dragonu, ale v lodi BFS, kterou vynese systém BFR. Tyto spekulace potvrdila sama firma, když před několika dny tweetovala, že turisté poletí k Měsíci na nově vyvíjené obří raketě. SpaceX na svém YouTube kanálu založila přímý přenos, ve kterém bychom se měli dozvědět bližší informace. Pokud Vás neodradí velmi časné vstávání (vysílání začne zítra ve 3:00 SELČ), pak Vás zveme k našemu psanému online přenosu z celé akce.

SpaceX oznámí lunárního turistu

V pondělí 17. září by měla SpaceX oznámit jméno prvního turisty, který by měl letět k Měsíci na palubě BFR. 14. září 10:30

Kosmotýdeník 310 (20.8. – 26.8.)

Další týden je za námi a opět se o něm nedá říct, že by kosmonautické fanoušky nějak nudil. Jako obvykle se toho stalo hodně a proto věříme, že dnešní Kosmotýdeník přijde vhod jak těm, kteří nemají čas na čtení článků každý den a přesto si chtějí udržet přehled o aktuálním dění, tak i našim pravidelným čtenářům, kterým kromě tradiční rekapitulace nabídneme téma, na které se během týdne nedostalo. Dnes se můžete těšit na cestu k Měsíci, kde američtí vědci s využitím indických dat opět potvrdili přítomnost vodního ledu. V krátkých zprávách se podíváme do Číny a čeká nás i pár novinek kolem SpaceX.

Moderní pohled na Měsíc

NASA nedávno uvolnila ke svému 60 výročí toto povedené video. 20. srpna 0:54

Indové letos k Měsíci nepoletí

Termín startu indické komplexní sondy Chandrayaan-2 byl přeložen na leden roku 2019. 6. srpna 8:53

Ruská lunární mise čelí problémům

Pokud nepočítáme mezinárodní mise s větší či menší ruskou spoluúčastí jako je třeba ExoMars 2016 (přístroje na sondě TGO + raketa Proton), nebo MSL (ruský přístroj DAN), pak můžeme říct, že čistě ruská mise neopustila oběžnou dráhu naší planety již třicet let! Rusko své mise od té doby vypouštělo jen na oběžnou dráhu Země a pokusy o vzdálenější cíle dopadly neúspěšně ještě před odletem od naší planety. Oficiální plány hovoří o tom, že ještě před koncem příštího roku bychom se mohli dočkat mise, která by měla dlouhé čekání ukončit, Ovšem její start rozhodně není jistý, právě naopak. Nad projektem visí riziko odkladu o dva roky, které je důsledkem kombinace technických a politických potíží.

Zdravotní problémy při vdechování měsíčního prachu

Řada studií ukazuje, že měsíční prach může způsobovat zdravotní problémy při vdechování. Měsíční prach, který ulpěl na skafandrech „měsíčňanů“ z programu Apollo, některým z nich způsobil krátkodobé problémy. V této souvislosti je zejména citován astronaut Harrison Schmitt z mise Apollo 17 a jeho celodenní akutní problémy „lunární senné rýmy“ – oteklé slzící oči, zduření a bolesti hrdla a kýchání. Alan Bean z Apolla 12 hlásil, že po návratu v vycházky se velké množství prachu volně vznášelo v kabině lunárního modulu a omezovalo vidění. Také to ztěžovalo dýchání bez helmy.