Štítek ‘medicína’

Water dry immersion, neboli „kosmonautika ve vaně“

Mikrogravitace, to je fyzikální jev, který spolu s účinky záření a dlouhodobým pobytem v uzavřeném prostředí, má na fyziologii člověka pobývajícího např. na palubě ISS, velký (zejména negativní) vliv. Proto je výzkumu těchto účinků ze strany odborníků na kosmickou medicínu věnována značná pozornost. Na Zemi je tento výzkum realizován zejména pomocí tzv. analogových studií, jako jsou například studie vlivu dlouhodobého upoutání člověka na lůžko (tzv. bed-rest studie, o kterých jsem už na Kosmonautix psal) a dále pak za pomoci tzv. water dry immersion studií, neboli studií vlivu tzv. suchého ponoření člověka do vody, či gelu.

Výzkum na ISS ve znamení emulace,  neboli lidské „orgány na čipech“

Od okamžiku, kdy se na palubě Mezinárodní kosmické stanice usídlila první stálá posádka (2. listopadu 2000), až k dnešním dnům, byly na palubě této orbitální laboratoře realizovány stovky experimentů z nejrůznějších oblastí vědy. Podstatnou část tohoto výzkumu tvoří také experimenty z oblasti medicíny. Člověk by řekl, že za ta léta už musí být vše vyzkoumáno. Ale opak je pravdou. Objevují se stále nové a nové otázky a medicíně na ISS se otevírají další výzvy. Na co se tedy můžeme zanedlouho na palubě ISS těšit? V příštích několika letech bude výzkum v oblasti kosmické fyziologie člověka z velké části ve znamení tzv. emulace, neboli napodobování fyziologických pochodů pomocí tzv. tkáňových čipů.

Růst krystalů pro lepší léky

Na ISS začne tento týden výzkum, který má za úkol vylepšit růst krystalů v pozemských podmínkách. Poznatky nasbírané při této zkoušce by v budoucnu mohly urychlit vývoj léků, z čehož by profitovalo lidstvo na celé planetě. Experiment se zaměří na látky, kterým se říká proteiny, nebo chcete-li bílkoviny. Jde o mimořádně důležité sloučeniny, které hrají v organismech klíčovou roli – tvoří drtivou většinu hmoty živých organismů, bez nich by těla nedokázala regulovat své vnitřní procesy, opravovat chyby, nebo se chránit. Mnoho proteinů je moc malých na to, abychom je mohli prostudovat pod mikroskopem – přichází proto ke slovu jejich krystalizace, která pomáhá určení jejich trojrozměrné struktury.

Smrtící bakterie vyrazí na ISS

Přiznám se, že nemám rád šokující nadpisy a hned na začátku tak musím uvést, že nadpis tohoto článku nelže. Je potřeba nazývat věci pravými jmény. A bakterie s latinským jménem Staphylococcus aureus si nelichotivé označení opravdu zaslouží. Tenhle nepatrný tvor, který je vidět jen pod mikroskopem totiž dokáže v lidském těle nadělat pořádnou paseku. Někdy způsobí jen lehké záněty měkkých tkání, ale ve svém arzenálu má i rozsáhlé sepse, kterým podlehlo již několik milionů lidí. Zlatý stafylokok je velkým nepřítelem lékařů po celém světě a na boj s ním vyráží i unikátní vědecká laboratoř – Mezinárodní vesmírná stanice.

Léky na míru, aneb kosmická medicína budoucnosti

Týmy pokročilých konceptů, světových kosmických agentur a soukromých aerokosmických společností nyní pracují na odvážných plánech objevitelských kosmických misí, zahrnujících vybudování stálých základen na Měsíci nebo na Marsu. Takové mise budou charakteristické nejen pobytem v nehostinném a životu nebezpečném prostředí. Lidé budou zcela izolování, odkázaní sami na sebe a na své, velmi omezené, zdroje. Život na Měsíční, nebo Marsovské základně si od budoucích průzkumníků bude vyžadovat vysokou úroveň autonomie. To platí i v případě, pokud dojde k onemocnění či k úrazu některého ze členů posádky. Je řada technologií, které bude potřeba teprve vymyslet, ale již dnes mají vědci dobře nakročeno do budoucnosti…

Jak zachránit kosmonauta?

V době kdy vznikal tento článek, měl svou premiéru scifi film, natočený na motivy knihy Andyho Weira – Marťan, ve kterém režisér Ridley Scott vypráví dramatický příběh o záchraně astronauta Marka Watneyho, který zůstal opuštěný na planetě Mars. Jenže snadná není ani záchrana kosmonauta z oběžné dráhy, která je ve výšce „pouhých“ cca 360 km nad Zemí…