Štítek ‘Mars’

Kosmotýdeník 225 (2.1. – 8.1.)

Máme za sebou první týden roku 2017 a přichází čas na jeho souhrn v oblasti kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu podívá na vyšetřování havárie Progressu MS-04, které stále není dokončené a ohrožuje i lety s lidskými posádkami. Jak se bude postupovat dál a proč se nedaří přijít na příčinu selhání? Dále se podíváme na první start letošního roku, který si připsala Čína, zamíříme za fotografiemi sondy Cassini a nabídneme i další témata. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Pokroky v přesném přistávání kosmických raket a sond

Měkké přistání autonomně (samostatně) řízené kosmické sondy nebo rakety je velmi náročný úkol, přičemž přistání s vysokou přesností, blízko předem vybraného cíle, je celkem pochopitelně ještě náročnější úloha. Přesné přistání je ovšem cestou ke zvýšení kvality průzkumu sluneční soustavy a také umožnění stavby nosných raket, které mohou být znovu natankovány a opakovaně použity, podobně jako třeba dopravní letadla. Proto je tomuto tématu věnována zvýšená pozornost a zabývají se jím špičkové inženýrské týmy raketokosmického průmyslu.

Vesmírné výzvy – prosinec 2016

ERG zdroj:jaxa.jp

V prosinci nás bohužel postihla jedna havárie, když se na oběžnou dráhu nedostala ruská zásobovací loď Progress MS-04. Na druhou stranu jsme se mohli pokochat startem rakety z podvěsu letadla, který se moc často nevidí. Rovněž Japonci nabídli atraktivní start ze svého kosmodromu, jenž bývá bičován obrovskými mořskými vlnami, což při odlepování rakety z rampy vypadá jako souboj vodního a ohnivého živlu.

Kosmotýdeník 224 (26.12.2016 – 1.1.2017)

Vítejte v roce 2017 a tradičnímu přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne – Kosmotýdeníku, připadal ta krásná příležitost, že začínající rok otevře. Toto vydání bude proto trochu výjimečné tím, že se v něm dočkáte mnohem více fotografií, než jste zvyklí. Nicméně hlavním tématem tentokrát bude vozítko Curiosity, které zápasí se svým vrtákem, nyní už se zdá, že víme, proč se vrták chová nestandardně. Podíváme se také na plánované zásobovací mise k ISS v režii SpaceX a na další informace. Pevně věřím, že i v roce 2017 se budeme setkávat u Kosmotýdeníků plných fantastických kosmických událostí. Přeji vám příjemný vstup do nového roku a dobré čtení.

Mars o Vánocích

Beagle 2 se svou robotickou paží zdroj:esa.int

V čase vánočním máme čas na malé zklidnění a tak často vzpomínáme, co jsme kde zažili s našimi blízkými, prohlížíme staré fotografie a vůbec relaxujeme. Pak jsou ale tací z nás, kteří se o vánočních svátcích rádi pohybují, někdo už jen pomocí auta, když objíždí známé a rodinu, někdo i po vlastních. Pro mě je to tak od všeho něco a protože jsme tvor sentimentální, zavzpomínal jsem, kterak jsem já trávil Štedrý den s Marsem a zároveň myslím na všechny ty roboty, ať už funkční, nebo dávno umrzlé v marsovských pustinách. A dnes, kdy tento článek čtete máme důvod ke vzpomínce, byť poněkud smutné. Dnes před 13 lety se o přistání neúspěšně pokusil Beagle 2. A protože tu jsou mezi námi tací, kteří tehdy také kvůli němu nemohli spát, nebo tací, které zajímá, co se děje na Marsu o Vánocích, zvu vás k našemu svátečnímu čtení. A najdeme si chvilku i pro obdivovatele nebeských jevů obecně.

Curiosity čelí problému s vrtákem

Americký rover Curiosity, který už více než 4 roky brázdí povrch Marsu, dělá v těchto dnech těžkou hlavu pozemním operátorům. ti zjistili, že rover má problémy s vrtnou soustavou na konci robotické paže. Specialisté se rozhodli, že raději preventivně dočasně zastaví pohyb roveru i robotické paže, aby získali dostatek času na objevení původu problému. Hlavním cílem je nyní vyhledání příčiny, kterou se později pokusí opravit. Podle všeho se zatím zdá, že problém je v mechanismu, který se stará o přitlačení vrtáku ke zkoumanému kameni pro odběr odvrtaných materiálů.

Curiosity nahlíží do historie Marsu

Americký rover Curiosity pomalu, ale jistě stoupá vzhůru po úpatí hory Monut Sharp, známé též jako Aeolis Mons. Při této cestě má unikátní možnost prozkoumávat různé geologické vrstvy, ve kterých se dá číst jako ve stránkách dávné marsovské kroniky. Nejnovější objevy ukazují, jak se v průběhu času měnila dávná jezera a vlhké podložní vrstvy. Vlivem těchto procesů, které probíhaly před mnoha miliony let, vznikla různá prostředí, ve kterých byly odlišné podmínky pro vznik a vývoj případného mikrobiálního života.

Průlet nad Mawrth Vallis

Povrch Marsu má zhruba stejnou rozlohu jako pozemská souš – nabízí proto celou řadu různorodých útvarů. Jedním z nich je Mawrth Vallis – 600 kilometrů dlouhý a místy až 2 kilometry hluboký kaňon, který leží na hranicích jižních vrchovin a severních plání. Napadlo nás, že na sobotu to chce něco klidného, oddechového a relaxačního. Myslíme si, že níže přiložené video splňuje tyto předpoklady měrou vrchovatou. A hlavně je to krásná ukázka toho, jak pokročilá technologie je dnes k dispozici – díky datům z evropské družice Mars Express na oběžné dráze Marsu dokážeme vymodelovat reálnou krajinu a pak se nad ní virtuálně proletět.

„Děs“ v hledáčku evropské sondy

Družice TGO se k Marsu vydá už v lednu roku 2016

Tím Děsem z nadpisu pochopitelně není nic jiného, než marsovský měsíc Phobos, jehož jméno pochází z řečtiny, kde má právě tento nelichotivý význam. Ostatně ani druhý přirozený satelit Marsu, měsíc Deimos na tom není lépe – jeho jméno znamená Hrůza. Snímkování Phobosu bylo součástí druhého kola testování přístrojového vybavení evropsko-ruské sondy TGO (Trace Gas Orbiter), která k Rudé planetě dorazila ve druhé polovině října. Celá zkušební etapa proběhla v rámci dvou oběhů sondy kolem Marsu mezi 20. a 28. listopadem.

Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči

Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.