Štítek ‘Kourou’

Návrat k poslovi bohů – 3. díl

BepiColombo

Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.

Kosmotýdeník 303 (2.7. – 7.7.)

Jak si udržet přehled v událostech kosmonautiky? Máme jednoduché řešení, pokud nemáte čas číst všechny naše články, je tu Kosmotýdeník, aby vám dal základní přehled o tom, co se za uplynulých sedm dní stalo. Navíc vždy zbude místo i na pár nových informací. Dnes se například podíváme, jak probíhají přípravy na přistání francouzsko-německého landeru MASCOT, který k asteroidu Ryugu přivezla japonská sonda Hayabusa 2, zamíříme do Kalifornie na Vandenbergovu základnu, kde by už v září mohly poprvé na tamní pevninu přistávat Falcony 9, ale podíváme se také na unikátní snímek z jihoamerického kosmodromu v Kourou, kde fotografům zapózovaly hned dvě rozpracované rakety Ariane 5. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 240 (17.4. – 23.4.)

Neděle by nebyla pro mnoho lidí kompletní, pokud by nevyšlo tradiční shrnutí kosmonautiky za uplynulých sedm dní. Proto i dnes vychází nový díl našeho Kosmotýdeníku, který si klade za úkol na jednom místě zrekapitulovat všechny důležité momenty, aby byli stále v obrazu i ti, kdo nemají čas číst všechny články. Dnes bude hlavním tématem soubor několika menších témat, která mají jeden společný jmenovatel – přesun, transport, nebo alespoň přípravy na ně. Kromě toho se podíváme na řešení stávky v Kourou, nebo na nové fotky od sondy Cassini.

Kosmotýdeník 212 (3.10. – 9.10.)

Poslední týdny jsou plné kosmických událostí a i ten právě uplynulý není výjimkou. My se podíváme jednak na ty, které se nám na portál už nevešly, a jednak si shrneme to, co již zaznělo. V hlavní zprávě se blíže zaměříme na let a náklad rakety Ariane 5, která vynesla dvojici telekomunikačních satelitů a sama ještě testovala svůj poslední stupeň. Podíváme se však také na plány společnosti Boeing a jejich návrh lunární orbitální základny, nebo na vypnutí pozemního testovacího modelu sondy Rosetta. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 192. díl (16.5. – 22.5.2016)

Předposlední květnový týden minul a nastala neděle. To je ideální čas zopakovat si, co zajímavého nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Nejnovější vydání Kosmotýdeníku vám dnes přináší například zprávu společnosti Lockheed Martin, která chce za 12 let vyslat posádku k Marsu. Podíváme se také na přesun externí nádrže z doby raketoplánů, která se protahovala ulicemi Los Angeles, nebo povedené video ze startu čínské rakety z minulého týdne. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku s pořadovým číslem 192. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Kosmotýdeník 188. díl (18.4. – 24.4.2016)

Máme za sebou další týden. I tentokrát se v kosmonautice událo mnoho zajímavých věcí. Je příjemné pozorovat, jak se změnila situace z doby prvních dílů Kosmotýdeníku, kdy bylo občas obtížné najít tři události hodné sepsání. Nyní už je to skutečně výběr toho nejzajímavějšího, co nám uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se podíváme na ambiciózní plán společnosti OneWeb, která chce během pár následujících roků vynést 900 satelitů na orbitu. Další zajímavou zprávou jsou dokončené letové díly rakety SLS, nebo přípravy na premiérový start na kosmodromu Vostočnyj. Přeji hezkou neděli a dobré čtení.

Chcete pracovat v Kourou?

Otázka v nadpisu je možná zbytečná. Na náš web velmi pravděpodobně nechodí nikdo, kdo by o této možnosti ani jednou v životě, byť jen teoreticky, nezapřemýšlel. Kosmodrom Evropské kosmické agentury ve Francouzské Guyaně leží na pobřeží Atlantiku a proto mají zdejší zaměstnanci postaráno o atraktivní pracovní prostředí. Nyní se nabízí možnost zařadit se na 18 měsíců do týmu, který se stará o provoz kosmodromu. Ano, čtete správně – kdokoliv z Vás, čtenářů, se může ucházet o pracovní místo na evropském kosmodromu – konkrétně jde o post elektroinženýra se specializací na telekomunikační sítě. Je k tomu ale samozřejmě potřeba splnit několik podmínek.

Kosmotýdeník 186. díl (4.4. – 10.4.2016)

Minulý týden jste v našem pravidelném souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, viděli, jak přistává raketový experimentální stupeň New Shepard. Na závěr článku jsem vyslovil otázku, jak zvládne SpaceX přistání na plošinu se skutečnou raketou na skutečné misi. Otázka byla na místě a odpověď je fascinující. I v Kosmotýdeníku se proto budeme věnovat prvnímu přistání úspěšnému přistání Falconu 9 na plovoucí plošině. Zejména pak zprávám z tiskové konference. Nevynecháme však ani jiné dění. Podíváme se na teleskop Kepler, který má, zdá se, závažné problémy. Vyrazíme také do Číny, kde došlo k vynesení návratové experimentální sondy. To, a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

Dočkáme se pilotovaných startů z Kourou?

Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG ­ Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.

OBRAZEM: Sojuz vyjel na startovní rampu

Jihoamerická džungle se již za pár desítek hodin opět otřese vibracemi od startu rakety Sojuz 2-1B. Nosič, který má ve čtvrtek 18. prosince vynést na oběžnou dráhu čtyři družice telekomunikačního systému O3B (víc info v našem starším článku). Start je naplánovaný na 19:37 našeho času. Včerejší vývoz na rampu zachytili jak fotografové z Roskosmosu, tak i z evropských agentur ESA/CNES/Arianespace. Snímky následně prezentoval portál spaceflightnow.com a nyní Vám je představíme i my.