Štítek ‘Měsíc’

Lunární komunikační sonda vypuštěna

Retranslační družice Queqiao a experimentální Longijang 1 a 2 se úspěšně oddělily od nosné rakety Dlouhý pochod 4C (start včera ve 23:25 SELČ). 21. května 9:13

Indická lunární supermise se blíží

Indové zatím k Měsíci dostali jedinou sondu a hned druhé sousto si vzali pořádně velké – jejich mise Chandrayaan-2 se totiž bude skládat z orbiteru, landeru a šestikolového roveru. Půjde tedy o mimořádně smělou a komplexní misi. Je proto velká škoda, že se Indové více nechlubí dosaženými pokroky. Ke startu na raketě GSLV původně mělo dojít ještě v první polovině letošního roku, ale dnes byl oznámen odklad startu na říjen. Nyní jsme se však díky časopisu Times dozvěděli alespoň základní informace o stavu příprav této zajímavé mise.

Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST

O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.

Kosmotýdeník 280 (22.1. – 28.1.)

Premiérový statický zážeh Falconu Heavy.

Jestli se říká, že jsou góly kořením hokeje, pak bychom mohli říct, že emoce jsou kořením kosmonautiky. A šéfkuchař osud nám tenhle týden naservíroval menu, že by s ním měli problém i otrlí jedlíci zvyklí na extrémní dávky Scovilleho jednotek. V uplynulých dnech nám totiž aktuální události napumpovaly do krve koňskou dávku několika silných emocí – radosti, překvapení i strachu – Falcon Heavy se dočkal premiérového zážehu, dozvěděli jsme se o nečekaném stupni i nákladu rakety Electron a báli jsme se o Ariane 5, která nakonec svůj úkol i přes problémy splnila. Pokud si chcete přečíst rekapitulaci uplynulého týdne, nebo se podívat na témata, která jsme v článcích nepokryli, je tu pro Vás Kosmotýdeník.

Projekty evropských lunárních cubesatů

Prakticky v každém článku, ve kterém se věnujeme cubesatům, píšeme, že tyto malé družice zažívají v posledních letech velký boom, který se hned tak nezastaví. Dnešní článek budiž důkazem. Evropská kosmická agentura vloni vyzvala evropské týmy, aby navrhly cubesat pro výzkum Měsíce. ESA všechny návrhy zhodnotila a nyní představila vítěze. Oba vybrané projekty sice nemají zajištěné vynesení k Měsíci, ale můžeme je chápat jako ideální odrazné body do budoucna. Pokud se otevře možnost poslat k Měsíci cubesaty, bude mít Evropa v rukávu hned dva trumfy.

Evropsko-ruská lunární mise dělá drobné pokroky

Když se řekne evropsko-ruský kosmonautický projekt, každému fandovi kosmonautiky se asi vybaví ExoMars. Obě agentury ovšem spolupracují i v dalších programech – v rámci mise Luna-Resurs (též Luna 27) se pokusí dopravit na Měsíc pokročilou laboratoř. Ta má být vybavena přístroji, které po měkkém přistání zvládnou pod povrchem hledat ložiska ledu. V průběhu roku 2017 udělal celý projekt několik drobných, ale velmi důležitých kroků vstříc realizaci. Souhrn dosavadních událostí přinesl portál russianspaceweb.com a my Vám nyní nabízíme českou verzi těchto informací.

Na co se těšit v roce 2018?

Jako když se dítě dostane do hračkářství, nebo do cukrárny – tak nějak se cítí fanoušci kosmonautiky na prahu roku 2018. Dlouhé roky jsme se na tento rok těšili a i když některé události původně plánované na rok 2018 sklouzly na pozdější termíny (například premiéra rakety SLS), stále by mělo jít o mimořádně nabitý rok. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny atraktivní momenty, které nás zřejmě čekají. Jejich počet je ve srovnání s minulými roky nadstandardní. Je jasné, že některé z nich potkají odklady, ale jejich výčet vypadá jednoduše fantasticky a my, jakožto fandové letů do vesmíru, se máme na co těšit.

Falcon 9 pomůže korejské vědě

Nejdříve v roce 2020 by mohla raketa Falcon 9 vynést první jihokorejskou družici určenou k výzkumu Měsíce. Projekt označovaný zkratkou KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) počítá s tím, že by se sonda po vynesení do vesmíru usadila na oběžné dráze kolem Měsíce ve výšce zhruba 100 kilometrů. Sonda o hmotnosti 550 kilogramů by měla fungovat po dobu jednoho roku, energii jí zajistí dvojice solárních panelů a o pohon se postarají 4 trysky na jednosložkové palivo s tahem 30 N a čtyři trysky s tahem 5 N.

Trump zacílil na Měsíc

To, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prosazuje návrat Američanů na Měsíc, není nic nového. Kupříkladu viceprezident Mike Pence tuto myšlenku velmi intenzivně prosazoval po prvním zasedání Trumpem obnovené Národní rady pro kosmonautiku (viz náš článek z července) a na začátku října to opět potvrdil. V pondělí 11. prosince americký prezident podepsal dokument Space Policy Directive 1, který má být prvním krokem k realizaci tohoto projektu. Je tato událost zárukou toho, že se Američané opravdu vrátí na Měsíc, nebo jen o první z řady kroků? A jaký vliv bude mít Trumpův podpis na směřování NASA? Na to se pokusí odpovědět dnešní článek.

ŽIVĚ: Trump podepisuje směrnici o směřování NASA

Dnes ve 21:00 podepíše americký prezident směrnici Space Policy Directive. Ta by měla namířit pozornost NASA k Měsíci a Marsu. Živý přenos 11. prosince 20:41