Štítek ‘LISA Pathfinder’

Konec LISA Pathfinder

Vědecká mise této evropské sondy skončila 30. června. Právě dnes ve 20:00 byla oficiálně ukončena celá mise a sonda je vypnutá. Viz video 18. července 20:00

ŽIVĚ: Loučení s LISA Pathfinder

Dnes večer odešle pozemní středisko poslední pokyn sondě LISA Pathfinder. Na Facebooku ESA najdete od 19:45 našeho času živé vysílání. 18. července 18:30

Pohled pod kůži: LISA Pathfinder (koloidní mikrotrysky)

LISA Pathfinder

LISA Pathfinder je technologický demonstrátor pro budoucí velkou misi nazývanou eLISA (Evolved Laser Interferometr Space Antenna), která bude zkoumat gravitační vlny a její start je plánován až na první polovinu třicátých let. Tak vzdálené datum startu je odůvodněno vysokou náročností a vyspělostí konstrukce sondy. Některé technologie, které má eLISA nést na své palubě je ještě potřeba doladit a zjistit, které z možných provedení je to nejvhodnější. Jiné technologie dokonce ještě ani nebyly vyvinuty. A právě na jeden z klíčových komponentů se podíváme v dnešním Pohledu pod kůži. V tomto článku podrobně rozebereme konstrukci mikrotrysek sloužících k přesnému udržování polohy sondy LISA Pathfinder v prostoru. S hrdostí můžeme říci, že na vývoji a výrobě této vysoce vyspělé technologie mají své otisky i zlaté české ručičky.

LISA Pathfinder dnes uzavře svou misi

Po šestnácti měsících vědeckého provozu ukončí demonstrátor LISA Pathfinder 30. června svou jedinečnou misi. A to už je více než podstatný důvod k tomu, abychom si její výkony představili detailněji. Tahle na první pohled nenápadná sonda nemá žádné kamery, kterými by si zasloužila prestižní místo na obálkách vědeckých časopisů, skrz které vede cesta k povědomí veřejnosti. Její přínos je ale přesto ohromný. Pomohla totiž učinit první krůčky k budoucí velké kosmické observatoři gravitačních vln, o které jsme nedávno psali.

NASA stojí o evropské hledání gravitačních vln

Jak jsme Vás již před několika dny informovali prostřednictvím krátkých zpráv, Evropská kosmická agentura nyní již oficiálně vybrala třetí misi, která patří v rámci programu Cosmic Vision do kategorie velkých projektů. Nejde o nic menšího, než o projekt se zkratkou LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Tato mise bude tvořena trojicí sond, které budou společně pátrat po gravitačních vlnách ve vesmíru. Tato oblast je velmi atraktivní a její koncepty dlouhodobě nestudují jen evropští vědci, ale i jejich kolegové z USA.

LISA Pathfinder exceluje

Evropská sonda LISA Pathfinder nemá snadný úkol – jelikož jde o technologický demonstrátor, který má ověřit nové technologie, nemůže se pochlubit krásnými fotkami, které by jí zajistily místo na výsluní zpravodajských serverů. Přesto je její mise ohromně důležitá. Díky této sondě můžeme ověřit technologie, které nám jednou umožní lépe prostudovat gravitační vlny. Je proto velmi potěšující, že Vám můžeme přinést dnešní článek, který ukáže, že si malá sonda vede lépe, než se čekalo.

Vstupujeme do nové éry astronomie

„Objevili jsme gravitační vlny“ – tento přelomový vzkaz včera vypustili do světa odborníci v pečlivě sledované tiskové konferenci. Gravitační vlny vzniklé slučováním dvou černých děr zaznamenala vloni v září obě zařízení LIGO – ve státě Washington a v Louisianě. Díky analýzám se podařilo dosáhnout „spolehlivosti“ 5-sigma, což je ve vědeckém světě dostatečně důvěryhodný výsledek. Zcela právem se začalo hovořit o novém věku astronomie a také o tom, že si objevitelé téměř s jistotou řekli o Nobelovu cenu. Nepřímé náznaky gravitačních vln tu sice byly už dříve, ale první přímé pozorování přišlo až nyní – shodou okolností téměř přesně sto let poté, co je Albert Einstein definoval ve své teorii relativity.

LISA Pathfinder dorazila na své pracoviště

Šest týdnů po startu dorazila LISA Pathfinder konečně do svojí destinace, kde bude demonstrovat technologie pro hledání gravitačních vln. Ta se nachází okolo libračního centra L1 soustavy Země a Slunce, které bude sonda obíhat. Sonda byla vynesena na parkovací nízkou oběžnou dráhu Evropskou lehkou raketou Vega. O zbytek práce se postarala pohonná jednotka, spalující nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého. Ta provedla 6 zážehů, během kterých postupně zvyšovala nejvyšší bod oběžné dráhy. Poslední zážeh poslal sondu až k libračnímu centru L1. Původně bylo v plánu provést ještě další dva zážehy pro navedení sondy na její konečnou orbitu, ale první zážeh byl natolik přesný, že už druhý nebyl potřeba.

Vesmírné výzvy – Prosinec 2015

prosinec2015 zdroj:http://spaceflight101.com

Na začátku nového roku 2016 vám přinášíme Vesmírné výzvy, které nabízí to nejdůležitější a nejzajímavější z kosmonautiky za měsíc prosinec. V uplynulém měsíci se toho v kosmonautice událo tolik, že aktuální díl svou stopáží atakuje rekordních 35 minut. Místo obligátních třech až čtyřech velkých témat, vás jich čeká rovnou osm! Největší událostí, která se zapsala do dějin kosmonautiky, bylo samozřejmě měkké přistání prvního stupně rakety Falcon 9.

Motor LISA Pathfinder pracuje správně

Ve čtvrtek 3. prosince vypuštěná evropská sonda LISA Pathfinder dnes prošla důležitou zkouškou. O půl páté ráno našeho času vyzkoušely pozemní týmy správnou funkci hlavního motoru na pohonné sekci. Motor hořel celkem tři minuty, během kterých se neobjevila žádná vážná závada. Pozemní týmy nyní budou analyzovat data nasbíraná během jeho chodu – především se zaměří na výkon a chování motoru. K zážehu došlo v době, kdy byla sonda v zorném poli patnáctimetrové antény umístěné na kosmodromu v Kourou.