Štítek ‘Mangalyaan’

Kosmotýdeník 272 (27.11. – 3.12.)

Tak poletí na Falconu Heavy Tesla, anebo nepoletí? To je otázka, která vrtá v těchto dnech mnoha fanouškům i redaktorům po celém světě hlavou. My se krom tohoto stále ještě nerozhodnutého dilematu podíváme také na poslední ruský start a podrobně také rozebereme, jak trysky na sondě Voyager 1 po 37 letech po vypnutí šlapou lépe, než když fungovaly pravidelně. Nevynecháme ani další zprávy z uplynulého týdne a pro Kosmotýdeník tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Indický příspěvek ke krásným snímkům Marsu

Tharsis a Valles Marineris z MOM. Zdroj: ISRO

Jestliže o misi Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) americké NASA lze říci, že i po deseti letech od startu (12. 8. 2005) je největším producentem dat od Marsu a posílá více než polovinu všech dat od marsovských misí, neznamená to, že by ostatní chtěly stát v ústraní. Také indická vesmírná agentura ISRO publikovala krásné snímky Marsu pořízené její družicí Mangalyaan, známou též pod zkratkou Mars Orbiter Mission (MOM). Podívejme se na detail Valles Marineris i na kráter, ve kterém přistála Curiosity.

Fotky Marsu od indické sondy

Kolem Marsu momentálně krouží tři robotičtí průzkumníci z USA, jeden z Evropy a jeden z Indie. Právě poslední jmenovaná, sonda Mangalyaan, je mezi ostatními tak trochu Popelkou, protože se do povědomí internetové veřejnosti moc nedostane. Byla by ale škoda tyto fotky opomíjet, proto Vám dnes přinášíme nejnovější várku fotek právě od indické sondy MOM. Indové nezveřejňují pouze samotné fotky – vždy k nim doplní i popisek – my Vám je přeložili do češtiny, takže se jejich krásou může kochat i ten, kdo není v cizích jazycích příliš kovaný.

Nedělní rendez-vous druhé nejsledovanější planety s kometou

Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“

Indicko-americká spolupráce

Na předvčerejším setkání v Torontu podepsali Charles Bolden a Koppillil Radhakrishnan dva důležité dokumenty, které stvrzují, že agentury, kterým velí, tedy americká NASA a indická ISRO vytvoří společně novou družici pro dálkový průzkum Země. Druhá podepsaná dohoda se pak týká vzájemné spolupráce při výzkumu Marsu – právě k Rudé planetě totiž v průběhu minulého týdne dorazily nové sondy MAVEN a Mangalyaan,které pochází právě z dílen NASA a ISRO. K podpisu došlo v rámci mezinárodního astronautického kongresu a dokumenty obě agentury zavazují k vytvoření společné pracovní skupiny, která bude mít za úkol vyhledat možnosti širší vzájemné spolupráce než tomu bylo doposud. Asi nejviditelnějším výsledkem by měla být družice NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar), která má na oběžnou dráhu zamířit v roce 2020.

Kosmotýdeník 106. díl (22.9. – 28.9.2014)

Uplynulý týden přinesl mnoho významných a zajímavých události v kosmonautice a tak současný kosmotýdeník, který právě tento uplynulý týden shrne, bude trochu rozsáhlejší. Nejdříve se podíváme k Marsu, kterému na jeho oběžné dráhy přibyly dvě nové družice, včetně první indické. Na mezinárodní vesmírnou stanici se vydala trojice nových astronautů, ale let neproběhl bez problémů a třetí velkou zprávu zaměříme na raketu Proton, která se snad už vrátila do služby. V krátkých zprávách se podíváme na dění u SpaceX. Přeji vám hezkou neděli, a pokud zovna obědváte, tak dobrou chuť.

Mangalyaan v kostce

Indická sonda Mangalyaan se včera zapsala do historie, jelikož se jedná o první indickou sondu, která se kdy vydala na cestu meziplanetárním prostorem a navíc úspěšně dorazila do cíle – na oběžnou dráhu planety Mars. Ačkoliv Indie od začátku tvrdí, že se jedná pouze o technologický demonstrátor, šlape zatím celá mise jako hodinky. Pro Indii se jedná o mimořádný úspěch, který místní kosmickou agenturu katapultoval do společnosti USA, Sovětského svazu a Evropy – nikdo jiný totiž nedokázal dostat svou družici k Marsu. A to i přesto, že náklady na misi Mangalyaan tvoří pouhých 72 milionů dolarů, což jsou pro zajímavost jen 3/4 ceny oskarového filmu Gravitace. Náš dnešní krátký článek přináší infografiku věnovanou sondě Mangalyaan, kterou jsme pro Vás navíc kompletně přeložili do češtiny.

Historická chvíle pro Indii klepe na dveře

Mangalyaan na oběžné dráze Marsu

Před pár desítkami hodin drželi fanoušci kosmonautiky palce americké sondě MAVEN, která vstupovala na oběžnou dráhu kolem Marsu. Ačkoliv je každý takový zážeh nesmírně náročný a nechceme snižovat jeho komplikovanost, tak u MAVENu to žádné moc velké nervy nebyly – NASA je zkušená agentura, která už má za sebou hned několik podobných manévrů. Dnes v noci ale přijde jiný zážeh – na první pohled stejný – také půjde o záchyt na oběžné dráze Marsu. Rozdíl ale bude v tom, že tentokrát půjde o indickou misi Mangalyaan. Pro všechny zájemce jsme do češtiny přeložili infografiku, která se týká právě aktuálního brzdícího zážehu.

Přípravy na marsovské setkání s kometou Siding Spring

Podzim se zvolna blíží, a s ním i přípravy pozemních týmů na průlet komety Siding Spring kolem našeho druhého nejbližšího planetárního souseda. Jelikož už uběhlo několik měsíců od mediálního běsnění (nejdříve se totiž předpokládalo, že dojde ke srážce obou těles), pojďme si jen ve stručnosti připomenout, co nás čeká. Kometa C/ 2013 A1 byla objevena v lednu 2013 na australské observatoři Siding Spring. První dva měsíce to vypadalo jako splněný sen nejen všech astronomů, planetologů, ale určitě i fanoušku vědeckofantastické literatury. Kometa se 19. října 2014 srazí s planetou Mars! Přesnější propočty a pozorování od loňského dubna však tuto možnost vyvrátily. Ale i tak to neznamená, že bychom se neměli na co těšit. Rozhodně půjde o velkolepé představení – a my máme díky dlouhodobému výzkumu rudé planety předplaceny lístky do první řady. Kometa dosáhne perihelia 1,399 AU od Slunce pravě uvnitř oběžné dráhy Marsu 25. října letošního roku.

Měníme přehledně rychlost na oběžné dráze

Minulý článek o výpočtu rychlosti družice na oběžné dráze kosmického tělesa sklidil u čtenářů docela velký úspěch. Není se co divit, kosmonautika je obor, který se matematice vyhnout nemůže. Přesto může být, především pro některé nováčky v oboru, docela komplikované do tohoto rozjetého vlaku naskočit. Dnes proto přichází další díl našeho seriálu, který cílí právě na nové zájemce o kosmonautiku. Zaměříme se na změnu rychlosti na oběžné dráze a stejně jako v minulých dílech, i tentokrát budeme všechno vysvětlovat pomalu a názorně.